Hlavní navigace

Plody sušené mrazem: Jaké je lyofilizované ovoce?

Taťána Kročková

Která úprava ovoce je vlastně nejzdravější? Nejlepší je konzumovat ovoce v čerstvém stavu, protože jeho tepelnou úpravou se ničí vitamíny. Ale čerstvé ovoce nám přece dlouho nevydrží. Vyzkoušeli jsme novinku – plody sušené mrazem. Jaké jsou?

Doba čtení: 5 minut

„Dobrý den, máte to lyo…ly…filifilizované ovoce?“ ptá se zákaznice ve zdravé výživě. Prodavačka odpovídá: „Myslíte lyofilizované ovoce? Samozřejmě ho máme, můžete vyzkoušet maliny, jahody, brusinky, borůvky, černý a červený rybíz, ananas, banán nebo i ostružinu.“ Zákaznice se zamyslí: „Hmm, a jaké to vlastně je?“ „Výborné, třeba maliny a brusinky jsou hodně kyselé, ale broskve a jahody jsou zase docela sladké.“ Zákaznice si nabere od každého druhu domů na zkoušku a po večerech chroupe ovoce u televize namísto nezdravých smažených bramborových lupínků nebo čokolády. Výhodou ovoce sušeného mrazem je mimo jiné totiž to, že je křupavé a takzvaný „chipsoidní efekt“ je vcelku výrazný.


Autor: Pixabay.com / Alexas Fotos, podle licence: Public domain

Lyofilizované plody často bývají součástí různých snídaňových směsí, müsli, mohou se použít jako ozdoba moučníků nebo je lze přidávat do jogurtů, kaší či pudinků

Lyofilizace neboli sušení mrazem je populární novinkou úpravy ovoce, při které zůstanou veškeré vitamíny a minerály zachovány. Konzumace tohoto ovoce má spoustu výhod, nevýhodou může být jeho vysoká cena. K dostání je dnes celkem běžně, jedná se o poměrně módní záležitost.

Lyofilizovat jde cokoli

Samotný proces lyofilizace probíhá tak, že voda přirozeně obsažená v ovoci není odpařována teplem, ale je naopak vystavena vysokým stupňům mrazu. Za pomoci nízkého tlaku je pak z ledu přeměňována rovnou na páru.

Lyofilizovat jde naprosto cokoli, podmínkou ovšem je, aby dané předměty nebo potraviny obsahovaly vodu. Mrazem sušit můžeme jídlo, květiny, kosmetické a farmaceutické produkty, bakterie a buňky nebo historicky cenné knihy a dokumenty či písemnosti postižené povodní.

Sušení se provádí v několika fázích a je poměrně pracné. Navíc pořízení lyofilizačního přístroje je rozhodně nákladnou záležitostí.

Lehké jako pírko

Metoda lyofilizace vznikla ve francouzských laboratořích už na přelomu 20. století, v roce 1911 pak byla využita k uchování živého kmene vztekliny. Rané využití se týkalo převážně biochemie, později si přišli na své kosmonauti, kterým NASA dopřála potraviny sušené mrazem. Výhodou totiž byla jejich nízká hmotnost.


Autor: Wikipedia.org / Savant-fou, podle licence: CC BY-SA 3.0

Mrazem sušené jahody letěly do vesmíru, jejich vlastností využila NASA

Sušené ovoce je lehké jako pírko, a i když je cena za kilo nehorázná, za malinký pytlíček sušených malin ve skutečnosti zase tolik nedáte, protože váží jen o něco více než papír.

Na krabičkách s lyofilizovaným ovocem často najdete napsáno, že dané množství bylo nasušeno z mnohem většího množství čerstvého ovoce. Zdá se to být neuvěřitelné, ale pokud si pochutnáte na dvou velkých hrstech plátků mrazem sušených broskví, ve skutečnosti jste takto na posezení snědli třeba šest celých broskví, což byste v jejich čerstvém stavu určitě neudělali. To byste museli mít opravdu velký hlad.

Ovoce sušené mrazem splňuje i podmínky živé stravy

Na své si přijdou i příznivci tzv. živé – raw stravy, protože tato technologie splňuje požadavky pro stravování vitariánů. Během procesu sušení teplota rozhodně nepřekročí 42 °C, její hodnoty se spíše vydávají zcela opačným směrem, takže lze s jistotou tvrdit, že vše, co je mrazem sušené, je vlastně raw.

