Hlavní navigace

Srdeční selhání (srdeční nedostatečnost)

Srdeční selhání, nebo také srdečné nedostatečnost, je stav, při kterém srdce není schopno čerpat a pumpovat tělem dostatek krve pro transport kyslíku a živin.


Autor: Agentura SXC

K srdeční nedostatečnosti jsou náchylnější staří lidé, riziko vzniku se s rostoucím věkem zvyšuje a představuje s ostatními srdečními onemocnění cév až 40% všech úmrtí.

Srdeční selhání může mít různé příčiny. Nejčastěji rozlišujeme akutní a chronické srdeční selhání, tedy rozlišení podle délky a náhlosti problému. Dalším způsobem dělení je rozeznávání stran, ve kterých nastal problém.

V našem těle máme tzv. malý a velký krevní oběh. Malý krevní oběh začíná v pravé komoře, odkud neokysličená krev putuje plicní tepnou do plic, kde se okysličí a vrátí se zpět do srdce. Tentokrát do levé předsíně, z které se již okysličená krev přečerpá do levé komory, kde začíná velký krevní oběh. Srdeční selhání související s poruchou na malém krevním oběhu označujeme jako levostranné – chyba nastává při přečerpávání okysličené krve z levé předsíně do komory. Velký krevní oběh začíná v levé komoře a okysličená krev je aortou rozváděna do celého těla. Již bez kyslíku se vrací zpět do srdce, ovšem v tomto případě do pravé předsíně. Poruchu na velkém krevním oběhu nazýváme pravostrannou, problém a nastává při převádění odkysličené krve z pravé předsíně do komory.

Mezi hlavní příčiny levostranné srdeční nedostatečnosti patří akutní infarkt myokardu,  zánět srdečního svalu – myokarditida, vady na srdečních chlopních anebo náhlý vzrůst tlaku. V chronických případech hrají důležitou roli ischemické srdeční poruchy – nedokrvenost srdečního svalu, chronický infarkt myokardu, dlouhodobě neléčený vysoký tlak nebo také vrozené srdeční vady.

Pravostranné akutní srdeční selhání vzniká většinou v důsledku akutní plicní embolie nebo i silného astmatického záchvatu. Za chronické pravostranné selhání většinou mohou dlouhodobá plicní – astma, plicní rozedma (emfyzém), plicní fibrózy, opakovaná plicní embolizace či rozsáhlejší metastázy na plicích.

V obou případech se již v počátcích onemocnění objevuje dušnost, kašel, bolest na hrudníku, modrání rtů či vykašlávání krve. Nemocní cítí silný neklid a úzkost až pocity dušení.

Při pozorování příznaků je třeba vyhledat lékařskou pomoc.

Část těla
hrudník, krev
Délka léčby
dlouhodobá
Způsob léčby
nutná hospitalizace
Věk
děti, dospívající, dospělí, senioři
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).