Nákupy bez igelitek: v supermarketu a teď i na farmářském trhu

Igelitkám při nákupech zvoní hrana. Ekologickému nakupování se věnují jak malé organizace, tak k němu přistupují i nadnárodní řetězce. V Praze nyní otvírá první farmářský trh bez igelitek.

Hned dvě premiéry čekají zítra, tedy v sobotu 9. září, návštěvníky farmářských trhů v Praze. Vůbec poprvé se totiž odehrají v nových prostorách – na Řezáčově náměstí v Praze 7, na takzvaném „Heřmaňáku“, a kromě toho půjde podle organizátorů o první farmářský trh v ČR „bez igelitek“.

Galerie: Farmářský trh Heřmaňák – první trh bez igelitek

Bude tomu tak přitom nejen v uvedený den, ale v případě „Heřmaňáku“ už vždy. Podle Jiřího Sedláčka ze spolku Archetyp, který tyto trhy pořádá, jde o příspěvek Asociace farmářských trhů ČR ke zlepšení stavu životního prostředí, které je igelity a plasty všeho druhu stále více znečištěno: „Na zeleninu a ovoce vám proto půjčíme proutěný koš, po zvážení nákupu si ho mohou návštěvníci uložit do vlastních přinesených, anebo do našich papírových obalů a tašek. K dostání budou obaly na zeleninu a ovoce zvané Frusacky, které vydrží dva roky a při nakupování a vážení plně nahradí jednorázové mikrotenové sáčky,“ popisuje organizátor trhů. Zmíněné frusacky začaly před časem vyrábět dvě mladé studentky medicíny a i je samotné překvapil velký zájem o tyto ekologické obaly.

Některé mléčné výrobky jako bílý jogurt a mléko budou k dostání kromě jednorázových také ve vratných obalech. Všechno ale nepůjde hned – a některé čerstvé potraviny, jako jsou uzenářské výrobky, ochucené jogurty, krůtí maso nebo vyzrálé biohovězí, zatím ve svých vakuových obalech zůstat musí, kvůli hygienickým předpisům,“ uvádějí organizátoři farmářského trhu. Kdo chce, může tak na Heřmaňák vyrazit nejen s vlastními taškami, ale i s vlastní miskou či lžící.

Farmářské tržiště Heřmaňák a přehled trhů v ČR:

 

Snahy o prodej bez obalu

Zůstaneme-li v Praze, devatenáctého září tu otevře druhá prodejna projektu Bezobalu. Tato nezisková organizace, která v Česku šíří koncept Zero Waste – tedy předcházení vzniku odpadu, již provozuje jednu malou prodejnu v Praze 2. Zájem byl však větší než kapacita prodejny, proto se Bezobalu rozhodlo rozšířit své aktivity o další obchod s potravinami a drogerií. Provozovnu, na niž část financí získali v rámci crowdfundingové kampaně na HitHitu, najdete v Praze 6 a už nyní tu můžete nakupovat v testovacím provozu.

O minimalizaci používání igelitových obalů při prodeji svých potravin se samozřejmě snaží také ekologičtí zemědělci. „Například ti z našich členů, kteří vyrábějí a prodávají mlékárenské výrobky, preferují skleněné obaly,“ konstatuje Sylva Horáková z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Na systému vratných obalů pracuje podle ní také společnost České ghíčko, bezobalový a bezigelitový prodej zemědělských produktů představuje v zásadě i systém bedýnek při distribuci ovoce a zeleniny.

PRO-BIO také zkoušel v minulosti využít plně odbouratelné obaly vyrobené z bramborového škrobu, limitem k jejich praktickému používání je ale zatím jejich příliš vysoká cena. „Každopádně maximální snaha o využití bezodpadových technologií je jednou z našich priorit,“ zdůrazňuje Sylva Horáková.

S igelitkami končí Lidl i Čína

Nejen menší producenti a prodejci potravin se vztahem k životnímu prostředí od igelitových obalů ustupují. Od letošního března zrušil ve svých obchodech tyto obaly na území ČR také maloobchodní řetězec Lidl, čímž se i na našem trhu připojil ke svým německým, rakouským, švýcarským a nejnověji i britským prodejnám. Jen v ČR přitom Lidl tímto krokem ušetří údajně přes dvacet sedm miliónů igelitek ročně. Kdo by se přitom domníval, že jde o kroky, které jsou charakteristické především pro vyspělé, a zejména evropské země, je na velkém omylu.

K razantnímu omezení používání igelitových obalů sáhla letos také Čína, která vydala zákaz používání pytlíků užších než 0,025 milimetru. V zemi se podle oficiálních statistik ročně spotřebuje jen v maloobchodních sítích přes tři miliardy jednorázově použitelných igelitových obalů, což představuje 1,6 miliónu tun igelitu. Překvapivě jednou z prvních zemí, která přistoupila na úplný zákaz igelitových pytlíků, byl v roce 2002 Bangladéš. Tento krok zdůvodnil tím, že igelity ucpávají kanály a přispívají tak k ničivým záplavám i sesuvům půdy, jimiž je tato země pověstná.

Celá řada iniciativ za úplný zákaz igelitových obalů se ale samozřejmě rodí v EU a je pouze otázkou času, kdy a v jaké podobě se takový zákaz prosadí. Igelitu tak stále hlasitěji zvoní hrana a je na čase si pomalu na všudypřítomné sáčky odvykat. I když může nakonec vše dopadnout úplně jinak, pokud někdo vymyslí nějaký sofistikovaný způsob recyklace, po které se i v domácnosti spotřebitele stane ze sáčku nějaký jiný předmět praktického upotřebení.

Galerie: Frusack – originální české ekologické sáčky na potraviny