sladidla

Med je oblíbeným sladidlem už od dávných dob. Avšak dnes se nám na talíř dostávají i netradiční druhy medu, které rozhodně stojí za to vyzkoušet. Naše babičky je neznaly, ale my můžeme mlsat nejrůznější druhy z celého světa. Pojďte ochutnat s námi.

O škodlivosti či neškodlivosti sladidel se odborníci neustále přou. Obvykle zamítají bílý i třtinový cukr. Mnozí z nich také agáve a jsou i tací, kteří odmítají třeba stévii. Mezi rostlinami jsou však další varianty, kterými si můžeme přisladit.

Vyhýbáte se cukru? A víte, že některé potraviny, které se pyšní tímto označením, jsou namísto toho ochuceny umělými sladidly? Nejlepší čokoláda bez cukru je ta bez náhradních sladidel.

Na med není kvůli skandálu s antibiotiky nutné zanevřít – jen si musíme vybrat ten poctivý. Můžete ho použít i do vánočního cukroví, pečení má pak ale trochu jiná pravidla, než když dáváte cukr.

V boji proti civilizačním nemocem a zejména obezitě se snaží výrobci potravin a nápojů stále častěji nahrazovat klasický řepný cukr alternativními sladidly. Mezi nimi pak v poslední době s přehledem vede stévie.

Jak máme vnímat fruktózu? Jedná se o náhradní sladidlo pro diabetiky, představuje podstatnou složku často vychvalovaného medu. Nové články v recenzovaných časopisech ukazují její špatné vlastnosti.

Žvýkačky máme za moderní výdobytek, přestože pryskyřice a kůry žvýkali už naši prapředci. I dnes jsou takové „žvejky bez chemie“ k mání. A jak to je se škodlivostí průmyslově vyráběných žvýkaček?

Diabetes, lidově cukrovka, je dnes spolu s nadváhou ve vyspělém světě asi nejrozšířenější civilizační chorobou. Nové výzkumy ukazují, jak by se mohla zlepšit diagnostika, léčba i prevence.

„Clean eating“ – čisté stravování není dieta, ale životní styl. Nepřináší nic nového pod sluncem, přesto vám může otočit svět o 180 stupňů. Co vlastně znamená?

Sladidla v běžném jídelníčku nám neublíží, ani se kvůli nim nebudeme cpát jak šílení. Problém s náhradními sladidly při hubnutí je spíš někde jinde.

Náhradní sladidla vzbuzují řadu diskuzí. Jsou škodlivá? Mohou nám pomoci zhubnout? Máme je konzumovat? V poslední době stále sílí hlasy, které vystupují zásadně proti nim. Co říkají?

Sacharidy a cukry nejsou to samé. Úskalí sacharidů spočívá v tom, že různé druhy mají odlišný vliv na naše zdraví i váhu. „Tloustnoucí“ cukry jsou schované i tam, kde byste je nečekali.

Naprostá většina textů o aspartamu na laických webech jsou, promiňte, bláboly. Není divné, že by dvě aminokyseliny běžně se vyskytující v potravě mohly způsobit vyhynutí lidstva?

Nakupujete suroviny pro vánoční vaření a pečení? Vyberte správně ořechy, tuk, cukr, vejce a čokoládu a poznejte, v čem nám která surovina prospívá a v čem škodí.

Leta letoucí se zkoumá, jestli aspartam škodí, nebo jsou s ním naše těla spřízněna. Úřad pro bezpečnost potravin to měl rozseknout už třikrát, ani teď však své stanovisko nevydal. Proč?

Aspartam leží v žaludku kde komu. Kolik ho v sobě vlastně můžeme mít, abychom nepřekročili doporučené množství? Máme jasné příklady a oficiální odpověď na otázku: je aspartam bezpečný?

Konzumace kysaného zelí je doporučována hlavně díky vysokému obsahu vitaminu C. Jenže, jak potvrdily nejnovější testy, výrobci nešetrnou sterilací dokážou céčko ze zelí vymazat.

Vítěz ankety o nej-ÉČKO-vější potravinu nasbíral nejvíce trestných bodů „díky“ více než 30 přídatným látkám. Dalšími kandidáty anticeny byly saláty, pomazánky i pochoutky pro děti.

Výrobci používají i v doplňcích stravy pro děti umělá barviva a sladidla včetně aspartamu. Prezentují to jako pozitivum. Hledali jsme výrobky bez zbytečných přídatných látek.

Ruličky s hroznovým cukrem připomínají balení bonbonů. To, že je často k mání v lékárně, neznamená, že je zdravější než jiné cukry. K běžné konzumaci se nehodí. Ale svůj dobrý účel má.

Obvykle se tváří jako lehké, zdravé a dietní. Bez kalorií, a přitom sladké. Je to ale něco za něco. Potraviny nadupané sladidly vedou k tomu, abychom se cpali – a ještě měli dobrý pocit.

Stévii výrobci používají jako vějičku na zákazníky. Část sladidel sice stévie nahradila, přesto dominují sladidla umělá, a to právě ta považovaná za nejškodlivější a nejobávanější.

Všichni chtějí vědět, jestli je E 951 neboli aspartam spouštěčem rakoviny, jak se říká. Evropská agentura pro bezpečnost potravin ho už rok a půl zkoumá, ale dál jen krčí rameny a mlčí.

Limonády i džusy obsahují řadu látek, které je přinejmenším zbytečné do sebe ládovat. Speciálně některé konzervanty, barviva a sladidla jsou nežádoucí.

Některá z běžně používaných sladidel si můžeme dopřát bez obav, jiným je lépe se obloukem vyhnout. Která z nich jsou vlastně bezpečná?

Hledáte alternativy k tradičním cukrům? Zaměřili jsme se na sirupy. Obilné slady a sirupy, sirup z agáve i javorový sirup můžete používat stejným způsobem jako cukr nebo med.

Možná jste o ní už taky slyšeli. Říká se jí stévie, sladká tráva nebo třeba medové lístky. A hovoří se o ní jako o novém zázraku. Rostlině, která může nahradit chemická sladidla.

Bez cukru se v kuchyni těžko obejdeme, ovšem nabídka cukrů a sladidel se v našich obchodech notně rozšířila a není snadné se v nich vyznat. Zaměňován bývá třeba hnědý a třtinový cukr.

Jmenuje se to aqua nebo waterrr, ale o čistou vodu nejde ani náhodou. Ani by většině dětí nechutnala, na sladkou chuť jsou zvyklé. Hlavně že je na obalu soutěž nebo samolepka, ne?

Podívali jste se někdy na etiketu? Pijeme chemii, cukry, sladidla a konzervanty a ještě si šmakujeme. Jedna láhev ochucené vody denně přitom znamená za rok navíc 15 kilo tuku!