O zavedení rostlinných nápojů do škol na celoevropské úrovni usiluje iniciativa ProVeg, argumentující ve prospěch takového úmyslu především ochranou životního prostředí.
Vzhledem k tomu, že sedmdesát pět procent světové populace v dospělosti trpí intolerancí laktózy, není překvapivé, že rostlinné mléko je nejprodávanějším produktem celého rostlinného odvětví. Lidé však volí rostlinné mléko z různých důvodů, ať už je to pro jeho nutriční hodnotu, pro blaho zvířat, či nižší dopad na životní prostředí,
uvádí ve svém prohlášení ProVeg.
Minimálně v Česku ale nemají aktivity ProVeg mezi odborníky žádnou výraznou podporu, až na několik jednotlivců z lékařského prostředí. Petici, kterou iniciativa shání podporu pro svůj záměr, zatím dohromady napříč evropskými zeměmi podepsalo necelých 73 tisíc lidí. ProVeg v ní požaduje po Evropské komisi, aby v členských zemích zařadila do školního programu rostlinná mléka obohacená vápníkem, abyste podpořili inkluzivitu v našich školách, chránili planetu a zlepšili životní podmínky zvířat
.
Právě ochrana planety a podmínky, v nichž jsou chována hospodářská zvířata, jsou důležitým tématem pro stále větší část lidí, včetně dospívajících a dětí. Tato mléka nabízejí větší výběr mladým lidem, kteří často chtějí nápoje ohleduplné ke zvířatům,
soudí Jasmijn de Boo, viceprezidentka organizace zvyšující povědomí o veganských a vegetariánských potravinách, ProVeg International.
Rostlinný nápoj nemá tolik živin, zní kritika
Snahy nahradit kravské mléko a produkty z něj rostlinným nápojem obohaceným o vápník oficiálně nepodporuje ani Ministerstvo zdravotnictví, ani Ministerstvo zemědělství či Státní zdravotní ústav. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě podporuje Školní program – mléko do škol, jako jeden z edukačních nástrojů dětí a v této aktivitě hodláme v nezměněné podobě i do budoucna pokračovat,
uvádí Ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo zdravotnictví ve svém oficiálním prohlášení podpořilo odmítavé stanovisko Potravinářské komory k petici, za kterou stojí česká pobočka organizace ProVeg.
Opatrní jsou i nutriční odborníci. Nejde přitom jen o vápník, který je důležitý zejména v dětském věku pro správný vývoj kostí a který by se musel do rostlinné alternativy mléka dodávat. To už ale výrobci často dělají.
Ke vstřebávání vápníku je důležitá také přítomnost vitamínu D, který je obsažen v kravském mléku a který by se musel do rostlinných nápojů přidávat také, jak zdůrazňuje nutriční specialistka z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Hana Střítecká.
Jako zpestření? Proč ne
Kromě toho nemají žádné z rostlinných surovin oproti kravskému mléku plnohodnotný obsah aminokyselin, až na sóju, která se svým složením kravskému mléku skutečně blíží. Ani sója ale nemá pro člověka tak vhodné složení jako kravské mléko, a navíc má sója, a to i jako bílkovinná plodina, oproti mléku nižší obsah bílkovin a vyšší obsah cukru.
Ochutnali jste někdy ovesné nebo jiné rostlinné mléko?
Na druhou stranu, rozhodně se jich není třeba bát. Pokud slouží náhrady pouze jako zpestření jídelníčku, není to z hlediska výživového problém,
vysvětluje profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické, která spolupracuje například s iniciativou Vím, co jím.
Úplná náhrada živočišných potravin potravinami rostlinnými podle ní skutečně může způsobit nedostatek řady živin, zejména plnohodnotných bílkovin, minerálních látek (vápníku, železa či zinku) a některých vitaminů, zejména vitaminu B a D. Problematická je i přítomnost přírodních toxických a antinutričních látek, zejména u náhrad ze soji. Nicméně v občasném zařazení do jídelníčku nevidí problém.
Kolika lidem kravské mléko skutečně vadí
Otázkou také je, kolik lidí skutečně nemůže ze zdravotních důvodů pít mléko. V Evropě, a to zejména ve střední Evropě, totiž intolerancí ani náhodou netrpí 75 procent populace, ale zhruba jen 15 až 20 procent, což je dáno skutečností, že kravské mléko je tradiční součást naší stravy stovky a tisíce let.
Střední Evropa má nejnižší intoleranci na laktózu na světě,
konstatuje přitom Střítecká. Naopak, velká část populace trpí intolerancí na sóju, neboť právě ta pravidelnou součástí naší stravy v minulosti nebyla.
I pro děti trpící intolerancí na laktózu ale existuje řešení, které představují bezlaktózová mléka. Pokud by měl tedy být program „Školní mléko“ obohacen o nějaké další alternativy, mělo by jít právě o bezlaktózové kravské mléko, míní zastánci konzumace kravského mléka.
ČLÁNKY DO MAILU