Letošní chřipková epidemie vrcholí. Z úst odborníků opakovaně zaznělo doporučení, že s touto virózou není nutné chodit k lékaři, pokud má člověk nekomplikovaný průběh. Jenže to je rada k ničemu, pokud člověk potřebuje neschopenku.
Co se dozvíte v článku
Doba covidová, tedy výjimečná, pominula a pro vystavování neschopenek na dálku neexistují téměř žádné důvody, takže by se dít nemělo,
shrnuje Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů, otázku, zda je kvůli neschopence nutné chodit k lékaři, když je možné i vystavit na dálku a člověk tak nemusí cestou k lékaři šířit infekci dál. Takzvaná eNeschopenka existuje už šest let.
Šéfa praktiků a dalších tří lékařů stejné odbornosti jsme se zeptali, zda vůbec a za jakých podmínek vystavují neschopenku na dálku.
Lékaři: Zcela výjimečně nebo vůbec
Neschopenky na dálku vystavujeme jen zcela výjimečně, protože chceme pacienta vidět, abychom mohli vyloučit nějaké závažnější komplikace. Třeba zápal plic,
popisuje pražský praktický lékař Vojtěch Mucha. Osobní návštěva je také předpokladem pro případné předepsání například antibiotik či jiných léčiv.
V ordinacích syna a otce Muchových pacienti eNeschopenku ale někdy na dálku dostanou. Jde o výjimečné případy jednoznačně banálních chorob, kdy nemocný nemůže přijít do ordinace. Třeba proto, že uvázne v závějích na chalupě nebo má tak těžké střevní a žaludeční problémy, že se nemůže hnout z bytu,
vyjmenovává příklady Vojtěch Mucha. V takovém případě může lékař uplatnit tzakzvanou distanční konzultaci, kterou uhradí zdravotní pojišťovna. Musí jít ale přinejmenším o našeho registrovaného pacienta, u nějž známe anamnézu. Musí mít také platnou preventivní prohlídku nebo nedávno provedenou kontrolu chronické nemoci,
upozorňuje lékař.
Neschopenku lze vystavit zpětně
Ani dramatické okolnosti v podobě sněhové kalamity nebo silného průjmu ovšem nemusí vést k tomu, že praktik eNeschopenku vypíše na dálku. Můžeme ji vystavit až tři dny zpětně, takže v naprosté většině případů stačí, když se domluvíme, že pacient přijde, až mu bude o něco lépe,
dodává Vojtěch Mucha.
Zpětné vyplnění eŽádanky je přitom možné u všech praktických lékařů. Občas se mi stane, že mám pacientku nebo pacienta, kteří leží, nemohou do práce a já jej třeba ten den nejsem schopen ošetřit, tak jim neschopenku vystavím a pozvu si je na další den. Příliš často se to ale nestává, protože eNeschopenka lze vystavit až tři dny zpětně,
potvrzuje za svoji praxi v Přešticích na Plzeňsku Petr Šonka.
Proč nejde vypsat ji na dálku
Distanční neschopenku jako takovou zákony a vyhlášky u nás neznají. Lékaři se shodují, že kdyby si pravidla vykládali striktně, vůbec ji nesmí vystavovat. Z toho také plyne to, že pacient na dálkově vypsanou eNeschopenku nemá nárok a nemůže si ji na lékaři nijak vynucovat. Ostatně, bez vyšetření nemocného lékaři riskují, že pacient neodhadne svůj zdravotní stav a doženou ho komplikace nebo naopak, že uvolní někoho, jehož zdravotní stav není tak vážný, aby nemohl do práce.
