Hlavní navigace

Umělá sladidla sice nemají kalorie, ale zato vyvolávají chuť na sladké

Sdílet

 Autor: Copyright © 123RF Stock Photos
Po konzumaci potravin se sladidly dostane tělo informace ke zpracování cukru. Ten však chybí, a tak mozek vysílá signály, které jen vyvolají další chuť k jídlu.

Evropská unie před časem rozhodla, že slovo „umělé“ se používat nemá. Na obalu se tak můžete setkat s označením například aspartam nebo acesulfam. Někdy se jim říká také „éčka“.


Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Náhradní sladidla místo cukru volí lidé kvůli nemoci nebo hubnutí

Výrobky s umělými neboli náhradními sladidly jsou vyhledávány hlavně ze dvou důvodů: buď ze zdravotních (zejména při cukrovce), anebo kvůli tomu, že člověk chce zhubnout a snížit množství přijímaných kalorií. Umělá sladidla skutečně neobsahují žádné kalorie, a to je také hlavní důvod, proč se používají.

Neznamená to však, že by umělá sladidla byla zdravá nebo dokonce zdraví nějak prospěšná. O jejich zdravotní (ne) závadnosti se přou lékaři, odborníci na zdravou výživu a biopotraviny a další specialisté na výživu.

Sladidla (E 420–E 959) jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy (takto jsou náhradní sladidla definována zákonem). Jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších sladidel je aspartam E 951 a sacharin E 954. Z důvodů lepší výsledné chuti se velmi často používají ve směsích, a to nejčastěji s acesulfamem K E 950 a od roku 2001 i s kyselinou cyklámovou a její vápenatou a sodnou solí.

Zdroj: Irena Michalová – Značky a informace na potravinách. Průvodce spotřebitele sdružení českých spotřebitelů

Uvedené látky jsou používány s cílem dát potravinám sladkou chuť, a nebo k přípravě stolních sladidel. Každé stolní sladidlo musí být označeno: „Stolní sladidlo na bázi…“, následuje uvedení názvu sladidla. 

Největším odběratelem sladidel je nápojový průmysl. Setkat se s nimi můžeme téměř ve všech potravinách se sníženou energetickou hodnotou, např. u trvanlivého pečiva, cukrovinek, džemů, rosolů, mražených krémů či žvýkaček.

Sladidla nesmějí být používána pro výrobu potravin pro kojence a malé děti, včetně potravin pro zvláštní lékařské účely určených pro kojence a malé děti.

Chemická sladidla postrádají kalorie, ale vyvolávají chuť na sladké

Hlavním rozdílem mezi přírodními cukry a chemickými sladidly je kalorická hodnota. Chemická sladidla totiž sama o sobě neobsahují téměř žádnou energii, nezvyšují hladinu krevního cukru a jejich jediným cílem je zpříjemnit chuť požívané potraviny. Na rozdíl od nich přírodní cukry a jejich deriváty mají podobnou energetickou hodnotu jako sacharóza.

„Umělá chemická sladidla jsou nízkoenergetická (nevýživová), tím pádem se do centrální nervové soustavy nedostanou signály nasycenosti a člověk tak sáhne po dalším jídle. Stále budete mít hlad, který vede k přejídání," říká výživová specialistka Eva Simmerová (www.zdrave-hubnuti.org). "Mnohé vědecké studie prokázaly, že mají přesně opačný účinek, protože v mozku po konzumaci potravin se sladidly vyskočí informace ke zpracování cukru. Cukr však v těle není, a tak mozek vysílá signály, které vyvolají jen další chuť na sladké. Proto umělá sladidla spíše zvyšují chuť k jídlu a navíc zpomalují trávení.“

Používání umělých sladidel chemického typu rozhodně nedoporučuje: "Pokud si chceme v redukci přeci jen osladit život, používejme například přírodní sladidla – stévii, javorový sirup, skořici, apod. Zdravější je rozhodně používat přírodní potraviny než chemické a umělé.“

Kritická pozornost je věnována hlavně aspartamu

Již dlouho je poukazováno na nepříznivé účinky tohoto sladidla. „Mnoho studií dokázalo vznik rakoviny u krys krmených potravou obsahující aspartam, prokázáno je i mnoho dalších negativních účinků od bolestí hlavy, přes výkyvy nálady, epilepsii, podporu vzniku diabetu až po rakovinu mozku," varuje Eva Simmerová. "Také krysy krmené jogurtem s aspartamem jedly podstatně více než krysy krmené jogurtem s běžným cukrem. Aspartam je tedy i příčinou většího apetitu a ve výsledku tedy spíše než redukci váhy podporuje tloustnutí.“ 

Navzdory tomu Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) na základě řady výzkumů v minulých letech aspartam označil za neškodný, nicméně aktuálně má k dispozici více než 600 souborů dat vztahujících se k účinkům aspartamu, které musí prozkoumat. Na základě všech dostupných studií má pak posoudit, zda je třeba přehodnotit bezpečnost tohoto umělého sladidla jako potravinářské přídatné látky. Závěry by měly být známy v září 2012.

Stolní sladidla obsahující aspartam musí být označena informací: „Obsahuje zdroj fenylalaninu.“

Pro každý alternativní cukr je stanoveno maximální denní přípustné množství spotřeby. Aspartam má z náhradních sladidel nejvyšší denní limit (40 mg na jeden kilogram tělesné hmotnosti, sacharin má tento denní limit 5 mg a acesulfam K 9 mg). I tato čísla dávají určité vodítko k výběru náhradního sladidla a k předběžné opatrnosti.

Zdroj: Ona.idnes.cz

Umělá sladidla klamou metabolismus našeho těla

Stejně jako při konzumaci běžného řepného cukru vyvolávají náhradní sladidla v těle tvorbu inzulinu. Inzulin vyplavený do krevního oběhu ale najednou neví, co má v krvi dělat a je „zmatený“, protože nebyl zkonzumován žádný cukr, a proto tento inzulin negativně ovlivňuje procesy v organismu. Zvyšuje možnost vzniku cukrovky, zvýšení hladiny cholesterolu a ve svém důsledku i cévních onemocnění.

„Umělá sladidla při své práci nedoporučuji nikomu. Pokud už ho však někdo chce používat, vždy by to mělo být s mírou,“ podotýká Eva Simmerová.

Autor článku

Psaní článků pro internetové magazíny se věnuje již od roku 2010. Na serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na zdravotní problematiku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).