Nejčastější problém, který řeší specialisté ve spojitosti se spánkem? Spánková apnoe. Vážná porucha spánku, při níž pacient na chvíli přestává dýchat, což ho vzbudí. Většinou sice vzápětí zase usne, ale pokud se to děje mnohokrát během hodiny, je celkově nevyspalý. A to už má zásadní dopad na zdraví.
Typickým projevem spánkové apnoe je chrápání, které máme tendenci považovat za nevyhnutelnou nepříjemnost, kterou zkrátka někteří lidé trpí. Jenže ne každé chrápání je nevinné.
Spánkovou apnoí trpí každý desátý člověk, většina z nich ovšem tento problém neřeší, protože o něm ani nevědí – lékaři uvádějí, že z těch, kterých se to týká, není 80 procent pacientů diagnostikováno.
Co se v těle děje při apnoi?
- Obstrukční spánková apnoe je stav, kdy opakovaně dochází k dílčímu či úplnému uzávěru dýchacích cest v oblasti kořene jazyka a měkkého patra.
- Vyvolává jej kolaps zmnožených tkání, nejčastěji způsobený ukládáním tukových částic při nadváze či obezitě.
- Rozeznat jej lze podle několika příznaků, nejtypičtější je hlasité chrápání se zástavami dechu.
- Může se projevit i neklidným spánkem, častým buzením na WC nebo pocením uprostřed noci.
Neléčené příznaky mohou vyústit v závažné zdravotní komplikace. Kromě chronické únavy a špatné koncentrace hrozí pacientům i vyšší riziko mikrospánku, dále kardiovaskulární, metabolické a další zdravotní komplikace včetně srdečního selhání. Kvůli nekvalitnímu spánku ráno postižení často trpí bolestí hlavy, stěžují si na sucho v ústech, cítí se nevyspalí, neodpočatí a hůře se soustředí. K problémům se dále mohou přidružovat i poruchy paměti.
Základní prevencí je přitom především zdravý životní styl. Nemoc může pomoci odhalit specializované preventivní vyšetření.
Pacienti se syndromem spánkové apnoe se v důsledku opakovaných zástav dechu neustále ‚dusí‘, což vede k celé řadě patologických dějů v těle, které jsou zakončeny krátkou probouzecí reakcí,
popsal Martin Pretl, neurolog z Institutu spánkové medicíny Inspamed a člen Rady Sdružení ambulantních specialistů.
Podle něj si právě kvůli kombinaci zástav dechu a hlasitého chrápání příznaků často nejdříve všimne partner či partnerka pacienta. Nejohroženější skupinou jsou muži ve středním a vyšším věku.
Jak se diagnostikuje apnoe? Například takto: při první návštěvě pacienta s podezřením na apnoi by lékaři měli pacienta informovat o problematice onemocnění. Domů si pak odnese jednoduchý diagnostický přístroj, který si dle instrukcí doma zapojí a druhý den přinese zpět.
Při druhé návštěvě pak vidí svůj noční záznam a dostane informaci o tom, zda je nález pozitivní, či ne, a zda tedy jeho problémem je spánková apnoe. V případě pozitivního nálezu se dostaví k lékařskému pohovoru, při němž proběhne orientační vyšetření včetně spirometrie a doporučení na ORL vyšetření. Následuje další podrobnější vyšetření a sledování spánku, buď opět doma s pomocí dalšího diagnostického přístroje, nebo ve spánkové laboratoři.
Jak se pozná a jak se projevuje spánková apnoe
Pomáhá seknout s cigaretami
Ať jsou příznaky pacienta jakkoliv závažné, nejspolehlivějším způsobem, jak spánkovou apnoe odhalit, je preventivní vyšetření. Jeho cena se obvykle pohybuje kolem 2000 korun a v odůvodněných případech ho hradí zdravotní pojišťovny. Spánková apnoe se může diagnostikovat i v rámci ambulantní péče.
U lehčích forem nemoci postačí ke zlepšení obvykle jen změna životního stylu. Pacientům se doporučuje hlavně snížit tělesnou hmotnost, přestat kouřit a dodržovat pravidelný spánkový režim.
