sladidla

Rostlině stévie se přezdívá sladká tráva a jak označení napovídá, lze ji používat ke slazení. Je dobré znát poměr mezi stévií a cukrem a sladidlo si ideálně připravovat z kvalitních bylin.

Sladidlo z kořene čekanky má málo kalorií, ale zasytí a zažene chuť na sladké. „Kořen čekanky obsahuje až 20 % inulinu, přírodního sladidla, které má charakter prebiotické vlákniny, jež je o 30 % sladivější než sacharóza,“ uvádí Ivan Mach, autor kuchařky s recepty na využití čekankových sladidel.

Med je oblíbeným sladidlem už od dávných dob. Avšak dnes se nám na talíř dostávají i netradiční druhy medu, které rozhodně stojí za to vyzkoušet. Naše babičky je neznaly, ale my můžeme mlsat nejrůznější druhy z celého světa. Pojďte ochutnat s námi.

O škodlivosti či neškodlivosti sladidel se odborníci neustále přou. Obvykle zamítají bílý i třtinový cukr. Mnozí z nich také agáve a jsou i tací, kteří odmítají třeba stévii. Mezi rostlinami jsou však další varianty, kterými si můžeme přisladit.

Vyhýbáte se cukru? A víte, že některé potraviny, které se pyšní tímto označením, jsou namísto toho ochuceny umělými sladidly? Nejlepší čokoláda bez cukru je ta bez náhradních sladidel.

Na med není kvůli skandálu s antibiotiky nutné zanevřít – jen si musíme vybrat ten poctivý. Můžete ho použít i do vánočního cukroví, pečení má pak ale trochu jiná pravidla, než když dáváte cukr.

V boji proti civilizačním nemocem a zejména obezitě se snaží výrobci potravin a nápojů stále častěji nahrazovat klasický řepný cukr alternativními sladidly. Mezi nimi pak v poslední době s přehledem vede stévie.

Jak máme vnímat fruktózu? Jedná se o náhradní sladidlo pro diabetiky, představuje podstatnou složku často vychvalovaného medu. Nové články v recenzovaných časopisech ukazují její špatné vlastnosti.

Žvýkačky máme za moderní výdobytek, přestože pryskyřice a kůry žvýkali už naši prapředci. I dnes jsou takové „žvejky bez chemie“ k mání. A jak to je se škodlivostí průmyslově vyráběných žvýkaček?

Diabetes, lidově cukrovka, je dnes spolu s nadváhou ve vyspělém světě asi nejrozšířenější civilizační chorobou. Nové výzkumy ukazují, jak by se mohla zlepšit diagnostika, léčba i prevence.

„Clean eating“ – čisté stravování není dieta, ale životní styl. Nepřináší nic nového pod sluncem, přesto vám může otočit svět o 180 stupňů. Co vlastně znamená?

Sladidla v běžném jídelníčku nám neublíží, ani se kvůli nim nebudeme cpát jak šílení. Problém s náhradními sladidly při hubnutí je spíš někde jinde.

Náhradní sladidla vzbuzují řadu diskuzí. Jsou škodlivá? Mohou nám pomoci zhubnout? Máme je konzumovat? V poslední době stále sílí hlasy, které vystupují zásadně proti nim. Co říkají?

Sacharidy a cukry nejsou to samé. Úskalí sacharidů spočívá v tom, že různé druhy mají odlišný vliv na naše zdraví i váhu. „Tloustnoucí“ cukry jsou schované i tam, kde byste je nečekali.

Naprostá většina textů o aspartamu na laických webech jsou, promiňte, bláboly. Není divné, že by dvě aminokyseliny běžně se vyskytující v potravě mohly způsobit vyhynutí lidstva?

Nakupujete suroviny pro vánoční vaření a pečení? Vyberte správně ořechy, tuk, cukr, vejce a čokoládu a poznejte, v čem nám která surovina prospívá a v čem škodí.

Leta letoucí se zkoumá, jestli aspartam škodí, nebo jsou s ním naše těla spřízněna. Úřad pro bezpečnost potravin to měl rozseknout už třikrát, ani teď však své stanovisko nevydal. Proč?

Aspartam leží v žaludku kde komu. Kolik ho v sobě vlastně můžeme mít, abychom nepřekročili doporučené množství? Máme jasné příklady a oficiální odpověď na otázku: je aspartam bezpečný?

Konzumace kysaného zelí je doporučována hlavně díky vysokému obsahu vitaminu C. Jenže, jak potvrdily nejnovější testy, výrobci nešetrnou sterilací dokážou céčko ze zelí vymazat.

Vítěz ankety o nej-ÉČKO-vější potravinu nasbíral nejvíce trestných bodů „díky“ více než 30 přídatným látkám. Dalšími kandidáty anticeny byly saláty, pomazánky i pochoutky pro děti.

Výrobci používají i v doplňcích stravy pro děti umělá barviva a sladidla včetně aspartamu. Prezentují to jako pozitivum. Hledali jsme výrobky bez zbytečných přídatných látek.

Ruličky s hroznovým cukrem připomínají balení bonbonů. To, že je často k mání v lékárně, neznamená, že je zdravější než jiné cukry. K běžné konzumaci se nehodí. Ale svůj dobrý účel má.

Obvykle se tváří jako lehké, zdravé a dietní. Bez kalorií, a přitom sladké. Je to ale něco za něco. Potraviny nadupané sladidly vedou k tomu, abychom se cpali – a ještě měli dobrý pocit.

Stévii výrobci používají jako vějičku na zákazníky. Část sladidel sice stévie nahradila, přesto dominují sladidla umělá, a to právě ta považovaná za nejškodlivější a nejobávanější.

Všichni chtějí vědět, jestli je E 951 neboli aspartam spouštěčem rakoviny, jak se říká. Evropská agentura pro bezpečnost potravin ho už rok a půl zkoumá, ale dál jen krčí rameny a mlčí.

Limonády i džusy obsahují řadu látek, které je přinejmenším zbytečné do sebe ládovat. Speciálně některé konzervanty, barviva a sladidla jsou nežádoucí.

Některá z běžně používaných sladidel si můžeme dopřát bez obav, jiným je lépe se obloukem vyhnout. Která z nich jsou vlastně bezpečná?

Hledáte alternativy k tradičním cukrům? Zaměřili jsme se na sirupy. Obilné slady a sirupy, sirup z agáve i javorový sirup můžete používat stejným způsobem jako cukr nebo med.

Možná jste o ní už taky slyšeli. Říká se jí stévie, sladká tráva nebo třeba medové lístky. A hovoří se o ní jako o novém zázraku. Rostlině, která může nahradit chemická sladidla.

Bez cukru se v kuchyni těžko obejdeme, ovšem nabídka cukrů a sladidel se v našich obchodech notně rozšířila a není snadné se v nich vyznat. Zaměňován bývá třeba hnědý a třtinový cukr.