Podle Českého statistického úřadu se v březnu loňského roku meziročně zvýšila cena vajec o 44,4 procenta, ještě vyšší byl nárůst v listopadu 2025, kdy se ceny vajec meziročně zvedly o 48,3 procenta. Cena vajec se dokonce zvýšila i ve slevových akcích, při lednovém porovnání šlo meziročně o 22 procent.
Celý loňský rok tedy cena vajec stoupala a dnes tak už moc nepřekvapí, že deset vajec stojí od sedmdesáti do osmdesáti korun. Řeč je o takzvaných dvojkách, vejcích z pocházejících z halového chovu nebo chovu na podestýlce. Co cenu tak zvyšuje?
Přestavba i zánik chovů
Od začátku letošního roku přestala hlavní sedmička řetězců působících v Česku nabízet klecová vejce, a to i v akcích, byť legislativní zákaz prodeje klecových vajec začne platit až od roku 2027. Řetězce se k tomu dobrovolně zavázaly už v roce 2018.
Čeští drůbežáři tedy museli už před lety začít přestavovat klecové chovy na podlahové tak, aby dokázali uspokojit blížící se poptávku řetězců. A i když drůbežáři už řadu let klecové chovy mění obvykle na podlahové, do konce roku 2026 se rozhodli až milion ustájovacích klecových míst pro nosnice nepřebudovat. Tato místa tedy bez náhrady zaniknou. Což může cenu vajec dále zvedat.
Podle dat statistiků úřadu soběstačnost Česka v produkci vajec v posledních letech klesá. A pokud opravdu část chovatelů nosné drůbeže své chovy v letošním a příštím roce nepřestaví, hrozí pokles soběstačnosti Česka v produkci vajec pod hranici 70 procent (aktuálně je okolo 83 procent).
Agresivní vir ptačí chřipky
To ale není to jediné, co cenu žene stále výš. Situaci na trhu významně komplikuje častý výskyt ptačí chřipky v posledních letech. Virus, který nemoc způsobuje, je daleko agresivnější než v dřívějších letech a vyskytuje se i mimo sezónu migrace volně žijících ptáků.
Tento faktor, který výrazně snižuje počet nosnic a produkci vajec, s sebou přináší další rizika a nejistotu. Ptačí chřipka může způsobit náhlé výkyvy v dostupnosti i ceně vajec, s čímž musí počítat dlouhodobé plány a analýzy trhu. Málo vajec rovná se rovněž vyšší ceny.
Energie, obaly a mzdy
Na cenu vajec má i fakt, že chovatelům drůbeže rostou všechny vstupní náklady. Přestože loni došlo ke stabilizaci cen krmných směsí, po sklizni však začala cena směsí opět strmě stoupat.
Ceny elektrické energie jsou v Česku jedny z nejvyšších v evropském regionu. Rostou také obalů a připočíst je třeba i mzdové náklady. Cena zemědělských výrobců poprvé letos se přiblížila evropskému průměru, ale s příchodem léta klesla pod něj.
Zvýší se ještě cena vajec?
„Spotřebitelská cena nelze predikovat, záleží na mnoho faktorech. Cena od zemědělců se odvíjí od ceny vajec na volném evropském trhu, kde cena od podzimu rostla z důvodu utrácení nosnic v Evropě kvůli nákazám ptačí chřipce a newcastleské chorobě. V České republice se chovy intenzivně přestavují, proto může docházet i k občasným výpadkům tuzemské produkce,“ řekla pro server Vitalia.cz Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU).
Omezili jste spotřebu vajec kvůli ceně?
Záležet bude za jakou cenu vejce obchodníci nakoupí v okolních zemích. Více než 70 procent vajec se dováží z Polska. Mezi další dovozce patří Slovensko a Nizozemí.
Nově se obchodníci musí orientovat na západní a severní Evropu, kde je více nosnic ustájeno v alternativních chovech oproti východní Evropě.
Závěrem je třeba připomenout, že přísnější legislativa, která byla v České republice schválena může mít negativní dopad na celý sektor. Podle dat ČSÚ soběstačnost Česka v produkci vajec v posledních letech klesá. A pokud opravdu část chovatelů nosné drůbeže své chovy v letošním a příštím roce nepřestaví, hrozí pokles soběstačnosti Česka v produkci vajec.
Jelikož prozatím nebude platit zákaz klecových chovů v celé EU, na jednotném trhu bude mít Česko zcela odlišné podmínky. „Zatímco my ze zákona přecházíme na nákladnější typy chovů na podestýlkách a voliérách, naši kolegové budou „zvesela“ produkovat vejce za levnější náklady. Výsledkem bude zvýšený dovoz,“ uvádí ČMDU.
O zákazu nosnic v klecových chovech v EU se sice mluví, ale reálně by mohl dle odhadů Gabriely Dlouhé začít platit nejdříve po roce 2035.
