Hlavní navigace

Lékařka: Melanom může mít každý, většina pacientů jsou ale blonďáci s modrýma očima

14. 5. 2024

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Melanom patří mezi diagnózy, u kterých platí, že se hraje o čas. Čím dřív se objeví, tím vyšší je šance na záchranu. I proto dermatologové tolik vyzývají k preventivním kontrolám znamének. Jak nádory kůže poznat, kde nejčastěji vznikají i to, jak by mělo vypadat vyšetření u kožního lékaře, popsala v podcastu 120 na 80 dermatoložka Monika Arenbergerová.

Jak velký problém je melanom? Kolika lidí se zhruba týká?

Mohu uvést čísla, která se týkají roku 2022 a která hovoří o tom, že jsme zachytili celkem 3600 nových pacientů s melanomem. A když se ptáte, jak velký problém to je, tak velký, protože z tohoto počtu víme, že každý šestý pacient na melanom umře.

Jak moc se tohle číslo v průběhu let mění?

Bohužel se stále zvyšuje. Měli jsme tam takový zoubeček, kdy jsme objevili asi o 300 melanomů méně, a to byl rok 2020 a rok 2021. Určitě vás napadne, čím to bylo. Byla to covidová pandemie a vidíte sama, jak důležité jsou preventivní prohlídky. Protože ne, že by těch melanomů bylo méně, ale my jsme je prostě neodhalili kvůli tomu, že se neprováděly běžné preventivní prohlídky kůže, a automaticky jsme těch melanomů tedy zachytili méně. To se ale bohužel odrazilo v minulém roce, kdy jsme zachytili daleko větší mortalitu, tzn. úmrtnost. A my si to spojujeme právě s tím, že lidé prostě po covidu přišli s pokročilými nádory, které už se nám nepodařilo zachránit.

Na většinu pigmentových skvrn stačí krém, ale pokud se nápadně mění, jděte k lékaři Přečtěte si také:

Na většinu pigmentových skvrn stačí krém, ale pokud se nápadně mění, jděte k lékaři

Když zazní diagnóza melanom, jak vážná je? Léčí se dobře?

V 60 procentech případů mohu říci, že to je diagnóza, která není smrtelná. Je to z toho důvodu, že dvě třetiny našich pacientů přijdou opravdu včas. My se hodně snažíme hovořit o melanomu, o včasné prevenci, o tom, že se lidé mají chránit před sluníčkem a Češi nám dělají radost v tom, že opravdu začali chodit v poměrně počátečních stadiích. To znamená, že u 60 procent pacientů mohu říci: Vy jste přišel včas. Provedeme běžnou chirurgii, pigmentový projev se vyřízne a pacient má velmi dobrou prognózu. Zhruba asi u třetiny pacientů tomu tak není a musíme bojovat. To znamená, že po chirurgickém vyříznutí ještě musíme nasazovat konkrétní léčbu, kam dnes patří moderní cílená léčba. A samozřejmě, že to chce takové další sledování, pečlivější sledování.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

Po jak dlouhé době se dá v takovém případě říct, že je pacient vyléčen?

Zajímavá otázka. Melanom je totiž záludný v tom, že samozřejmě nejvíce problémů se objevuje v prvních třech, respektive pěti letech, takže tady jsme velmi opatrní. Pacienti chodí každého půl roku na vyšetření, hlídáme jak to místo, kde ten melanom byl, ale i ostatní pigmentové projevy, protože víme, že pacient, který jednou měl kožní nádor, je zhruba čtrnáctkrát častěji postižen dalším kožním nádorem. Celý kožní povrch vyšetřujeme hodně opatrně. Pak pacienta tak trošičku, dejme tomu, zvolníme a v prohlídkách jsme méně opatrní. Bohužel ale melanom je nádor, který se opravdu za deset, dvacet let klidně může znovu objevit nebo se projevit nějakým dceřiným ložiskem, nějakou metastázou. Dispenzarizace, sledování pacientů, je proto celoživotní.

Hidradenitida připomíná akné, ale víc bolí a těžko se léčí. Bývá třeba v podpaží Přečtěte si také:

Hidradenitida připomíná akné, ale víc bolí a těžko se léčí. Bývá třeba v podpaží

Melanom tedy není úplně pozitivní diagnóza…

Není to úplně pozitivní, ale dá se hodně udělat v prevenci. Myslím si, že tady je opravdu jakoby na nás, jak změníme životní styl, jak se budeme chovat, jak často budeme chodit k dermatologovi… Ale pokud už je melanom v pokročilém stadiu, myslím, že zatím nemůžeme úplně nabídnout krásné vyhlídky.

Kdo je takovým typickým pacientem s melanomem? Jsou to blonďáci s modrýma očima?

