české potraviny

Upřímně řečeno – je to problém téměř od samého začátku. Avšak nejsou trhy jako trhy – na některých překupníky nenajdete.

Média obletěla zpráva o tom, že česká vejce obsahují antibiotika. Proti čemuž se striktně ohradila Českomoravská drůbežářská unie. Kontroly jsou ale zvýšené, a to jak u dovozových vajec, tak u těch českých.

Administrativně stanovený podíl českých potravin v obchodech nepomůže spotřebitelům, jenže možná ani výrobcům. Existuje cesta, jak prodávat víc českých potravin, ale kvóty to nejsou.

Ministerstvo zemědělství dlouhodobě kritizuje tzv. dvojí kvalitu potravin. Tedy skutečnost, že potraviny prodávané v České republice, ale třeba také na Slovensku či Maďarsku, jsou horší kvality než v západní Evropě.

Produktivita našeho potravinářství roste, ale proti EU je to pořád málo. Češi vyrábí potraviny neefektivně, a i proto jsou drahé.

Kulaté piškoty jsou u nás velmi oblíbené, jejich skutečně českých výrobců je přitom málo. Firma Perník se chlubí označením Česká chuť a tradiční výrobou.

Zajímá vás, jak „obalit tekutinu čokoládou, aby nevytekla“? Tušíte, kolik je v rumových pralinkách rumu a jak se tato tradiční pochoutka vyrábí?

Trvalo zhruba osm let, než si farmářské trhy vybudovaly svoji pozici, našly stálé dodavatele a zákazníky. Jak dlouho bude trvat, než se podaří jejich likvidace?

Výsledky průzkumu dvojí kvality potravin, které v minulém týdnu zaplavily všechna média, nepřinesly tak přesvědčivé výsledky, jak někteří očekávali. Co na ně říká ministr zemědělství, považuje kvalitu českých potravin za srovnatelnou s tou zahraniční?

Tuzemská rajčata mají mnoho výhod oproti svým „rudým bratrům“ z pěstíren a dalekých krajin.

Zavedení elektronické evidence tržeb pocítí letos negativně návštěvníci farmářských či selských trhů i výlovů rybníků. EET postihne kvalitní české potraviny.

Nabídka klášterních produktů a služeb pro spotřebitele pomalu roste. Církev vaří pivo, pěstuje bio, provozuje restaurace… Je škoda, že se toho o těchto službách a hlavně „církevních potravinách“ moc neví.

Maloobchodní řetězec Penny Market chce ještě více než dosud zvyšovat podíl potravin od tuzemských dodavatelů.

Svým způsobem to není vlastně žádné překvapení – značná část v maloobchodech prodávaného česneku, který je označen jako „český česnek“, ve skutečnosti českým česnekem není.

Očekávání splněna, do soutěže prý přišlo víc soutěžních karet, než čekali. Jenže cílem celé kampaně České Vánoce nebylo pokořit metu, ale zvýšit prodej kvalitních potravin. Podařilo se?

Česko polské vztahy, pokud jde o potraviny, jsou poslední dobou na bodu mrazu. Přesto máme i leccos společného, třeba zálibu v mobilních aplikacích, preferujeme stejné obchody, ale i jídla.

Penny Market prodává polské potraviny coby „Českou kvalitu“, a to dokonce opakovaně a navzdory zásahu potravinářské inspekce.

Jak poznáme český výrobek? Nově má nejméně 75 % složek k výrobě „české potraviny“ pocházet z ČR. Zbytek odkudkoli. Taková definice české potraviny je nepřijatelná.

Idea národního maloobchodního potravinářského řetězce, po kterém veřejně a opakovaně v minulosti volal prezident ČR Miloš Zeman, je naplněna. Respektive, je institucionalizována.

Proč se u nás nedaří prodeji skutečně českých potravin ze dvora? Nabídce farmářských produktů brání národní byrokracie.

Ještě nevyvanul puch po aféře s promrhanými penězi za Klasu a Regionální potravinu a ministr zemědělství dává padesát miliónů na podporu českých potravin. Je to dobře.

Prezident Miloš Zeman vyhlásil válku zahraničním obchodním řetězcům. Hledá se nepřítel, který je odpovědný za chyby, které pod vedením politiků udělala naše země, například přijetím špatných zákonů.

NKÚ se zaměřil na kampaně na podporu značek Klasa, Regionální potravina a Vína z Moravy, vína z Čech. Cíle kampaní byly většinou nekonkrétní a nikdo je nekontroloval.

Chuť, vůni a vlastnosti čerstvých jahod nelze ničím nahradit. Aroma náhražek jim nesahá po kotníky a dovážené podtržené jahody jsou jen chabou náhradou mimo jahodovou sezónu.

Ačkoli je téma českých kvalitních potravin s dohledatelným původem již po několik let evergreenem tuzemské žurnalistiky, málokdo tuší, že se na výrobě i prodeji podílí také – církve.

Zánik farmářských trhů kvůli jednání EU a USA skutečně nehrozí. Podobná tvrzení si lze vysvětlit jen jako snahu o zviditelnění. Je ale pravda, že Amerika má pro potraviny jiná pravidla.

Nejpozději za rok budeme znát zemi původu kupovaného masa. Pozor na častý omyl – jde pouze o maso jako takové, ne o součást dalších výrobků. A ani tak stoprocentní jasno mít nebudeme.

Češi a Poláci se „perou“ o kvalitu svých potravin a používají i lehce podpásovou argumentaci. Měli bychom toho nechat, jinak se smát bude někdo třetí. A hádejte, odkud bude.

Dejte šanci českým potravinám, žádá v otevřeném dopise ministru zemědělství Asociace farmářských tržišť ČR. Jsou bezpečnější, zdravější a chutnají lépe, píší autoři.

Slovensko zavedlo povinné zveřejňování podílu prodeje národních potravin v řetězcích. Jenže obešlo Brusel a EU toto opatření pravděpodobně neschválí. Jak tento nápad dopadne u nás?