Pacientka v lednu požádala telefonicky gynekoložku, aby jí předepsala léky na recept, které užívá a lékařka jí ho dosud předepisovala i mezi návštěvami v ordinaci. Co ovšem dosud fungovalo bez problémů, se najednou zadrhlo. Dozvěděla se, že jelikož už oslavila 18. narozeniny, musí jako plnoletá zaplatit roční poplatek 500 korun. Pokud ho neuhradí, recept jí sice vystaví, musí si pro něj ale tentokrát osobně zajít na recepci. Na mobil nebo e-mail jí eRecept nepošlou. Podmínku gynekologie pacientce kladla, ačkoliv jde o lék zčásti hrazený z veřejného zdravotního pojištění.
Co se dozvíte v článku
Je to na IT inovace, tvrdí lékařka
Zkušenost popsala serveru Vitalia.cz čtenářka s tím, že šlo o ordinaci v Praze 5. S ohledem na její přání konkrétní adresu neuvádíme.
Redaktorka napsala lékařce e-mail, aby událost ověřila a zeptala se, proč ordinace poplatky vybírá. Podle gynekoložky dívka skutečně částku slyšela, ale nikoliv za recept. Pacientka byla poučena, že částka není za napsání a odeslání receptu, ale za spoluúčast na inovaci, správné funkci a platbě za IT specialistu, který se mi stará o síť. Tyto záležitosti nejsou zohledněny platbami pojišťoven či ministerstvem,
vysvětluje. To, že by pacientka musela na recepci, odmítá. E-recepty nejsou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví povinné. Platná je tedy jak forma eReceptu, tak papírová. Také je možné vyzvednou si léčivo v lékárně bez těchto náležitostí předložením průkazu totožnosti, protože lékárník recept dohledá v úložišti SÚKL,
napsala lékařka.
Pravda je ovšem taková, že povinnost předepisovat každý recept elektronicky je stanovena novelou zákona o léčivech od 1. ledna 2018. Papírová forma skutečně nezanikla, používá se ale jen ve chvíli, kdy lékař pacientovi vytiskne identifikátor eReceptu, nikoliv k vystavení receptu jako takového.
Lékaři nesmí podmiňovat péči platbou
Ve chvíli, kdy každý předpis musí mít formu elektronického receptu, nedává pacientčino putování na recepci za papírem smysl. Snad kromě snahy vytvořit tlak, aby uhradila roční poplatek. To by bylo ovšem nezákonné.
Poskytnutí zdravotní péče na pojišťovnu (v tomto případě šlo o zčásti hrazený lék) nesmí být podmiňováno výběrem žádných poplatků, ani sponzorských darů. Mimo jiné na to v minulosti opakovaně poukazovaly jak Ministerstvo zdravotnictví, tak zdravotní pojišťovny, jež tuto podmínku standardně zanáší i do smluv s ordinacemi.
Je vyloučeno, aby poskytovatel podmiňoval poskytnutí hrazené zdravotní služby tím, že u něj bude pojištěnec jako samoplátce čerpat jinou službu dle nabídky poskytovatele (zdravotní služby nebo úkony administrativního charakteru, konzultace, informování přes sms nebo e-mail apod.). Nezávisle na tom, zda se pojištěnec rozhodne tyto služby čerpat nebo nikoliv, má poskytovatel povinnost pojištěnci poskytnout veškeré zdravotní služby plně nebo částečně hrazené zdravotní pojišťovnou za podmínek vymezených zákonem a pojištěnec má právo na jejich poskytnutí trvat.
Zdroj: výkladové stanovisko MZ ČR ze dne 13. března 2020
Podmínění zaslání identifikátoru eReceptu zaplacením poplatku není právně obhajitelné. Takový poplatek přímo odporuje ustanovení § 80 odst. 4 zákona o léčivech,
potvrzuje advokátka Barbora Steinlauf, kterou jsem požádali o okomentování některých položek ceníku ordinace v Praze 5.
Co říká ustanovení § 80 odst. 4 zákona o léčivech:
Identifikátor elektronického receptu se předává pacientovi bezplatně;
při předání identifikátoru elektronického receptu nesmí docházet ke zvýhodnění konkrétního poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči nebo k zásahu do práva pacienta na volbu poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči.