Pokud tedy máte chuť na zdravou a lehkou ovocnou svačinu plnou vitamínů namísto sladkostí, směle do toho.

Galerie: 15 nejhorších „pamlsků“ na hubnutí: Co čím nahradit?

Dávejte si jen pozor na to, abyste nevdechli ovocný prášek, je to velmi nepříjemné a při konzumaci mrazem sušených plodů poměrně časté. První pomocí je polknutí pár doušků vody, která v ovoci chybí. Raději jezte pomalu, anebo si ovoce namočte do jogurtu či kaše.

Rozličné způsoby konzumace

Ovoce sušené mrazem samo o sobě obsahuje všechny cenné živiny, vitamíny, minerály i vlákninu. Jediné, čeho bylo během procesu zbaveno, je voda. Využít jej můžete především v zimě, kdy není k dispozici dostatek čerstvých chutných plodů.

Prodejci doporučují zakoupené ovoce přechovávat v dobře uzavíratelné nádobě, protože může snadno navlhnout, což zcela změní jeho strukturu a dojde k narušení procesu dlouhodobého uchování. Velkou výhodou je, že kromě původní chuti a uchování cenných látek není potřeba přidávat žádné konzervanty, cukr nebo olej.

Pokud se vám ovoce mechanickým pohybem rozpráší, nemusíte vůbec truchlit, i takový prášek může být vynikající záležitostí. Lze ho použít do jogurtů, kaší, přímo do těsta na pečení bábovky nebo koláče, je možné ho i rozmixovat s vodou a vypít jako lahodný nápoj nebo instantní čaj. Pokud však prášek zahřejete nebo přelijete vroucí vodou, počítejte s tím, že vitamíny mohou být znehodnoceny.

Lyofilizované plody často bývají součástí různých snídaňových směsí, müsli, mohou se použít jako ozdoba moučníků nebo je lze přidávat do jogurtů, kaší či pudinků. Křupavá varianta pojídání na horách, o přestávce ve škole nebo u televize je také velice oblíbená. K výrobě tyčinek nebo dlouhodobému skladování ve špatně uzavřeném sáčku toto ovoce příliš vhodné není, na rozdíl od ovoce, které bylo sušené klasickým způsobem.

Sušené ovoce: teplem, či mrazem?

Pokud zvažujete, zda si dopřát ovoce sušené standardním postupem, anebo lyofilizací, podívejte se na následující rozdíly:

Klasicky sušené ovoce často zcukernatí, tvoří se na něm plísně, mnohé se síří, aby déle vydrželo. Jako konzervant se používá i cukr, u brusinek a rozinek pro lepší uchování a vzhled také olej. Některé druhy ovoce se v této podobě příliš nevyskytují, například se jedná o rybíz, angrešt, jahody. Teplem sušené ovoce je měkoučké a sladké, dobře drží tvar a je poměrně stálé. Většina z něj obsahuje značné množství cukru, brusinky bez cukru nebo bez přidané jablečné šťávy nenajdete, zřejmě by ani nebyly konzumovatelné. Třeba takový sušený banán je ve výsledku chips, protože se smaží, obvykle v palmovém nebo kokosovém tuku, a doslazuje se medem nebo cukrem. Ovoce je vcelku dobře cenově dostupné, je možné ho použít pro výrobu tyčinek.

Mrazem sušené ovoce voní a chutná jako ovoce v původním stavu. Je převážně kyselé, tuhé, často obsahuje i přirozeně se vyskytující zrníčka. Jeho chuť je nestandardní, maliny nebo brusinky jsou natolik kyselé, že pro někoho mohou být v tomto stavu až nekonzumovatelné. Ovoce je zcela bez přidaného cukru a konzervantů, uchovává si přirozený obsah vitamínů a minerálů. Sladkou chuť mají broskve, jahody a ananas. Rybíz a ostružiny jsou rovněž kyselé. Borůvky jsou výborné, lze je úspěšně použít proti průjmu, pro dezinfekci sliznic nebo třeba pro přípravu diabetického čaje. Banán má velmi zvláštní chuť. Toto ovoce není stabilní, snadno navlhne a znehodnotí se, musí se pak rychle spotřebovat. Pro výrobu tyčinek není vhodné. Nevýhodou může být jeho vysoká cena a možnost vdechnutí prášku.