Hlavní navigace

Střevní bakterie ovlivňují, zda jsme tlustí, či hubení

Helena Singerová

Nejen výživa a nedostatek pohybu ovlivňují naši váhu. Za to, jakou konfekční velikost si oblékáme, mohou i bakterie v našich střevech. Můžeme dostat do těla ty, které by nám pomohly zhubnout?

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

V našich střevech žije asi 160 druhů různých bakterií v množství, které si umíme jen těžko představit: zhruba 100 bilionů v prostředí našeho sedmimetrového střeva. Dokážou ovlivnit nejen náš imunitní systém, ale i trávení jídla. Osídlení hlavními druhy (Lactobacillus, Bifidobacterium, Eubacterium a Bacteroides) je poměrně konzistentní, v poddruhu se však bakteriální kultura u každého člověka výrazně liší. Zatímco jeden typ bakterií může u někoho představovat devadesát procent všech střevních bakterií, u jiného to mohou být pouze dvě procenta bakterií ve střevě.

Mohou bakterie za to, že jsme tlustí?

Střevní bakterie jsou předmětem několika výzkumů a vědci se shodují v tom, že bakterie mohou ovlivnit i naše sklony k tloustnutí. Například na začátku minulého roku zveřejnili dánští vědci z univerzity v Kodani studii, která potvrdila, že lidé, jejichž tlustá střeva jsou osídlena mnoha různými bakteriálními druhy, mají nižší riziko obezity.

Nejde pouze o pestrost. Záleží i na typu bakterií. Některé produkují látky, které brání skladování tuku, nebo ho naopak podporují (vytvářejí vysoce energetické molekuly, které se pak ukládají v podobě tuku). Je-li bakteriální rozmanitost nízká, většinou dominuje ve střevní mikroflóře bakterie Bacteroides, která pomáhá rozkládat i špatně stravitelné potraviny a dokáže účinněji využít energii z potravin.

Profesor Stephan C. Bischoff z institutu pro výživu univerzity v Hohenheimu se to pokusil vysvětlit v rozhovoru pro německý časopis Die Welt: „Z pohledu evoluce platí, že střevní bakterie podporují trávení. Tento systém se vyvíjel v dobách, kdy bylo lidstvo podvyživené, a optimalizoval využití potravin. Díky těmto bakteriím získáváme z potravy více energie, než by se nám dařilo bez nich. V době hojnosti to může být naopak trochu nevýhodou. Bakterie tedy skutečně mohou vést k obezitě, ale pouze v důsledku přejídání.“ 

Jak si můžeme pomoci

Dítě se rodí sterilní a o tom, jak bude jeho střevní mikroflóra bohatá, rozhodnou asi tak první tři roky života, kdy se složení mikrobioty ustálí. Ovlivnit ji může již samotný porod, kdy dochází k přenosu bakterií od matky (v tomto ohledu je porod císařským řezem nevýhodou), dále kojení, užívání léků, zejména antibiotik, přísně sterilní prostředí, střevní infekce a samozřejmě výživa.

Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách

V pozdějším věku nebo v dospělosti již není tak jednoduché zpestřit svoji osobní bakteriální „zoologickou zahradu“. „I přes výrazné zásahy, kterými je například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení, respektive zůstanou zachovány hlavní rysy zastoupení jednotlivých druhů bakterií. Předpokládá se, že v těchto případech zůstávají v relativně oddělených částech střeva kolonie, které jsou pak zdrojem obnovení původní mikrobioty. Na tomto se zřejmě podílejí i hlen a slizniční protilátky, které přispívají ke vzniku tzv. biofilmu chránícího určité kmeny bakterií,“ vysvětluje primář interního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze a člen spolku Fórum zdravé výživy Pavel Kohout.

Potraviny bohaté na vlákninu, například ovoce a zelenina, mohou být tím správným krokem. Každý, kdo se kdy snažil svoji váhu snížit, ovšem namítne, že to zdaleka nestačí. K lehkému zhubnutí by mohla napomoci i konzumace probiotických jogurtů a mléčných nápojů. Nečekejte však zázraky, ale pouze drobnou úpravu váhy. Probiotičtí mikrobi, kteří se v těchto produktech nacházejí, se dlouhodobě neklonují ve střevech, takže ani nemohou trvale měnit střevní mikrobiom.

tipli

Střevům pomohou transplantované bakterie

Pro srovnání, průměrná dávka probiotik obsahuje cca třicet „hodných“ mikrobiálních kmenů v celkovém počtu několika miliard kusů. U zdravé stolice jde o více než tisícovku mikrobiálních kmenů v počtu stovek bilionů kusů. Je tedy logické, že se v posledních letech stále víc mluví o transplantaci stolice. Tato metoda již pomohla řadě pacientů, kteří trpěli často se vracejícími záněty střev.

Přestože je v České republice transplantace stolice zatím schváleným léčebným postupem pouze při léčbě zmíněných neustupujících nebo často recidivujících zánětů způsobených bakterií Clostridium difficile, výzkumy naznačují, že by mohla pomoci i s dalšími onemocněními. Složení střevního mikrobiomu se spojuje s řadou postižení, jako jsou např. autismus, ADHD (hyperaktivita), nemoci srdce a cév, cukrovka (zejména 2. typu, pro který je typická inzulinová rezistence), kožní potíže, alergie. Úprava střevního prostředí může být v budoucnu nadějí i pro pacienty s obezitou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).