Většina našich pacientů jsou opravdu světlé typy. Mají světlou pokožku. Jsou to blonďáci s modrýma očima. Ale neplatí to samozřejmě absolutně, protože řada těch melanomů je podmíněna nejenom slunečním zářením, ale i geneticky. Sem patří asi 12–15 procent našich pacientů a tady je víceméně jedno, jaký typ kůže máte. I u člověka, který se velmi dobře opaluje, může vzniknout melanom.

Kde melanom nejčastěji vzniká?

Dermatoložka Monika Arenbergerová

Dermatoložka Monika Arenbergerová

Autor: Karel Choc

Z 85, možná i z 90 procent se bavíme o tom, že vzniká na pokožce, která je hodně vystavovaná sluníčku. Genderově se to trošičku liší. U žen častěji vídáme melanom na dolních končetinách, u mužů zase na trupu. Vysvětlujeme si to tím, jak se oblékáme v létě. Když je hezké počasí, žena si vezme sukýnku nebo šortky. Muž, naopak, když je vedro, tak si sundá košili a jde sekat zahradu nebo si zahrát fotbal, tenis a podobně. Chtěla bych ale upozornit na to, že zhruba těch 10 procent melanomů se vyskytuje na povrchu kůže, kde byste ho nečekali. Proto když ke mně přijdete na vyšetření, tak se neopomenu podívat i do kštice, podívám se na terén za ušima, podívám se samozřejmě i třeba na podbřišek, hodně se dívám i na ruce a nohy a zejména třeba na oblast pod nehty, protože existuje i varianta tzv. podnehtového melanomu a ta by se neměla podceňovat. Soustředím se proto na celý kožní povrch. Myslím si ale, že když lidé provádí doma samovyšetřování kůže, měli by se zaměřit zejména na partie, které jsou osvícené sluncem.

Galerie: Jak vypadá melanom

Čeho si při samovyšetřování všímat? Jaké jsou znaky melanomu?

Vlastně nás zajímají dvě věci. Každé nové znaménko, které vznikne po třicátém pátém roce věku, protože v dětství je to normální, a pak každé znaménko se změnou. Tím myslíme, že znaménko je větší do šířky, může se i vyklenovat, může měnit svoji barvu, nejčastěji je to změna ke tmavším odstínům, ale může se objevit třeba i růžová barva nebo světle fialová. A pak bych řekla, že jsou i známky toho, kdy je to opravdu akutní, kdy by člověk měl spěchat k lékaři, a to je bolest, krvácení nebo třeba brnění.

Pokud se objeví takové změny, jde automaticky o melanom?

Ne, to ne. Výrůstků je celá řada, nejčastější záměnou melanomu je dokonce stařecká bradavice, což je vlastně projev, který má většina dospělé populace a který se opravdu může tvářit jako ten zhoubný melanom. Pak už je na dermatologovi nebo na praktickém lékaři, aby to odlišil.

Jsou lidé, kteří mají hodně pih, ve větším riziku než ti, kteří jich mají jen málo?

Většinou je právě tento typ kůže (s velkým množstvím znamének) spojen se vznikem nějakého kožního nádoru. Zajímavé je ale to, že dřív jsme přemýšleli o tom, že melanom vznikne z nějakého původního znaménka. Dnes víme, že to je vlastně jenom takový fenotyp, takový typ pokožky, a že tady může vzniknout třeba nový melanom. To znamená, že v tom terénu, na který jste zvyklá, vznikne nějaké nové znaménko, a to už může být třeba melanomem. Lidé, kteří mají hodně znamének, jsou v nevýhodě, protože mají větší riziko vzniku melanomů, ale mají tu výhodu, že, protože často chodí k dermatologovi, je melanom většinou odhalen včas.

Melanom mívá nepravidelný tvar. Může se objevit i tam, kde jste se nikdy nespálili Přečtěte si také:

Melanom mívá nepravidelný tvar. Může se objevit i tam, kde jste se nikdy nespálili

Jak často chodit k dermatologovi?

Záleží na fototypu. Lidé se světlou pokožkou a se značným množstvím pigmentových projevů by měli chodit zhruba jednou za rok, to je taková ta optimální doba. Samozřejmě, že jsou lidé, kteří mají znamének opravdu třeba stovky a v takovém případě to hodně zintenzivníme a řekneme třeba, aby chodili každých šest měsíců. Nebo pokud má znaménko, které se hodně rychle mění a třeba ho úplně nechci hned vyříznout, také nabídnu časnější kontrolu. Ale běžná populace si myslím, že by měla chodit k dermatologovi jednou za rok.

A chodí?

