Šedý zákal patří mezi vážná oční onemocnění postihující primárně seniorní část populace. Projevuje se zakalením oční čočky, což má za následek zhoršené vidění. Postižený pak vnímá obraz jako neostrý a zamlžený, jako by se díval přes zakalené sklo. Jedinou léčbou šedého zákalu je v současné době operace, přičemž neléčený šedý zákal může vést až ke slepotě.
Co je šedý zákal?
Při šedém zákalu, kterému se jinak říká katarakta, dochází k postupnému zakalení oční čočky. Tato část oka se nachází za duhovkou a je nesmírně důležitá pro schopnost vidění. Stará se totiž o lom světla, aby směřovalo přesně do místa nejostřejšího vidění na sítnici (žlutá skvrna). Čočka má také schopnost akomodace (měnit svou optickou mohutnost), a tím člověku umožňuje ostřit na dálku či na blízko.
Za normálních okolností je čočka naprosto čirá, což zajišťuje dokonalé vidění. Při šedém zákalu se ale začne zakalovat a pacient má pocit, jako by se na svět díval přes zamlžené mléčné sklo. Zastřené vidění se navíc časem zhoršuje, a pokud se včas nepřistoupí k léčbě (operačnímu zákroku), může skončit i slepotou.
Někdy může dojít také k zakalení zadního pouzdra čočky. Tento jev se nazývá druhotný šedý zákal nebo sekundární šedý zákal.
Příčiny vzniku šedého zákalu
Při zakalení čočky dochází ke změnám jejího chemického složení (hlavně po stránce proteinů). Mění se poměr iontů, zvyšuje se ukládání pigmentů a čočka v sobě zadržuje více vody. Z těchto důvodů se začne měnit i z hlediska funkčnosti – bobtná, mohutní, zvětšují se její rozměry i celková hmotnost.
Šedý zákal může vznikat na podkladě různých příčin, obecně se ale lékaři přiklání k tomu, že se na jeho vzniku podílí vždy několik faktorů najednou:
- pohlaví – postihuje častěji ženy,
- rasa – objevuje se více u černochů,
- věk – nejčetnější u osob starších 65 let,
- genetické predispozice,
- kouření,
- působení ultrafialového a radiačního záření,
- užívání toxických látek.
Protože se nejčastěji rozvíjí na základě stárnutí čočky, neexistuje na šedý zákal prevence, která by byla stoprocentně účinná.
Druhy šedého zákalu
Šedý zákal můžeme podle příčin a mechanismu vzniku rozdělit do několika hlavních skupin:
- senilní katarakta,
- toxická katarakta,
- vrozená katarakta,
- traumatická katarakta,
- důsledek přidružených a systémových onemocnění.
Senilní katarakta
Jde o nejčastější typ šedého zákalu. Týká se především populace starší 65 let a vzniká v důsledku přirozeného stárnutí oka a čočky. Udává se, že ve věkové skupině nad 75 let se s šedým zákalem potýká až 75 % seniorů.
Toxická katarakta
Vzniká v důsledku dlouhodobého užívání některých léků. Konkrétně jde o kortikoidy (využívají se k léčbě mnoha chorob), miotika (způsobují umělé zúžení zornice) a určité složky antidepresiv. Vznik šedého zákalu je v tomto případě závislý na užívané hladině léků.
Problém je, že každý organismus reaguje při užívání léků individuálně a nedá se určit přesná hladina, od které již hrozí zvýšené riziko rozvoje šedého zákalu.
Vrozená katarakta (šedý zákal u dětí)
U kongenitální katarakty hraje důležitou roli dědičnost, která rozvoj onemocnění podstatně urychlí. Pokud se šedý zákal objeví u člověka v mladém věku, označuje se jako juvenilní. U některých novorozenců vzniká šedý zákal na základě infekce, kterou matka prodělala během těhotenství.
Traumatická katarakta (šedý zákal jako důsledek úrazu)
V důsledku úrazu oka nejčastěji vzniká jednostranný šedý zákal. Může se vytvořit po poranění, které okem přímo projde, po tupém úderu a zhmoždění i po úrazu elektrickým proudem.
Šedý zákal jako důsledek přidružených a systémových onemocnění
Šedý zákal se může přidružit i k jiným probíhajícím onemocněním (glaukom), případně mohou některá systémová onemocnění jeho rozvoj uspíšit (diabetes mellitus, kloubní onemocnění, myotonie).