Vypisovat neschopenku na dálku legislativně v tuto chvíli není možné. Navíc pacient by měl do ruky stále ještě dostat potvrzení, že mu eNeschopenka byla vystavená což vystavení na dálku fakticky znemožňuje, a vlastě to tak trochu popírá smysl elektronizace,
upozorňuje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, jež ordinuje v pražské Bubenči. Ve své praxi připouští jedinou výjimku. Pokud byl pacient propuštěný z nemocnice, ale musí být třeba po nějaké operaci doma a nutně jej nemusím vidět hned, tak přejímám neschopenku, jež mi v elektronické podobě dorazí z nemocnice. Dělám to ale nerada, protože to je nesprávný postup. Správně by neschopenku měly nemocnice předat specialistovi, ke kterému půjde pacient na kontrolu,
vysvětluje Ludmila Bezdíčková.
Pracovní neschopnost nikdy nevystavujeme distančně a zákonná úprava toto ani neumožňuje,
podotýká Zdeněk Ráčil, jenž ordinuje v Křtinách na Blanensku. Pro posouzení dočasné pracovní neschopnosti je nutné vyšetření, stanovení diagnózy a komplikací i jasné určení, že pracovník není schopen vykonávat činnost uvedenou v jeho pracovní smlouvě,
popisuje, proč chce pacienta vždy vidět.
Třeba při chřipce je vyšetření nezbytné zejména u nemocných se srdcem nebo plícemi. Jedině při osobní návštěvě ordinace může praktický lékař nasadit antivirotickou léčbu a může také včas odhalit – třeba i díky ultrazvuku, který má doktor Ráčil v ordinaci, rozvíjející se komplikace.
Nejdřív zavolejte nebo napište
Při nemoci a potřebě zneschopnit doporučují lékaři pacientům nejprve ordinaci kontaktovat. A to dle zvyklostí, které v ní jsou dané a které se mohou lišit. Někam je lepší volat, jinde raději využít některý z online systémů objednání či komunikaci. Někteří lékaři mají zejména ranní hodiny vyhrazené pro akutní stavy, kdy je možné dorazit rovnou bez objednání.
Argument, že je lepší do čekárny nechodit, aby pacient nenakazil někoho jiného, není relevantní,
dodává Ludmila Bezdíčková s tím, že samozřejmě je lepší, když si nemocný nasadí respirátor.
Pokud vám návštěva ordinace s každou bolístkou kvůli eNeschopence připadá v 21. stolení nadbytečná, nejste nejspíš sami. Lékaři sice téměř vždy na vyšetření trvají, ne ale proto, že by to takto chtěli, ale protože musí. Ti pokrokovější ovšem sdílí názor, že dohoda o uvolnění z práce kvůli běžné viróze se má odehrávat mimo jejich ordinace. Třeba mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo prostřednictvím systému správy sociálního zabezpečení.
V Česku, bohužel, musí neschopenku vystavovat stále ještě lékař, což při banálních virózách nedává smysl. Je to sociální úkon, který by zdravotníci vůbec neměli dělat,
povzdechl si Vojtěch Mucha. Podle něj je pořádku, že lékař vyhodnotí zdravotní stav nemocného, smysl ale nevidí v tom, aby zjišťoval, na jaké adrese bude marodit, zda místo při zotavování nemění, vystavoval lístky na peníze či zjišťoval, jakého má zaměstnavatele a zda jej náhodou nezměnil. Nejsou to zdravotní úkony, přesto je musíme dělat, a když ne, hrozí nám pokuta. Je to absurdní a jsme jedna z mála evropských zemí, ve kterých přetrvává systém, kdy bez potvrzení lékaře se neschopenka neobejde,
dodává lékař.
Neschopenky na běžné virózy dávno nemají třeba v Dánsku. Zemí, kde lékař kvůli potvrzení pracovní neschopnosti vstupuje až do dlouhodobé nemocnosti, je ale více. U nás v některých firmách na podobném principu funguje benefit známý pod anglickým sick days, kdy zaměstnanec může čerpat kvůli tomu, že se potřebuje doma vyležet, až několik dnů volna, aniž by se to dotklo jeho dovolené a přišel o peníze z výplaty.
Podle Vojtěcha Muchy je právě zrušení agendy kolem krátkodobých neschopenek klíčem ke skutečnému snížení byrokracie v ordinacích praktických lékařů.
ČLÁNKY DO MAILU