včelí med

Hustá, lepkavá a zlatavě zabarvená tekutina provází lidstvo již po tisíce let. Med patří mezi superpotraviny, je přirozeným zdrojem cukru, nekazí se a hodí se skvěle na pečení. Obsahuje hodně živin, antioxidantů a antibakteriálních látek. Málokdo ale ví, jak se vyrábí a že jde o dost složitý proces.

Olomouc bude ve středu 20. července opět hostit festival o životním prostředí, potravinách a změně klimatu Země na talíři, tentokrát zaměřený na význam a prospěšnost včel.

Pastový med, na rozdíl od tekutého, nekrystalizuje, tedy neztvrdne a dobře se roztírá. Včelař popisuje, jaké květy jsou pro něj nejlepší a jaké je tajemství jeho výroby.

Včelaři zažívají těžké časy, někteří letos nestočili ani skleničku medu. Podle svazu včelařů byla letošní snůška podprůměrná po celé zemi, medu je o polovinu méně než třeba loni. Kdo je na vině a projeví se to na ceně?

Příznivé účinky na člověka nemá jen včelí med, ale také včelí jed, respektive jeho účinná látka apisin. Používá se do krémů, mastí a dalších druhů kosmetiky, lze ho aplikovat i prostřednictvím injekcí, výsledkem je pak mimo jiné vyšší odolnost vůči včelím žihadlům.

Jak poznat kvalitní med a jak ho skladovat, aby vám vydržel i pět let? Radili jsme se přímo se včelařem.

Kvalitu medu, když je zavřený ve sklenici, mnohdy nepozná ani profík. Malé nápovědy, které vás ke správné skleničce nasměrují, ale máme. Získali jsme je přímo ve Výzkumném ústavu včelařském.

Medy mají barvu, vůni a chuť po plodinách a místech, z nichž pocházejí. Jinak voní medy vřesové, levandulové, šalvějové… Jaké typy medu můžeme ochutnávat v různých částech světa?