Rýma, kýchání a škrábání v krku patří mezi typické příznaky zánětů horních cest dýchacích. U většiny pacientů jsou tyto problémy způsobeny akutní virovou infekcí. Průběh bývá spíše lehčí, takže si většinou vystačíte s domácí léčbou. Výjimku představuje streptokoková angína, na kterou je nutné předepsat antibiotika. Ještě mnohem vážnější je epiglotitida, kde bez léčby hrozí udušení.
Co se dozvíte v článku
Co je zánět horních cest dýchacích?
Zánět horních cest dýchacích je obecné označení pro infekce postihující některou oblast z horních cest dýchacích. Ty začínají dutinou nosní a pokračují přes nosohltan a ústní část hltanu až k hrtanové části hltanu. Infekce postihující horní cesty dýchací bývají nejčastěji virového původu. Typicky jde tedy o nemoci, jako jsou rýma, chřipka nebo jiná viróza.
Méně obvyklé jsou bakteriální infekce. Může se ale stát, že již existující virové onemocnění přejde v bakteriální nákazu. Pak také existují neinfekční záněty horních cest dýchacích, které vznikají po vystavení dráždivým látkám, jako jsou těkavé chemikálie a cigaretový kouř. K podráždění a oslabení dýchacích cest může přispět i příliš suchý vzduch v místnosti, ve které člověk tráví většinu času.
Akutní vs. chronický zánět horních cest dýchacích
S příčinou onemocnění souvisí často i doba, po kterou trvá. Rozlišujeme:
- Akutní zánět horních cest dýchacích: bývá způsoben virovou nebo bakteriální nákazou, léčba trvá dny až několik týdnů. Onemocnění může mít intenzivnější příznaky, ale při správném doléčení už se nevrací.
- Chronický zánět horních cest dýchacích: potíže trvají týdny až měsíce a je velice těžké se jich zcela zbavit. Trpí na ně častěji kuřáci, alergici, lidé žijící ve znečištěném prostředí a pacienti, které trápí jiná chronická onemocnění. Chronický zánět se někdy může vyvinout z akutního zánětu, který nebyl dostatečně léčen.
Jaké má zánět horních cest dýchacích příznaky?
Projevy zánětů horních cest dýchacích mohou být poměrně různorodé. Záleží totiž nejen na příčině onemocnění, ale také na tom, jaká konkrétní část horních cest dýchacích byla postižena.
- Rinitida: zánět nosní sliznice bývá nejčastěji virového původu. Hlavním příznakem bývá rýma, obstrukce nosu a kýchání. Někdy dochází i k dočasné ztrátě čichu.
- Nazofaryngitida: při postižení nosohltanu se k rýmě a ucpanému nosu přidružují škrábání a bolest v krku, kašel, zvýšená tělesná teplota a celková slabost.
- Tonzilitida: zánět krčních mandlí je infekční bakteriální onemocnění, které se projevuje otokem mandlí s přítomností bílého povlaku, čepy na mandlích, bolestí v krku, neschopností polykat, zduřením podčelistních uzlin a horečkou.
- Laryngitida: zánět hrtanu bývá většinou způsoben virovými patogeny. Typickým příznakem bývá suchý štěkavý kašel spolu s chrapotem, částečnou ztrátou hlasu, sípáním, lapáním po dechu a inspiračním stridorem (chraptivý zvuk během nádechu).
- Epiglotitida: zánět hrtanové příklopky bývá většinou bakteriálního původu. Akutní epiglotitida je až život ohrožující, protože během pár hodin může dojít k ucpání průdušnice a udušení. Kvůli otoku epiglottis se pacientovi obtížně polyká a dýchá. Dostavuje se zvýšení slinění, horečka, chrčení a mělké dýchání.
- Zánět středního ucha: dochází k němu v situaci, kdy se infekce nosohltanu rozšíří přes Eustachovu trubici až do ucha. Projevuje se bolestí ucha, pocitem zalehlých uší, problémy s rovnováhou, zhoršením sluchu a výtokem z ucha.
Trápí teď vás nebo někoho z rodiny kašel, rýma a podobně?
Zánět horních cest dýchacích u dětí
Běžná nachlazení a virózy bývají pro mnoho rodičů malých dětí nepříjemnou realitou, kterou musí u svých potomků často řešit. Děti jsou vůči virovým infekcím náchylnější, protože jejich imunitní systém vyzrává s věkem. Ve školkových kolektivech je tak naprosto běžné, že si děti několikrát do roka předávají rýmu a jiné infekce.
Malé pacienty také často postihují záněty středouší, protože mají kratší Eustachovu trubici. U batolete pak může být docela obtížné včas rozeznat, co přesně ho trápí. Nemocné děti si však často sahají na ucho, jsou podrážděné, pláčou a nemohou spát na postiženém oušku.
Jejich dýchací cesty jsou navíc užší v porovnání s dospělými, takže jim i menší otok může způsobit závažné problémy. Nebezpečná je v tomto ohledu hlavně laryngitida, která může v nejtěžších formách skončit udušením.
Na druhou stranu u dětí moc často nedochází ke komplikacím v podobě zápalů plic. Ty mohou být život ohrožující, pokud se nezačnou včas a správně léčit. Nebezpečné jsou hlavně pro seniory a pacienty s oslabeným imunitním systémem.
Zánět horních cest dýchacích: léčba
Záněty horních cest dýchacích se léčí symptomaticky, pokud nemají závažný průběh a nejsou způsobeny bakteriemi. Důležité je zvýšit denní příjem tekutin a dostatečně odpočívat. Pokud máte horečku a bolesti hlavy, doporučuje se užívat ibuprofen nebo paracetamol. S uvolněním ucpaného nosu mohou pomoct nosní spreje.
Pokud vás trápí suchý kašel, můžete užívat na noc antitusika. Tyto léky tlumí nepříjemné nucení ke kašlání, které může být tak obtěžující, že znemožňuje spánek. Nikdy je ale neužívejte v kombinaci s léky na podporu vykašlávání. Škrábání a bolest v krku zmírní kloktadla a cucavé pastilky. Často obsahují islandský lišejník, med a šalvěj.
Snažte se posílit imunitní systém a konzumovat potraviny bohaté na vitamín C. Dobře vám udělá také horký slepičí vývar, ovesná kaše a bylinkové čaje. Při boji s nachlazením fungují velice dobře čajové směsi s heřmánkem, šalvějí, tymiánem, lipovým květem, šípkem, bezem černým a tužebníkem jilmovým.
Zdroje: nzip.cz, medicinapropraxi.cz, ceskatelevize.cz, nih.gov, nhs.uk
ČLÁNKY DO MAILU