Češi nadále nejvíc umírají kvůli nemocnému srdci

Sdílet

Ruka na hrudi a křivka srdeční činnosti
Autor: Shutterstock
Loni v tuzemsku zemřelo více než 112 tisíc lidí. Oproti jiným letům stoupl počet úmrtí na chřipku. Jinak stále platí, že největším zabijákem jsou nemoci cév a srdce.

Loni zemřelo celkem 112 211 lidí. Tento počet nijak výrazně nevybočuje z let minulých, ukazují data Českého statistického úřadu. 

Stále také platí, že obyvatele Česka nejvíce zabíjejí zdravotní komplikace spojené s onemocněním cév, srdce, vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou. Platí, že:

  • nejčastější příčinou smrti je chronická ischemická choroba srdeční se 14 tisíci úmrtími (12,5 %) v roce 2024
  • dále srdeční selhání se 7,3 tisíci zemřelých (6,5 %) 
  • cévní nemoci mozku s 5,9 tisíci zemřelých (5,3 %)
  • čtvrtou nejčastější příčinou smrti byly zhoubné nádory průdušek, průdušnice a plic (4,4 %) a 
  • pátou je cukrovka, loni se stejným podílem úmrtí jako rakovina v dýchacích cestách

První dvě příčiny úmrtí zůstávají nejfrekventovanějšími jak u žen, tak i mužů. Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou ale u žen cévní nemoci mozku, u mužů rakovina dýchacích cest. Čtvrtou pak u žen rakovina pohlavních orgánů a prsu, u mužů cévní nemoci mozku. Na páté příčce jsou u žen komplikace spojené s vysokým krevním tlakem, u mužů s cukrovkou.

Víc se umíralo na chřipku

Oproti roku 2023 loni přibylo výrazněji úmrtí na chřipku. Loni jich bylo 363, což je nejvíce za poslední léta.

Jak se umírá na chřipku

Rok/počet zemřelých na chřipku

  • 2015 – 128
  • 2016 – 120
  • 2017 – 155
  • 2018 – 309
  • 2019 – 230
  • 2020 – 135
  • 2021 – 16
  • 2022 – 154
  • 2023 – 251
  • 2024 – 363

Zdroj: ČSÚ

Za nárůstem úmrtí nejspíš stojí zvýšený počet respiračních nákaz v letech po covidu, který se v Česku objevil v březnu 2020 a v respiračních sezónách 2020/2021 a 2021/2022 chřipku téměř vytěsnil.

Zvýšil se také počet sebevražd. Loni život vlastní rukou ukončilo 1 561 lidí (tj. 1,4 % ze všech zemřelých), což bylo o čtvrtinu více než v roce 2023, kdy to bylo 1253 lidí. „I nadále na jednu sebevraždu ženy připadly více než čtyři sebevraždy mužů. Nejvíce úmyslných sebepoškození spáchali čtyřicátníci a padesátníci,“ uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Za zvýšeným počtem sebevražd stojí změna metodiky, která sblížila počty vykazované policií a zdravotnickými statistikami v ÚZIS.

Prevenci sebevražd se věnují projekty Národního ústavu duševního zdraví a web sebevrazdy.cz, na němž je také seznam kontaktů, kde lze najít pomoc.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).