Slinivku máme v horní části břicha, kde je obklopena řadou orgánů včetně žaludku nebo jater. Lékaři znemožňují podívat se na ni jednoduše třeba ultrazvukem přes břicho, i proto je nádor obtížně zachytitelný v počátcích nemoci.
Co se dozvíte v článku
Tak malý, aby pacient žil léta
Pokud se z buněk slinivky vyvine nádor, o výhledu pacienta na další život rozhodují milimetry - čím je nádor větší, tím více klesá šance na pětileté přežití od diagnózy.
Jak souvisí velikost nádoru s délkou přežití vysvětlil pro Vitalia.cz radiolog a politik Vlastimil Válek. Pro představu, samotná slinivka má u dospělého délku 12 až 16 centimetrů.
- Při nádoru velkém půl centimetru a méně přežívá pět let od diagnózy 60 až 70 procent pacientů.
Pokud má nádor půl centimetru až centimetr, je to 30 procent,
říká lékař.- Při velikosti jednoho až dvou centimetrů je pětileté přežití kolem 20 procent pacientů.
Pokud má nádor velikost více než dva centimetry, pětileté přežití u tohoto onemocnění prakticky není,
dodává Vlastimil Válek.
Souvislost mezi velikostí a šancí na pětileté přežití vychází z klinických studií. V praxi může být situace komplikovanější a žádná jednoduchá, pomyslná tabulka ji nevystihne. Šance pacienta není dána jen velikostí nádoru, ale třeba i tím, zda je pouze ve slinivce nebo již prorůstá do okolí nebo zda onemocnění doprovází metastáze. Na základě jejich výskytu lékaři určují stádia onemocnění. U slinivky jsou čtyři.
Jak nádory vyšetřit, aby byly vidět
Milimetrové či několikacentimetrové nádory na slinivce nelze zobrazit nejdostupnějšími metodami, jakými jsou rentgen nebo ultrazvuk přes břišní stěnu. Ten ovšem lékařům pomáhá vidět některé projevy onemocnění. S pomocí sondy přiložené na břicho mohou najít třeba rozšířené žlučovody, což může být jedním z příznaků nádoru (ale také nemusí) nebo metastáze v játrech.
Spolehlivějšími metodami, jak nádor ve slinivce odhalit, jsou magnetická rezonance, CT nebo endoskopická ultrasonografie.
Na CT se dá zachytit ložisko velké kolem centimetru. Je to třeba devět, osm milimetrů, ale menší už ne,
popisuje Vlastimil Válek. U magnetické rezonance je to dle něj velmi podobné, ovšem pacient musí při vyšetření se zdravotníky velmi dobře spolupracovat a vydržet např. nedýchat půl minuty.
Endoskopická ultrasonografie neboli EUS dokáže zobrazit nádory o velikosti pět milimetrů a menší. Toto vyšetření se provádí přes ústa a jícen, do kterých lékař zavádí endoskop. Přes žaludek se s ním dostane do dvanáctníku, tedy začátku tenkého střeva, který přiléhá ke slinivce, takže skrze jehož stěnu dokáže pořídit jak její obraz, tak z ní odebrat vzorky.
Preventivně se ovšem EUS neprovádí. Aby jej lékař udělal, musí být nějaké podezření. Třeba že CT vyšetření ukáže rozšířený pankreatický vývod. Pak existuje podezření na překážku,
vysvětluje radiolog. Jde tedy o situaci, kdy průchodnost kanálků odvádějících trávicí šťávy omezuje třeba nádor.
Budete se zajímat o nový screening rakoviny slinivky?
Screeningová metoda zatím chybí
Žádná čistě preventivní nebo screeningová metoda u rakoviny slinivky u nás ani ve světě zatím neexistuje. Lékaři proto hledají soubor shodných příznaků a takové postupy vyšetření a citlivost snímků, aby našli lidi, kteří nádor mají nebo brzy mít budou. Hledají je mezi pacienty takzvaně v riziku, což jsou třeba ti s čerstvě diagnostikovaným diabetem 2. typu, věkem nad 60 let a náhlým úbytkem hmotnosti, Statisticky vyhlídku rakoviny slinivky má jeden člověk ze sta rizikových. Odhalit právě tyto nemocné má lékařům pomoci nový program časného záchytu onemocnění (o novince píšeme v tomto textu).
Podle Válka lékaři hledají i cestu, jak zobrazit nádor menší pěti milimetrů s pomocí pozitronové emisní tomografie (PET/MR), což je vyšetření s pomocí radioaktivního léčiva. Pokud odborníci vyladí způsob, jak správně přístroj nastavit a použít, zachytí tímto vyšetřením lékaři rakovinu už ve chvíli, kdy nádor ještě není vůbec viditelný.