Střední a těžké formy spánkové apnoe vyžadují složitější léčbu pomocí trvalého přetlaku v dýchacích cestách (CPAP). Toho je dosaženo pomocí speciálního přístroje, který během noci zajišťuje průchodnost dýchacích cest. Více než polovina pacientů přichází až v době, kdy je u nich rozvinuta středně těžká nebo těžká fáze choroby. Ta pak vyžaduje léčbu přetlakem v dýchacích cestách, a riziko přidružených onemocnění je tak logicky vyšší. Jde o kardiovaskulární onemocnění, jako jsou hypertenze, srdeční selhání, ischemická choroba srdeční nebo arytmie. Dále může jít také o metabolická onemocnění, především cukrovku 2. typu. Objevují se i deprese a další duševní onemocnění,
objasňuje lékař Martin Pretl. Mimochodem, spánková apnoe je častým důvodem toho, proč páry spí odděleně.
Nejúčinnější prevencí spánkové apnoe je zdravý životní styl – pestrý a vyvážený jídelníček a dostatek fyzické aktivity – zpočátku stačí alespoň 30 minut denně. Doporučuje se přestat s kouřením a užíváním léků, které podporují nespavost. Nevhodná je i konzumace alkoholu. K lepší kvalitě spánku samozřejmě pomáhá správná spánková hygiena včetně investice do kvalitnějších lůžkovin a dobrým trikem je v noci nespat na zádech.
Jak dobře spí Češi
Chrápání se projevuje i na kvalitě spánku obou pohlaví, a to jak u člověka chrápajícího, tak u jeho partnera. Celkově hodnotí kvalitu svého spánku jako špatnou 32 procent Čechů, u žen je tento pocit silnější, nekvalitní spaní uvádí až 36 procent žen, nejpostiženějšími skupinami jsou ženy ve věku 25–34 let a pak 55–69 let. U mužské populace hodnotí kvalitu svého spánku nejhůře věková skupina 35–44 let, a to konkrétně 32 procent mužů.
Mezi nejčastější problémy, které Čechy v noci budí, patří:
- každodenní problémy (31 %),
- noční potřeba na toaletu a problémy močových cest (20 %),
- rušivé zvuky z okolí (19 %),
- úzkosti (18 %),
- obavy o finanční zajištění (15 %),
- chrápání partnera či partnerky (14 %).
Jen zhruba čtvrtina Čechů uvádí, že spí nerušeně celou noc.
Zdroj: Mezinárodní studie STADA Health Report 2022, které se účastnilo přibližně 30 000 respondentů z 15 vybraných evropských zemí
Dlouhodobý nedostatek spánku nevede pouze k celodenní únavě a vyčerpání, ale také k oslabení imunity, depresi, obezitě, poruchám paměti, snížené pozornosti a celé řadě dalších obtíží, včetně těch fatálních, zejména se srdcem a oběhem.
Lidem, kteří málo a špatně spí, totiž hrozí, že je postihne srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. A naopak, lidé kteří denně spí sedm až osm hodin, mají toto riziko podstatně nižší. Na souvislost mezi spánkem a nemocemi srdce upozorňují čeští kardiologové a zaštiťují se jak vlastními letitými zkušenostmi, tak loni vydanou francouzskou studií The Paris Prospective Study III (PPS3).
Jasně prokázala, co už léta tušíme. Ti, kdo spí dobře, dostatečně dlouho a ideálně před půlnocí, mají výrazně nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice. Na důležitost kvalitního spánku bychom měli myslet také u našich pacientů,
komentoval její zjištění předseda České kardiologické společnosti profesor Aleš Linhart.
Jen deset procent lidí spí dost
Studie nazvaná Skóre zdravého spánku a výskyt kardiovaskulárních onemocnění (Healthy sleep score and incident cardiovascular diseases) zkoumala po dobu 10 let 7200 zdravých lidí ve věku od 50 do 75 let.
Vědci analyzovali souvislost mezi kvalitou spánku a kardiovaskulárními příhodami s ohledem na další faktory, jako byl například věk, pohlaví, zaměstnání, kouření, hmotnost nebo výskyt infarktu, mrtvice či náhlého srdečního úmrtí v rodině. Sledovaní navíc museli každé dva roky podstoupit důkladnou prohlídku.
Francouzští kolegové hned zpočátku zjistili, že optimálně spí pouze deset procent lidí. V prvních osmi letech se u 274 účastníků rozvinulo ischemické onemocnění srdce nebo cévní mozková příhoda,
vyčíslil profesor Linhart. Dobří spáči měli podle něj o 75 procent nižší riziko infarktu, dalších chorob srdce a mrtvice než ti, kdo spali opravdu velmi špatně. Studie rovněž ukázala, že lépe jsou na tom „ranní ptáčata“, tedy lidé, kteří nejenže spí dost, ale navíc chodí spát brzy a brzy také vstávají.
ČLÁNKY DO MAILU