Míra postižení čočky
Podle toho, jaká část čočky je vlastně postižena, se šedý zákal dále klasifikuje jako:
- subkapsulární katarakta – postihuje zadní část čočky, nejčastěji u diabetiků a pacientů léčených kortikoidy,
- nukleární katarakta – postihuje centrální oblast čočky, hlavně u seniorů,
- kortikální katarakta – v kůře čočky, pozná se podle bílých zákalků, které začínají na periferii čočky a postupují do středu.
Jaké má šedý zákal příznaky?
Protože se šedý zákal rozvíjí postupně a vcelku nenápadně, nemusí mít pacient na počátku onemocnění žádné podezření, že jde o šedý zákal. V této fázi ho ještě neomezuje v běžném životě. Jakmile je ale čočka zakalena ve větší míře, objeví se typické příznaky. Jak se projevuje šedý zákal?
- Pokles zrakové ostrosti (zejména do dálky),
- zamlžené vidění (svět vidí jako přes mléčné sklo),
- zvýšená citlivost na světlo,
- dvojité vidění,
- zkreslené vnímání předmětů,
- jiné vnímání barev (lámou se, jiná intenzita či odstíny),
- zhoršení astigmatismu,
- zúžení zorného pole,
- někdy až slepota.
Diagnostika šedého zákalu
Při podezření na šedý zákal by měly vaše první kroky směřovat k očnímu lékaři. Na základě rodinné anamnézy, posouzení klinických příznaků a pečlivého vyšetření pak odborník šedý zákal potvrdí, nebo vyvrátí. Z vyšetření lékař provádí:
- měření ostrosti zraku (s brýlemi i bez),
- měření refrakce oka.
Při vyšetření se pozorně věnuje sklivci a přední části oka, ale zkoumá také změny na čočce. K vyšetření používá různé pomůcky, jako jsou oftalmoskop, štěrbinová lampa a tonometr (vyšetření nitroočního tlaku). Mimo jiné zkoumá také zornicový reflex, pohyby očí a zorné pole.
Šedý zákal: operace
Jak vyléčit šedý zákal? Jedině operací. Druhů operačních zákroků, které se k odstranění šedého zákalu používají, existuje hned několik:
- extrakapsulární extrakce – zastaralý způsob operace, kdy byla čočka vyjmuta ze svého pouzdra a nahrazena umělou,
- fakoemulzifikace – čočka je rozmělněna ultrazvukem a odsáta řízeným podtlakem, poté se do původního pouzdra vkládá nová,
- femtosekundový laser – laser plně nahrazuje ultrazvuk i skalpel, tento druh operace je nejpřesnější a nejšetrnější.
Všechny druhy výkonů ale směřují ke stejnému výsledku, a tím je odstranění poškozené čočky. Operace se provádí vždy ambulantně pod lokálním znecitlivěním. Nemocná čočka je po odstranění nahrazena syntetickou čočkou.
Operace šedého zákalu: rekonvalescence
Abyste se dokonale zotavili, musí být dodržena pravidla rekonvalescence po operaci šedého zákalu. V prvních dnech po operaci může pacient pociťovat lehké škrábání nebo slzení očí. Špatné vidění po operaci šedého zákalu je častým jevem, který ale běžně do pár hodin odezní. Jak se chovat po operaci šedého zákalu?
Režim po operaci šedého zákalu zahrnuje v prvé řadě klid. Preventivně by měl pacient užívat speciální kapky nebo umělé slzy, aby se minimalizovalo riziko vzniku zánětu. Oči je vhodné zatěžovat naprosto minimálně. Během slunečných dnů je ideální nosit tmavé brýle.
A jak dlouho trvá rekonvalescence po operaci šedého zákalu? Je to ryze individuální. Obnova vidění ale obvykle postupuje vcelku rychlým tempem. K plné stabilizaci zraku dochází do 2 až 4 týdnů po operaci. Komplikace po operaci šedého zákalu nejsou úplně běžné, při nedodržení rekonvalescence může dojít například k rozvoji zánětu.
Zdroje: medicalnewstoday.com, healthline.com, my.clevelandclinic.org ,nei.nih.gov