Jsou lidé, kteří chodí každý rok, ti nám dělají radost. Pak jsou ti, kteří trošičku zvolní, chodí třeba každé dva roky, ale pak jsou ti, kteří třeba u dermatologa nebyli nikdy v životě, anebo chodí jednou za 10 let. A to je málo.

A čím to je, že nechodí?

Někteří se bojí, některým se nechce, někteří mají syndrom bílého pláště, některým je to naopak úplně jedno a vůbec si nepřipouští, že by mohli mít na kůži problém. Já se hodně často setkávám třeba s pacienty, kteří mají melanom nebo nějaký kožní nádor a říkají mi: Já jsem strašně překvapenej, protože já se strašně dobře opaluji. Na tuhle větu jsem trochu alergická, protože co to znamená, že se dobře opaluji? To znamená, že sice rychle zhnědnu, ale tím pádem chodím také na sluníčko často a mám větší problém s tím, že mohu mít kožní nádor.

Projevilo se u vás někdy kožní onemocnění?

Jak by taková preventivní prohlídka u lékaře měla vypadat?

Ať pacientky přijdou bez make-upu, s nenalakovanými nehty, v čistém prádle, protože je vyzvu, ať se svléknou, a podívám se na celý kožní povrch. Vezmu do ruky ruční dermatoskop nebo také optický dermatoskop, to je taková osvětlená lupa, která mi umožňuje určit riziko kožního nádoru zhruba na 90 procent. Pokud vidím nějaký problém nebo pokud si pacienta zařadím do populace, která bude chodit pravidelně, tak ho vezmu na tzv. digitální dermatoskop. Jde o celotělový skener, v podstatě takový digitální přístroj, který vám udělá fotky celého těla a postupem času, kdy chodíte na pravidelné prohlídky, zaznamenává změny ve znaménkách a určí i znaménko, které je nové. Takže pro mě obrovský pomocník. Kromě toho, že je opatřen skvělou optickou technikou, má v sobě ještě umělou inteligenci. A já, když si třeba nevím rady, protože řada těch pigmentových projevů je opravdu v šedé zóně, že se nedokážu hned rozhodnout, zda takové znaménko vyndat, či nikoliv, zapnu tuto umělou inteligenci, která mi napoví takový ten objektivní názor. Vlastně ten vědecký pohled.

Měl by tedy lékař vždy použít nějaký takový přístroj, anebo zvládne prohlídku i pouhým pohledem?

I u velmi zkušeného dermatologa, za kterého se třeba mohu považovat i já, je citlivost vyšetření pouhým okem jen 80 procent. To znamená, že ve 20 procentech mohu udělat chybu. Když použiji dermatoskop, anebo digitální dermatoskop, zvýším citlivost svého vyšetření na 95 procent. To znamená, že chyba se může vyskytnout maximálně v 5 procentech, což je obrovská výhoda. A já svoje kolegy nabádám k tomu, aby používali dermatoskop i na ty jasně benigní projevy, na ty nezhoubné, aby je dostali do oka a aby dokázali lépe odlišit to, co je v pořádku, a to, co naopak ne.

Ve Stanech proti melanomu odhalili 52 melanomů

V průběhu dubna se konal již osmnáctý ročník Stanu proti melanomu opět v Praze, Brně a Ostravě. Letos bylo ve stanech dohromady 14 vyšetřovacích ambulancí. Celkem je navštívilo 3819 lidí, u kterých lékaři odhalili 170 zhoubných nádorů, z toho 52 melanomů.

„Letošní osmnáctý ročník Stanu nebyl jen kvůli své plnoletosti rekordní. Během čtyř dnů jsme vyšetřili nejvíc zájemců o prevenci, ale rekordem byly bohužel i počty zjištěných nádorů,“ říká profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

„Naštěstí ale byla velká většina diagnostikovaných kožních nádorů v počátečním stadiu, tedy s velkou šancí na úplné vyléčení po jednoduchém vyříznutí,“ doplnila profesorka Monika Arenbergerová ze stejného pracoviště.

„Kromě melanomu, který má veřejnost nejvíce v povědomí, jsou v České republice časté i jiné zhoubné kožní nádory a jejich předstupně, například aktinická keratóza, bazaliom nebo spinaliom. Ty se objeví v průměru už u každého třetího člověka po šedesátém pátém roce věku. Proto je důležité věnovat pozornost jakémukoliv útvaru na kůži, který je nový a nezhojí se do tří měsíců. Může vypadat zprvu nenápadně, někdy třeba i jako skvrna, šupina, odřenina…,“ připomněl Radek Litvik, odborný asistent Kožního oddělení FN Ostrava a LF Ostravské univerzity.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Zaměřuje se především na zdravý životní styl, pohyb a zdraví dětí. Mimo novinařinu pracuje také jako lektorka pohybových kurzů pro děti a rodiče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).