Hlavní navigace

Přes 60 procent lidí, kteří měli covid, trpí nespavostí. Trápí je i noční můry

14. 8. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Víc než třicet procent lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19, má živé sny. A sedmnáct procent lidí má po covidu noční můry. Vyplývá to z průzkumu Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví.

Ještě víc lidí ale trápí nespavost, která se podle výzkumníků projevuje problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku, nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách.

Tento problém udává více než 60 % účastníku našeho výzkumu, a to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid-19. Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost,“ uvádí Tereza Dvořáková z Národního ústavu duševního zdraví.

Podle ní problémy se spánkem přetrvávají po onemocnění covid-19 měsíce i roky. Zároveň ale není jasné, proč to tak je. Některé hypotézy ukazují na možné poškození nervové soustavy buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla.

Trápí vás po prodělaném covidu problémy se spánkem?

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se primárně zaměřili na parasomnie, tedy na skupinu onemocnění, která se projevují abnormálním chováním či prožitky ve spánku.

„V souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí se může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro tzv. RBD (porucha chování v REM spánku), kdy pacienti během noci předvádí své sny. Mohou mluvit, křičet, gestikulovat, kopat nohama, nebo třeba i spadnout z postele,“ říká Tereza Dvořáková.

Na problém některé z pacientů upozorní partner nebo si ho uvědomí, až když během noci shodí předměty z nočního stolku nebo se zraní. V některých případech se může jednat o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti,“ dodává.

Podobné závěry o dopadech covidu v červnu publikovali i lékaři z Clevelandské kliniky v Ohiu. Podle jejich výzkumu, na nějž upozornil server Medical News Today, má téměř polovina těch, kteří nemoc prodělali, alespoň středně těžké problémy se spánkem.

Důležitá je spánková hygiena

Lékaři zároveň vyzývají, aby se ti, které takové problémy trápí, zapojili do právě probíhající studie a obrátili se i na jejich pracoviště.

Vyšetření ve spánkové laboratoři pomůže stanovit jasnou diagnózu a zvolit adekvátní léčbu. Zapojit se můžete rovněž vyplněním dotazníku na www.neurocovid.cz,“ vypočítává doktorka Dvořáková.

U spánkových poruch platí, že prvním krokem k jejich řešení jsou vždy režimová opatření a důsledné dodržování pravidel spánkové hygieny. Pravidelnost, optimální prostředí ke spánku a omezení kofeinu, alkoholu a nikotinu v podvečerních a večerních hodinách jsou nedílnou součástí léčby. 

Pokud nic nepomáhá, doporučuje doktorka Dvořáková vyhledání lékařské pomoci – v případě nespavosti je nejlepší obrátit se na praktického lékaře, který mnohdy dokáže problém řešit sám nebo pacienta odkáže na odborníka ve svém okolí.

Mimo farmakologické léčby se u pacientů s nespavostí s úspěchem setkává také psychoterapie zaměřená specificky na spánek – kognitivně-behaviorální terapie nespavosti, která pomůže řešit problém dlouhodobě a prolomit začarovaný kruh obav z usínání a následné nespavosti, do kterého se nemocní s postupem času dostávají,“ uzavírá Tereza Dvořáková.

Odborná spolupráce:

Autor: NUDZ

MUDr. Tereza Dvořáková

Na NUDZ se v rámci výzkumné činnost zabývá především neurologickými a spánkovými příznaky spojenými s onemocněním covid-19 se zaměřením na REM parasomnie. Je absolventkou všeobecného lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde rovněž vyučuje anatomii.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).