práva pacienta

Znát svá práva se hodí. Zvlášť když jde o něco tak křehkého, jako je rodičovství. Přehled pomoci v kostce přináší už po osmnácté neziskovka Aperio, která právě vydala aktualizovanou verzi rádce s názvem Průvodce zákony pro rodiče pro rok 2025.

Po pěti letech od účinnosti příslušného zákona Ministerstvo zdravotnictví poprvé přiznalo odškodné za závažnou újmu na zdraví po povinném očkování. Ani ne roční dívka před dvěma lety zemřela. Advokátka rodiny Barbora Steinlauf v rozhovoru pro Vitalia.cz vysvětluje, proč úřad žádosti vyhověl, ačkoliv pitva neoznačila jasnou souvislost mezi očkováním a smrtí dítěte.

Nedobrovolně skončit v nemocnici zdaleka nemusí jen psychiatričtí pacienti. Stát se to může i těm, kterým nařídily léčení či vyšetření soud či jiné instituce. Třeba policie či hygienici. Případně i týraným dětem. Jaká práva má v tu chvíli pacient? A kdy se musí nemocnice obracet na soud?

Někdy se poučíte, někdy se pobavíte a někdy naštvete. To pokud se v popisech historek z ordinací, které sdílí lékaři na sociálních sítích, poznáte. Někteří tak dělají s vědomím pacientů, mnozí to neřeší.

Vláda poslala do parlamentu novelu, která mimo jiné ukládá nemocnicím povinnost zřídit a platit funkci ombudsmana. Jeho stěžejním úkolem bude řešit stížnosti a spory. Funkce ale není zcela nová, některé nemocnice mají ombudsmana už léta.

Ordinace se smlouvami s pojišťovnami, pacient s poukazem od lékaře – přesto se bezplatné péče u některých zdravotníků nedočká. Přibývá fyzioterapeutů, kteří si účtují poplatky, většinou za „administrativu“. Pacientům se stává i to, že jim zdravotník krátí počet předepsaných ošetření. Obojí je ovšem nelegální, jak potvrdila například Unie fyzioterapeutů.

Až jeden milion korun bude moci krajský úřad uložit lékaři či ordinaci, která vybírá od pacientů nelegální platby. Počítá s tím novela zákona o zdravotních službách, kterou dokončuje Ministerstvo zdravotnictví.

Životní pojišťovny už nebudou u onkologických pacientů, u kterých uplynul určitý počet let od ukončení léčby, přihlížet k předchozímu onemocnění. Dosud se tito lidé jen velmi obtížně dostávali k pojištění nebo hypotékám. Lhůty, kdy musejí být pacienti v remisi, se pohybují mezi sedmi a deseti lety.

Ocitnete-li se v roli pacienta, může se vám občas zdravotnictví jevit jako džungle. Alespoň z hlediska toho, co musíte, nesmíte nebo máte či nemáte dělat. Znát svá práva, ale i povinnosti, pokud možno ještě před tím, než vám bude zle, se proto může hodit. Nově s tím pomůže brožura Akademie věd. Je dostupná zdarma na internetu.

Vyléčení onkologičtí pacienti by se brzy měli dostat k finančním produktům typu životní pojištění, hypotéka či spotřebitelský úvěr. Dosud jim byly většinou zapovězeny, banky a pojišťovny jim je nechtěly poskytovat, případně jen s přirážkou. Na zavedení takzvaného práva „být zapomenut“ se dohodly pojišťovny, Ministerstvo zdravotnictví a pacientské organizace. Institut však nebude zakotven v zákonech, bude na pojišťovnách samotných, po jak dlouhé době a u jakých diagnóz pacientům své produkty zpřístupní.

Zdravotní služby mohou být pacientovi poskytnuty, jen pokud s nimi souhlasí. Může se však stát, že jeho stav mu neumožní, aby takový souhlas nebo nesouhlas vyslovil. I to má řešení – existuje institut takzvaného dříve vysloveného přání. Jaké jsou jeho náležitosti?

Ošetření akutních potíží nebo vstupní prohlídka u lékaře se smlouvami s pojišťovnou. To jsou dvě ze situací, kdy musí člověk dostat péči zubaře bez toho, aniž by vytáhl vlastní peněženku. Na co mají pacienti právo a co naopak patří k jejich povinnostem, vysvětluje Česká stomatologická komora.

Nedostanou půjčku nebo si nemůžou sjednat životní či cestovní pojištění. Taková je situace lidí, kteří překonali vážné onemocnění, ovšem finanční instituce nebo veřejná správa na ně přesto stále pohlíží jako na nemocné. Vznikla proto iniciativa, která bojuje za takzvané právo „být zapomenut“.

Pokud je dítě v nemocnici, má právo, aby tam s ním byl rodič. To platí i u dětí starších šesti let a teenagerů. Jsou ale situace, kdy to nemocnice nedovolí. Kdy je v právu dítě, kdy rodič a kdy zdravotnické zařízení?

Urgentní potíže, vytočení tísňové linky, houkání sanitky, naložení pacienta… a teď kam? Pacienti či jejich blízcí mnohdy mají představu o tom, kam by měl vůz zdravotnické záchranné služby zamířit.

Česká televize odvysílala díl ze série Infiltrace s názvem Obchod se svědomím. Kdo ho viděl, asi hned tak nezapomene na záběry kamery umístěné v nemocniční chodbě a hodiny krátící čas možné záchrany krvácejícího dítěte. Tu noc ale pomoc přišla pozdě. A nepřichází ani dnes, kdy je rodina těžce postiženého chlapce v naprosto zoufalé situaci.

Tvůrci pořadu České televize Infiltrace odhalují praktiky zdravotníků v novém dílu Obchod se svědomím. Je to děsivá zpráva nejenom o tom, co se může stát ve zdravotnickém zařízení, ale také o tom, jak všichni předstírají, že se vlastně nic nestalo.

Kancelář Ombudsmana pro zdraví upozorňuje na nejasnosti kolem pravidel určujících, co všechno je „standardní“ zdravotnická péče, a na lokální rozdíly v jejím poskytování. Ministerstvo s výhradami nesouhlasí.

Čeká vás nebo někoho z vašich blízkých pobyt v nemocnici? Víte, na co máte nárok? Užitečné tipy najdete například v brožurce Rádce pacienta, ale v praxi možná narazíte.

FEJETON – Pojem diskrétnost si české zdravotnictví vykládá prazvláštně. Ostatně pacienti si i podle lékařů stěžují na nedůstojné, ponižující zacházení, kdy není respektován jejich stud.

Ministerstvo zdravotnictví uznalo, že udělalo chybu, a hodlá změnit absurdní zákon. Například podpisy obou rodičů už u banálních zdravotních zákroků nebudou třeba. Bohužel až od podzimu.

O důležitých zákrocích i léčbě budou nově muset rozhodovat oba rodiče, i ti rozvedení. Kterých zákroků se to týká, zda třeba i očkování, však není jasné. A to ještě není všechno.

Přijdete do nemocnice a tam vám na ambulanci řeknou: „Je nám líto, ale vy k nám spádově nepatříte, musíte jinam…“ Omyl. Nemusíte. Žádná spádovost totiž už třiaadvacet let neexistuje.