Průměrný Čech za rok spotřebuje tři kilogramy medu. To je poměrně dost, a někteří si ho dopřávají ještě mnohem více. Včelařství má v tuzemsku silnou tradici a platí, že čeští včelaři vyrábějí velice kvalitní medy, které v tomto ohledu předčí mnoho zahraničních výrobků. K tomu, aby se med dostal ke spotřebiteli, je ale potřeba spousta práce a péče o včelstva.
Co se dozvíte v článku
Co je med?
Hustý a sladký med je tekutina, kterou vyrábí včely zahušťováním nektaru z květin, případně z medovice produkované stejnokřídlým hmyzem. Oproti rafinovanému cukru a jiným sladidlům má med celou řadu prokázaných pozitivních účinků na lidské zdraví. Díky vysokému podílu sacharidů a nízkému obsahu vody se med prakticky nekazí (je-li správně vyroben).
Většina z nás si med představí jako zářivě zlatavý a hodně sladký. Chuť, konzistence i barva se ale mohou u jednotlivých medů hodně lišit. Záleží na tom, o jaký druh medu se jedná a z jakých rostlin byl vyroben. Například akátový med je jen mírně nažloutlý a má květinovou vůni, zatímco vřesový med je červenohnědý a chuťově hodně výrazný.
Proč je med tak zdravý?
Po nutriční stránce je med mimořádně výživný. Primárně je tvořen glukózou, fruktózou, dalšími složkami a vodou. Najdete v něm pestrou škálu minerálů, vitamíny skupiny B, vitamín C a enzymy nesoucí označení amyláza a kataláza.
Některé ze složek medu, konkrétně polyfenoly a flavonoidy, patří mezi silné antioxidanty a disponují protizánětlivými účinky. Med se proto tradičně používá k posílení imunity a jako prevence proti nachlazení a infekcím.
Zároveň jde o výborný prostředek k ošetření ran a popraskané kůže. Podporuje tzv. vlhké hojení, při kterém se vytvoří ideální prostředí pro hojení a tvorbu nové tkáně. Mimořádně účinný je v tomto ohledu zejména manukový med vyráběný z novozélandského keře manuka.
Díky nízkému obsahu vody, přirozeně kyselému pH a přítomnosti látek inhibujících růst bakterií je med považován za přírodní antibiotikum.
I přes všechny vyjmenované benefity je potřeba mít stále na mysli, že med je primárně tvořen cukry a je hodně kalorický. Měl by se tedy konzumovat s mírou, nikoliv po kilech. Rozhodně ale uděláte dobře, když ho budete používat místo bílého cukru a jiných sladidel.
Druhy medu
Medy je možné klasifikovat podle různých kritérií. Nejznámější je ale dělení na květové, medovicové a smíšené medy, které nejlépe vystihují původ a vlastnosti daných medů.
Květový med
Někdy se mu říká nektarový med, protože základní složkou, ze které včely med vyrábí, je nektar z květů. Podle toho, jaký nektar převažuje, se pak odvíjí chuť, vůně i konzistence medu. U nás jsou oblíbené medy lipové, akátové, luční, slunečnicové, řepkové a z ovocných stromů. Mezi méně obvyklé patří třeba vřesové a pohankové.
Většina květových medů má světlou zlatavou barvu a díky vyššímu podílu jednoduchých cukrů rychle krystalizují. Při výrobě se do nich dostávají pylová zrnka.
Medovicový med
Základní surovinou pro výrobu těchto medů je medovice. Jedná se o tekutinu, kterou vylučují třeba mšice a jiný stejnokřídlý hmyz živící se mízou z lesních stromů. Proto se někdy označuje jako lesní med. Mšice si z této mízy odeberou jen ty látky, které potřebují, a zbytek vyloučí ve formě medovice.
Včely pak sbírají medovici z listů, jehličí a šišek. Lesní med bývá podstatně tmavší než květový, protože obsahuje rostlinná barviva z mízy stromů. Vyznačuje se výraznou chutí, tekutější konzistencí a vysokým podílem minerálních látek.
Smíšený med
Obsahuje různé druhy květových a medovicových medů. Smíšené medy představují skvělý kompromis mezi dvěma hlavními skupinami medů. Mísí se v nich různé chutě a vůně, takže mohou být pro konzumenta hodně zajímavé. Jsou svým způsobem unikátní, protože včelař nemá jak ovlivnit finální výsledek. Je čistě na včelách, z jakých rostlin budou sbírat nektar a kam se vydají pro medovici.
Jak často konzumujete med?
Jak vzniká med?
Včely vyrábějí med proto, aby jim sloužil jako potrava. Díky němu dokáže celé včelstvo v úlu přečkat zimu až do další sezóny, kdy se včelky znovu vydají na sběr nektaru.
Výroba medu tedy stojí v prvé řadě na dělnicích včely medonosné, které sbírají nektar z květů v okolí úlu. Med nasávají do medového váčku, který je oddělen od žaludku. Na nožkách jim při tom ulpívá pyl, kterým je med obohacován. Nasbíraný nektar pak dělnice předávají mladším včelám v úlu.
Dělnice v úlu si nektar předávají z úst do úst. Při tomto procesu ho obohacují o enzymy, aminokyseliny a další nutrienty. Zároveň ho zbavují vody, takže postupně houstne. Jakmile je dostatečně hustý, včely ho uloží do šestiúhelníkových buněk v plástvích.
Včely poté ovívají med svými křídly, aby podpořily vypařování vody. Tímto způsobem dokážou obsah vody snížit ze 70 % na přibližně 17 %. Následně zakonzervují jednotlivé buňky tenkou vrstvičkou včelího vosku. Hotový med pak může včelař sklízet.
Jak poznat kvalitní med?
To, zda je med kvalitní, příliš nesouvisí s jeho barvou nebo tekutostí. Častým mýtem je tvrzení, že kvalitní med necukernatí. To ale vůbec není pravda, protože krystalizace je přirozenou vlastností medu, ke které dochází hlavně u medů s vyšším podílem fruktózy. Díky krystalizaci naopak poznáte, že do medu nebyly přidané žádné přídatné látky a nebyl zahříván.
Doba tuhnutí se u jednotlivých druhů medů liší. Pokud chcete tekutější med, který začne krystalizovat třeba až po roce, nejvhodnější bude akátový med. Poměrně dlouho tekuté zůstávají také medovicové medy.
Pokud se v medech moc nevyznáte, ale chcete opravdu kvalitní produkt, vyplatí se investovat do medu s regionální známkou. Aby mohly české medy nést označení „Český med“, musí splňovat opravdu velice přísné podmínky, které v roce 1999 vydal Český svaz včelařů.
Tyto medy jsou podstatně kvalitnější než výrobky, které nemají regionální známku a splňují pouze vyhlášku Ministerstva zemědělství nebo evropské směrnice. Pokud si tedy kupujete med disponující regionální známkou, můžete si být jisti, že je opravdu hodně kvalitní.
V obchodech se někdy objevují levné medy z dovozu nebo směsi medů, které obsahují kukuřičný škrob, různé sirupy a další složky, které nemají v medu co dělat. Než si med koupíte, pečlivě prostudujte etiketu, zda na ní není uveden ve složení cukr nebo sirup z kukuřice.
Přísná pravidla jsou při výrobě medu důležitá nejen kvůli dobré chuti, ale i proto, aby se předešlo kontaminaci bakteriemi. Záleží také na tom, z jaké oblasti med pochází a z jakých konkrétních rostlin byl vyroben. Bohužel se mohou objevit také tzv. toxické medy obsahující těžké kovy a pesticidy.
ČLÁNKY DO MAILU