„Hypertenze u dětí může probíhat zcela bez příznaků, kdy ji náhodně odhalí většinou preventivní prohlídka u pediatra. Až u těžších forem nemoci pozorujeme varovné symptomy, kdy si děti stěžují např. na bolesti hlavy, krvácení z nosu, únavu apod.,“ upozorňuje Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči.
V průběhu preventivní prohlídky lékař mimo základních vyšetření zjišťuje i rodinnou anamnézu malého pacienta: „Nejde jen o výskyt samotné hypertenze u rodičů či prarodičů, ale i dalších souvisejících onemocnění, která s vysokým tlakem mohou souviset, typicky například cukrovka či onemocnění ledvin,“ uzavírá Bodnár.
Děti se nehýbou a jedí nezdravě
Mezi hlavní příčiny vzniku hypertenze u dětí patří především nadváha a obezita (aktuálně téměř 30 procent dětské populace v České republice trpí nadváhou), což představuje jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů. Výrazně přispívá také nízká fyzická aktivita, kdy děti místo sportu a pohybu věnují svůj čas počítačům, mobilům a televizi.
„Tělesná hmotnost pozitivně koreluje s hodnotami krevního tlaku a představuje jednu z hlavních příčin hypertenze u dětí. Zvláště výraznou souvislost s krevním tlakem vykazuje abdominální (břišní) obezita, měřená obvodem pasu. Děti a dospívající s nadváhou nebo obezitou mají prokazatelně vyšší hodnoty krevního tlaku než jejich vrstevníci s normálním BMI, a tedy i vyšší výskyt hypertenze,“ konstatuje profesor Tomáš Seeman z pediatrické kliniky FN Motol.
Dalším zásadním faktorem je nevhodná strava s nadměrným množstvím soli, tuků a cukrů, často pocházejícím z průmyslově zpracovaných potravin. A velkou roli hraje i stres a psychická zátěž – děti a dospívající čelí rostoucímu tlaku na výkon, sociálnímu porovnávání a nadměrnému působení digitálního prostředí, což vytváří nové formy chronického stresu už v útlém věku.
„U dětí je důvodem hypertenze také onemocnění ledvin, ale s věkem stoupá riziko hypertenze z důvodů metabolického syndromu, důsledkem obezity, změnou životního stylu. Tyto důvody se nám bohužel posouvají v poslední době do nižšího věku,“ uvedla pediatrička Hana Cabrnochová.
Necelé jedno procento dětí pak vysoký tlak zdědí po rodičích. „Tato forma dědičné hypertenze (tzv. monogenní hypertenze = hypertenze způsobená mutací jednoho (MONO) genu) je u dětí velmi vzácná, tvoří pod 1% všech dětských hypertenzí. Častěji je to tak, že děti mohou zdědit po rodičích určitou genetickou dispozici mít také hypertenzi: např. pokud má hypertenzi jeden rodič, je to asi třetinové riziko,“ přiblížil pro Vitalii.cz profesor Seeman.
Až 25 nemocných dětí z tisíce
Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny trpí hypertenzí tři z každého tisíce jejích klientů mladších 18 let. Tento podíl se v posledních letech nemění – dětských pacientů s hypertenzí nepřibývá, ale bohužel ani neubývá.
„Epidemiologická studie provedená v ČR před více než desetiletím zjistila u dětí ve věku 5 let výskyt hypertenze u pouhých 0,9% z nich, u adolescentů ve věku 13 a 18 let ale již u 0,8– 1,5% u dívek a dokonce u 2,5% u chlapců. Z toho vyplývá, že pokud má praktické lékař pro děti a dorost ve své ordinaci 1000 dětí, měl by mít ve své péči 8–25 dětí a adolescentů s arteriální hypertenzí,“ doplňuje doktor Seeman v článku Hypertenze u dětí – výjimka nebo stoupající trend? publikovaném v odborném časopise Pediatrie pro praxi.
Kdy a jak se hypertenze projevuje?
Vysoký krevní tlak u dětí může probíhat zcela bez příznaků, především u starších dětí a dospívajících, pokud nejde o těžkou formu. V takových případech ho nejčastěji zachytí pediatr na preventivní prohlídce. Při ní by měl být krevní tlak měřen pravidelně každé dva roky už od tří let věku.
U dětí s výraznější formou jsou projevy častější – typicky se objevují bolesti hlavy, krvácení z nosu, únava, zvýšené pocení, případně křeče nebo poruchy vědomí.
Zcela jiná je situace u kojenců a novorozenců, kde se vysoký tlak téměř vždy projevuje a může mít i závažný nebo život ohrožující průběh. Mezi varovné příznaky patří neklid, potíže s krmením, nepřibývání na váze, dýchací potíže, křeče či známky selhávání srdce.
Důležitým vodítkem je rodinná anamnéza. Lékař by se měl vždy ptát na výskyt vysokého krevního tlaku, srdečně-cévních onemocnění nebo cukrovky v rodině. V rámci osobní anamnézy hraje roli např. porodní hmotnost nebo přítomnost komplikací při porodu.
Zohledňuje se také užívání některých léků, například hormonální antikoncepce, steroidů nebo návykových látek. V neposlední řadě se hodnotí i životní styl dítěte, tedy jestli sportuje, jaká je jeho strava, zda kouří, pije alkohol a zda konzumuje nadměrné množství slaných jídel, jako jsou uzeniny nebo fast food.
Jak se hypertenze léčí?
„Používáme stejné léky jako u dospělých (zejména ACE-inhibitory, sartany, beta-blokátory, kalciové blokátory, diuretika), velký rozdíl oproti dospělým je ale v dávkování, účinnosti, nežádoucích účincích. Pokud mají děti tzv. sekundární hypertenzi (tj. způsobenou jiným onemocnění – hlavně onemocněním ledvin), tak používáme na prvním místě ACE-inhibitory nebo sartany, neboť nejlépe chrání ledviny,“ popsal profesor Seeman.
„Je-li vliv obezity a dalších rizikových faktorů, tak je zásadním řešením úprava tohoto stavu,“ přiblížila Cabrnochová.
V první řadě je tedy potřeba odstranit příčiny. Pacienti s vysokým krevním tlakem by se proto měli snažit především zhubnout, dost se hýbat, jíst vyváženou stravu s minimem soli, vyhýbat se lékům, které zvyšují krevní tlak, nekouřit a nepít alkohol a dost odpočívat.
ČLÁNKY DO MAILU