Pokud si pacient nezvolí jinak, je mu identifikátor elektronického receptu předán prostřednictvím listinného formuláře. Pacient si může zvolit možnost bezplatného zaslání identifikátoru elektronického receptu jiným způsobem než uvedeným ve větě druhé, kterým je
a) datová zpráva zaslaná na adresu elektronické pošty pacienta s využitím služby centrálního úložiště elektronických receptů,
b) textová zpráva zaslaná na mobilní telefonní přístroj pacienta s využitím služby centrálního úložiště elektronických receptů,
c) datová zpráva s využitím webové nebo mobilní aplikace systému eRecept zpřístupněná Ústavem,
d) datová zpráva zaslaná, na základě dohody s předepisujícím lékařem, na adresu elektronické pošty pacienta s využitím služby informačního systému předepisujícího lékaře, nebo
e) textová zpráva zaslaná, na základě dohody s předepisujícím lékařem, na mobilní telefonní přístroj pacienta s využitím služby informačního systému předepisujícího lékaře.
Tvrzení vs. ceník
Lékařka to, že by podmiňovala zdravotní péči poplatky, odmítá. Moje ordinace roční, ani jiné poplatky nevybírá,
napsala ve stanovisku pro Vitalia.cz.
Ceník ordinace zveřejněný na webu ale hovoří jinak. Poplatky si lékařka účtuje jednak roční, ale také třeba za plastové zrcadlo používané při vaginálním vyšetření (v ceníku uvedeno jako jednorázové vyšetřovací nástroje
) a ve výčtu je také mezi lékaři hojně rozšířený, ovšem u žen často neoblíbený těhotenský balíček
.
Část ceníku gynekologické ordinace v Praze 5. Lékařka ovšem tvrdí, že žádné poplatky zde nevybírají.
Otec má být bez poplatku
Podobné ceníky nejsou minimálně v pražských gynekologických ordinacích výjimečné. V metropoli je situace po letech tolerování nelegálních poplatků taková, že sehnat ordinaci, v níž na recepci nenatahují ruku nebo platební terminál, je velmi obtížné.
Unikátem výše uvedené části ceníku je zpoplatnění partnera u ultrazvuku. Z osobní zkušenosti redaktorky, zkušeností jejího okolí i čtenářek takový poplatek přece jen není běžný. Připomíná situaci před lety, kdy řada porodnic vybírala peníze za otce u porodu. Argumentovaly tím, že jim vznikají mimo jiné náklady s použitím jednorázového oblečení. Výčet ale čítal i proškolení otce nebo občerstvení. V praxi ale na něco takového většinou nedošlo.
Jeden ze sporů o poplatky za otce u porodu, konkrétně šlo o pětistovku, doputoval až k Ústavnímu soudu, který v roce 2016 konstatoval, že přítomnost u porodu sama o sobě nemůže být zatížena ‚poplatkovou povinností‘ a nelze ji podmínit ani úhradou běžných výdajů na provoz zdravotnického zařízení
. Tento rozsudek je jedním z vodítek, které potvrzují teze zákona, že zpoplatňovat doprovod u poskytování péče obecně nelze.
Byť přítomnost u provádění ultrazvuku těhotné nelze dát zcela na roveň porodu s ohledem na míru zásahu do rodinného a soukromého života, právní základ práva na doprovod osoby blízké při poskytování zdravotních služeb je shodný a lze v tomto případě použít analogicky,
říká Barbora Steinlauf. Podle ní není možné přítomnost partnera u ultrazvukového vyšetření považovat za nadstandardní péči, protože je součástí zákonných povinností ordinace. Paušální poplatek za přítomnost partnera u ultrazvuku těhotné tedy není podle mého názoru v souladu se zákonem,
dodává advokátka.
Podotýká ovšem také, že u práva na doprovod existují výjimky. Jsou jimi třeba výkon trestu, narušení poskytování péče nebo nepřiměřený zásad do práv jiných pacientů Omezit přítomnost doprovodu může i vnitřní řád zdravotnického zařízení, ale to jen v odůvodněných případech. Tedy když je to nutné pro zařízení nebo respektování práv ostatních pacientů. Vnitřní řád především upřesňuje podmínky, za jakých se toto právo uplatňuje, nesmí ale jít proti textu zákona o zdravotních službách,
vysvětluje advokátka Barbora Steinlauf.
