Hlavní navigace

Jaké jsou možnosti léčby obezity? Některé hradí pojišťovna

Redakce

Lidé, kteří potřebují zhubnout, mají šanci na pomoc zdravotní pojišťovny. Terapie obezity by ale vždy měla být komplexní a nutná je spolupráce pacienta. Vedle farmakoterapie a chirurgické léčby pro závažné případy zahrnuje redukční dietu, pohybovou aktivitu, případně podpůrnou psychologii.

Doba čtení: 4 minuty

Ne každý, kdo chce zhubnout, to skutečně potřebuje. A naopak, řada lidí s nadváhou si nějaký problém ani nepřipouští.

Kdo je obézní

Obezita je chronické onemocnění, charakterizované zvýšenými zásobami tělesného tuku. V praxi se orientačně hodnotí pomocí indexu tělesné hmotnosti (Body Mass Index – BMI).

„Lidé nejčastěji hodnotí svoji postavu a své úspěchy s hubnutím váhou. Obezita je však něco mnohem více než jen nadbytečná kila. Obezitologové definují obezitu jako zvýšené množství tukové tkáně,“ vysvětlují autoři publikace Já zhubnu – zdravě a natrvalo, v níž se věnují i tomu, kdo skutečně má nadváhu, je obézní a měl by zhubnout.

Galerie: Jsou morbidně obézní, jídlo je zabíjí

Základním cílem při léčbě pacienta s nadváhou (BMI 25–30) či obezitou (BMI nad 30) je změnit stravovací návyky a životní styl jedince. „Proto je předpokladem úspěšné léčby obezity dostatečná motivace pacienta k léčbě. Bohužel, přes veškerou osvětu a dietismus má stále více obyvatel ČR (více než 63 %) nadváhu a téměř 27 % obyvatel trpí obezitou,“ uvádí Oldřich Tichý. Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) popisuje možnosti léčby obezity v ČR:

Začněte u svého lékaře

Na léčbě obezity se podle její závažnosti a přidružených onemocnění podílí v závislosti na klinickém stavu konkrétního pacienta řada odborníků – praktický lékař, internista, endokrinolog, diabetolog, nutriční terapeut, psychiatr, chirurg, ortoped, rehabilitační lékař, fyzioterapeut a další. Ošetřujícím lékařem indikovaná léčba je hrazena v souladu s platnou vyhláškou ministerstva zdravotnictví, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, a dalšími obecně závaznými právními předpisy.

Terapie obezity má být vždy komplexní. Vedle farmakoterapie a chirurgické léčby, která je vyhrazena pro závažnější případy, zahrnuje nízkoenergetickou redukční dietu, pohybovou aktivitu, případně podpůrnou psychologii. Lázeňská léčba je hrazena jen u dětí.

Čas na dietu

Redukční dieta musí být vyvážená, přiměřená energetickému výdeji a dodržována dlouhodobě. Její složení a energetický obsah musí odrážet věk, pohlaví, jídelní zvyklosti a další individuální charakteristiky jedince. Měla by být stanovena zvlášť pro jednotlivého pacienta – pojišťovna proto hradí v indikovaných případech i služby nutričního terapeuta.

 

Bez pohybu to nepůjde

Pravidelná pohybová aktivita je nedílnou součástí komplexní léčby obezity a je považována za jednu z klíčových složek. Charakter, intenzitu a dobu trvání fyzické aktivity je třeba volit s ohledem na věk jedince, stupeň obezity a na přítomnost komplikujících onemocnění (cukrovka, vysoký krevní tlak, astma atd.). Klienti VZP mohou na pravidelné pohybové aktivity nebo na sestavení jídelníčku lékařem získat příspěvek z fondu prevence, podobně přispívají i některé další zdravotní pojišťovny.

Když jsou potřeba léky

Při léčbě obezity je možné využít i farmakoterapii. Česká obezitologická společnost doporučuje podávání léků v léčbě obezity u pacientů s BMI vyšším než 30 nebo u pacientů s BMI vyšším než 27, u nichž se vyskytují závažná zdravotní rizika související s nadváhou, a také u pacientů, kde selhala dietní, pohybová a psychoterapeutická léčba. „Kritériem účinnosti léků proti obezitě je hmotnostní pokles alespoň o 5 % výchozí váhy během tříměsíčního podávání,“ uvádí Oldřich Tichý.

Operace je krajní možnost

Část nemocných trpících zvláště závažnými formami obezity je za přesně nadefinovaných kritérií indikována k chirurgickému řešení. „Tzv. bariatrická chirurgie je vhodná při splnění indikačních kritérií u pacientů s BMI nad 40 nebo u pacientů s BMI vyšším než 35, kteří mají zároveň cukrovku, metabolická onemocnění, kardiorespirační choroby či onemocnění kloubů,“ popisuje mluvčí VZP. Bariatrické operace se dělí na výkony restriktivního typu (snížení příjmu potravy), což je v principu zmenšení objemu žaludku, další typ operace omezuje energetickou absorpci.

Bariatrické operace

Typy operací omezující objem žaludku:

  • bandáž – kroužek na žaludku, kterým se zmenšuje objem žaludku,
  • plikace – část žaludku je podhrnuta dovnitř do lumina, takže vytvoří řasu – pliku,
  • sleeve – spočívá ve zmenšení žaludku až o osmdesát pět procent – z žaludku operatér vytvoří tzv. šál,
  • bypass – odstranění části žaludku a části střev „z provozu“.

Člověk po takových operacích musí jíst pravidelně a málo, musí dostatečně pít – ne souběžně s jídlem, ale před a po, a musí mít pravidelný pohyb. Doporučení se nijak nemění od běžných doporučení při dietě, s operací se ale dodržují snáze.

Více v článku: Bariatrická léčba obezity – zašívají pacientům žaludek, ne pusu

Bariatrické operace jsou však vždy součástí komplexní léčby a po jejich absolvování je nezbytně nutná další spolupráce pacienta – musí dodržovat specifický režim, například 5–6× denně malé porce či oddělovat pitný režim od jídla. Jsou-li indikovány ze zdravotních důvodů, jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.