Hlavní navigace

Pokles zájmu o farmářské trhy je důsledkem politiky státu

2. 8. 2017

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Trvalo zhruba osm let, než si farmářské trhy vybudovaly svoji pozici, našly stálé dodavatele a zákazníky. Jak dlouho bude trvat, než se podaří jejich likvidace?

Navzdory skutečnosti, že spotřebitelé utrácejí v poslední době díky rostoucím mzdám (nejen) za potraviny více peněz, i navzdory neustále opakovaně deklarovanému růstu zájmu o české potraviny, začíná zájem nakupujících o produkty prodávané na farmářských trzích mírně opadat. Alespoň podle statistik.

Potraviny na trhu by měly být české…

Meziročně jde podle statistického úřadu zatím zhruba jen o pět procent, pokud k tomu ale zahrneme také rostoucí HDP, již zmíněné mzdy a inflaci, je reálně výsledný propad ještě vyšší. Pakliže by měl tento trend pokračovat, nebude to pro spotřebitele zrovna dobrá zpráva.

Především proto, že na trzích se mohou nakupující setkat s produkty, které nejsou v nabídce velkých, ale ani malých maloobchodních sítích, a především s produkty, které jsou z celého spektra „českých“ potravin nejvíce české. Respektive měly by být, pakliže by šlo o tržiště, jejichž organizátoři dodržují etický kodex farmářských trhů. Ten v praxi zakazuje prodej a přeprodej zboží, které nepochází od českých zemědělců a menších českých výrobců potravin.

To bohužel všude neplatí a je třeba vědět, že strukturu nabízených výrobků mají prostřednictvím tržních řádů ve svých rukou radnice a městské části, v jejichž působnosti se k trhům využívaná veřejná prostranství nacházejí. Jinými slovy, volení zastupitelé, kteří se na každém kroku chlubí svou podporou tuzemských potravin a drobných podnikatelů, nedělají fakticky pro takovou podporu vůbec nic, ba dokonce je nepřímo likvidují.

Přečtěte si: Sbohem, Jiřáku. Zneužívání farmářských trhů pokračuje

EET odrazuje prodejce

Stejný efekt má, zcela cíleně a na celostátní úrovni, zavedení často skloňované elektronické evidence tržeb (EET). Ta samozřejmě některé z dřívějších prodejců zboží na farmářských trzích odradila, a tento proces ještě zdaleka neskončil. (Server Vitalia.cz zjišťoval postoje pořadatelů a ministerstva financí ještě před zavedením EET, kdy úředníci tvrdili: Zavedení EET farmářské trhy neohrozí.)

EET byla přitom zavedena rukou společnou a nerozdílnou všemi v současné době vládnoucími stranami, byť se někteří aktéři EET snažili a snaží, zřejmě pod vidinou blížících se voleb, ze své odpovědnosti vycouvat. Také vládní představitelé na každém kroku mluví o potřebě zvýšení odbytu a podílu českých potravin na našem trhu, skutečné činy je však usvědčují z opaku. Na tom nic nemění fakt, že objem potravin prodaných na farmářských trzích je marginální – rolí těchto trhů totiž samozřejmě není množství prodaného zboží, ale prezentace a fakticky marketing zboží, jehož výrobci by se mohli dál rozvíjet, pokud by se ovšem s jejich zbožím spotřebitel setkal.

Farmářské trhy potřebujeme

Příliš pozitivní roli nesehrávají ani média, neboť v souvislosti s farmářskými trhy se z nich spotřebitel obvykle dozví, jak moc kdo při prodejích podvádí, jak se trhovci snaží obejít EET, a tedy jací jsou to na trzích zločinci, kteří okrádají lid. Že by se ale někdo vážně zabýval v úvodu zmiňovaným etickým kodexem a odpovědností zastupitelů za to, kdo a co na jimi spravovaném území prodává, to se z článků a reportáží spotřebitel nedozví, protože to také ani nikdo neřeší.

TIP: Server Vitalia.cz se farmářským trhům věnuje dlouhodobě. Články k tématu i přehled trhů v ČR najdete na www.vitalia.cz/farmarske-trhy:

 

Ve hře jsou samozřejmě i další faktory. Od počátku existence farmářských trhů vznikla celá řada dalších alternativních prodejních míst a aktivit, které vytvářejí dosavadním trhům konkurenci. Určitě pozitivní je v tomto směru růst počtu farem, ale hlavně spotřebitelů, nakupujících potraviny přímo na farmách, například při prodejích ze dvora.

Mnozí sedláci a zemědělci také mezitím vybudovali své vlastní prodejny s identickou, vlastní, místní českou a moravskou nabídkou. Přesto by bylo žádoucí, aby si trhy svou dosavadní pozici zachovaly, především jako spojovací můstek mezi městem a venkovem. Už proto, že nabídka potravin vyrobených na našem venkově v malém množství, ale přece jen větším, než je spotřeba v domácnosti výrobce, neustále roste.

Nejpohodlnější cestou, jak se s nimi seznámit, jsou přitom právě farmářské trhy. Pokud ale nebude společnost jejich organizátorům házet klacky pod nohy a pokud budou ti, co jsou za to odpovědní, skutečně preferovat náš venkov před byznysem s kamarády.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).