Stěžujte si… Cenou bude ztráta důvěry
O tom, že situace s eReceptem i poplatek za muže u ultrazvuku nejsou v pořádku, hovoří také Národní asociace pacientských organizací (NAPO).Právo na přítomnost osoby blízké je zakotveno v zákoně a nemůže být podmiňováno úhradou, stejně jako nelze zpoplatňovat splnění zákonné povinnosti poskytovatele, bez níž pacient nemůže léčbu vůbec čerpat,
říká její předseda Robert Hejzák.
Ordinace by tedy výše popsané poplatky neměly požadovat a pacientky či jejich doprovod je nemusí hradit, ani by jim to jakkoliv v očích lékařů ublížilo. Pacientky je mohou formálně odmítnout a obrátit se například na svou zdravotní pojišťovnu, která má vůči poskytovateli kontrolní pravomoci. V praxi je ale jejich pozice velmi slabá,
podotýká Hejzák.
I když lze pojišťovnu požádat o zachování anonymity, nelze podle něj zaručit, že lékař z konkrétního podnětu neodhadne, kdo si stěžoval. V situaci, kdy je v mnoha regionech obtížné vůbec sehnat gynekologa, se proto řada žen obává ozvat nebo riskovat zhoršení vztahu s ordinací. Jak jsme upozorňovali dříve v tomto textu, pojišťovny sice kontrolují, ale tendenci jakkoliv ordinace postihovat nemají.
Pacientka z úvodu textu redaktorce uvedla, že v jejím případě na stížnost nejspíš nedojde, protože s péčí a komunikací lékařky je spokojená a narušení vztahu s ní jí za za pár stovek a běhání na recepci nestojí.
Lékaři dostanou od února peníze navíc
Poplatky z ceníků gynekologů nemizí, ačkoliv od ledna 2026 jim pojišťovny posílají nové paušální platby za u nich registrované pacientky. První jim dorazí v únoru 2026.
Platba činí až 152 Kč měsíčně za každou registrovanou pojištěnku, která dochází na prevenci. Cílem pojišťoven je, aby gynekologové přijímali další ženy do kartoték a více je motivovali k péči o zdraví.
Peníze bude ordinace dostávat každý měsíc, jde tedy o stabilní příjem, nepodmíněný návštěvou ženy u lékaře. Pro pacientky je to tedy další argument k neplacení nelegálních poplatků.
Nově kraje mohou uložit pokutu
Letos začala platit ještě jedna novinka a tou je možnost uložení pokut ze strany krajských úřadů a pražského magistrátu. Novela zákona o zdravotních službách zakazuje vybírání poplatků za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, podmiňovat přijetí do péče či pokračování v péči jakoukoli úhradou a ukládá povinnost ordinacím zveřejnit ceník.
Výše sankcí se pohybuje od desítek tisíc po jeden milion, pokud si lékař nechá zaplatit od pacienta to, za co inkasuje peníze i od jeho zdravotní pojišťovny.
Pokuty jsou sice novým nástrojem, jak nelegální poplatky trestat, ale ani po jejich zavedení neexistuje jasný výčet, jaké poplatky ordinace vlastně vybírat nesmějí – jediný, který zákon jmenuje jako legální, je 90 Kč na pohotovosti. Ředitelka Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví Venuše Škampová v minulosti sice přislíbila, že soupis postihovatelných poplatků vznikne, zatím se tak ale nestalo.
I nový systém pokut ovšem spoléhá na to, že aktivní bude pacient a podá krajskému úřadu podnět. Pacienti tak opět zůstávají v nerovném postavení vůči lékařům a ordinacím a jejich obava ozvat se přetrvává. Právě proto považujeme za zásadní, aby byla pravidla jasná a vymahatelná systémově – aby bylo jednoznačně odděleno, co je základní péče a výkon zákonných práv pacienta, a co je skutečně dobrovolná nadstandardní služba poskytovaná výhradně na žádost pacienta,
říká Robert Hejzák z pacientské asociace.
Zmiňuje ještě jeden zásadní fakt – pokud není hranice zřetelná, poplatky mohou ženy odrazovat od preventivních prohlídek a screeningu. Což je v rozporu se samotným smyslem veřejného zdravotnictví,
podotýká předseda NAPO. Bariéra v podobě poplatků přitom trvá i v době, kdy stát i zdravotní pojišťovny věnují prevenci zvýšenou míru pozornosti, hradí další a další marketingové kampaně a ČR se zavázala vymýtit rakovinu děložního hrdla, na kterou cílí i preventivní gynekologická prohlídka.
ČLÁNKY DO MAILU