Dávat malým dětem do ruky mrkev, aby se zabavily nebo si masírovaly dásně, podle lékaře není vůbec dobrý nápad, řekl v podcastu 120 na 80 portálu Vitalia.cz.
„Dítě zhruba od jednoho do tří let věku by vůbec nemělo přijít do styku třeba s ořechy nebo by nemělo mít v puse syrovou mrkev. Takové děti nemají ještě vyzrálý polykací reflex, aby to dobře zpracovaly a polkly, a potom se může stát, že to cizí těleso vdechnou. Kojenec může mít jeden, dva zuby už v osmi nebo deseti měsících a pak si kousek té mrkve odkousne. Není dobrý nápad dát mu do ruky mrkev, aby se zabavil,“ řekl Michal Jurovčík z Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN v Motole v podcastu 120 na 80.
Nejčastěji s takovým problémem přicházejí rodiče dětí kolem dvou či tří let. Ale někdy jsou pacienty i starší děti. „Když se třeba školáci houpou na židli, v puse propisku a pak vdechnou uzávěr,“ popsal lékař.
Podcast s Michalem Jurovčíkem si můžete pustit přímo zde:
Extrémně nebezpečné magnety a baterie
Riziko vdechnutí ale není jediné nebezpečí, před kterým Jurovčík varuje. Spolknuté magnety nebo knoflíkové baterie jsou kapitolou samy o sobě. „Když dítě, ale i dospělý, spolkne jeden magnet, nic se neděje. Když ale dva a víc, tak doputují do trávicího traktu, kde se cvaknou poměrně velkou silou přes střevní kličku a dojde k nekróze a perforaci střeva. Pak může nastat náhlá příhoda břišní, což je akutní a v podstatě život ohrožující stav,“ apeluje doktor.
Galerie: Jak dokáže sval poškodit knoflíková baterie
Plochá knoflíková baterie je ještě nebezpečnější. Pokud ji dítě spolkne, jde doslova o každou minutu. V baterce je totiž pořád zbytkový proud, i když je vybitá. „Další věc je, že pokud zůstane zaklíněná v jícnu, dochází ke zkratu mezi dvěma póly, dojde k zásadité reakci, což znamená poleptání oblasti v okolí baterie. Třetí faktor je termický efekt, tedy dojde k zahřívání tkáně. A za čtvrté tam je tlaková nekróza, protože jícen se snaží stáhnout a působí proti té baterii,“ vypočítal Jurovčík.
Výsledkem je velmi rychlá nekróza, změna jícnu. Ta nastává už v řádech minut. „Nebezpečí pro pacienta je v tom, že pokud není baterie odstraněna včas, může jícen až proděravět. Viděli jsme i případy, kdy došlo k píštěli mezi jícnem a průdušnicí. To jsou pak opravdu už život ohrožující stavy, které je třeba řešit chirurgickou cestou, nezřídka v mimotělním oběhu ve spolupráci například s kardiochirurgy. Jsou to opravdu veliké výkony,“ popsal.
Takových případů sice nejsou stovky, spíš tak do deseti za rok, nicméně rodiče by měli být opravdu velmi, velmi opatrní a obezřetní. První pomocí je při spolknuté baterii med. „Není to babská rada, je prokázáno, že jediná látka, která funguje v akutní fázi, je med. Podat pacientovi větší množství medu. Funguje to na principu určité karamelizace, protektivní ochrany sliznic.“
Co dělat, pokud si nejsme jistí, jestli dítě něco skutečně snědlo? A jaká je nejúčinnější prevence? I o tom Michal Jurovčík mluvil v podcastu 120 na 80.
ČLÁNKY DO MAILU