Hlavní navigace

Operace, při které pacienta probouzejí

14. 11. 2019

Sdílet

Co se děje ve vědě: Z odpovědí pacienta během operace vyplyne, kterou část mozku lze odstranit. Úsporná výroba drůbeží želatiny. Proč pacienti reagují tak různě na léčbu leukémie?

Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Buzení během operace nejen u nádorů mozku

Operace nádorů mozku technikou tzv. awake kraniotomie, kdy pacienta v průběhu operace lékaři probouzejí a testují, byla zpočátku výjimečná. V posledním desetiletí se ovšem stává čím dál běžnější, přičemž se lékaři neomezují pouze na pacienty s nádory mozku, ale také na ty s epilepsií nebo cévním onemocněním mozku.

Kromě neuropsychologa je během operace důležitá také přítomnost neurologa, který sleduje EEG a snímá elektrické záznamy z různých částí těla, což vypovídá například o funkčnosti dráhy pro hybnost nebo citlivost. Současně se s neurochirurgem podílí na elektrické stimulaci vybraných částí mozku, čímž je na krátkou dobu vyřadí z funkce, a pacient tak na chvíli není schopen daný úkol provádět. Neurochirurg tak ví, kterou část mozku může bezpečně odstranit a kterou ne.

Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně: Neurochirurgové ze svaté Anny odoperovali jubilejního pacienta

Jateční odpad z drůbeže by se mohl využívat více – pro želatinu

Bonbóny, zákusky, aspiky, lékové kapsle, nutriční doplňky stravy, kosmetické přípravky… Potravinářských produktů nebo farmaceutických a kosmetických aplikací, kde se dnes využívá želatina, je celá řada. Nová technologie zmodernizuje výrobu drůbeží želatiny.

Metoda umožňuje využití jatečního odpadu. Dnes běžně 20–30 % živé hmotnosti drůbeže představují vedlejší jatečné produkty, jako jsou běháky, hlavy, kůže apod.; rovněž i zbytky po zpracování strojně odděleného masa, které obsahují značný podíl kosterní a chrupavčité hmoty. Tyto zatím velmi málo využité tkáně jsou přitom bohaté na kolagen. Zatímco stávající technologie zpracování výchozí suroviny využívaly buď kyselin, či zásad, navržená technologie opracovává výchozí surovinu nově vyvinutou biotechnologickou cestou (s využitím proteolytického enzymu). Způsob je ekonomicky a technologicky výhodnější a zároveň šetrnější k životnímu prostředí.

Celosvětová spotřeba želatiny neustále stoupá. Drůbeží želatina dnes představuje jen zlomek z celosvětové produkce želatiny; k produkci želatiny se využívají tradičně nejvíce vepřové a hovězí suroviny. Nová biotechnologická cesta tak může přispět ke zvýšení tohoto podílu. Na technologické řešení získal výzkumný tým z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně český patent, mezinárodní patentová přihláška je v současné době v řešení.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Inovace ve výrobě želatiny

Nádorů jater přibývá, šance se ale zvyšují

V současné době je výskyt primárních nádorů jater třikrát vyšší, než tomu bylo před patnácti lety. Chirurgie jater i další léčebné metody ale udělaly pokrok. Před deseti lety bylo přežití pacientů s touto diagnózou dalších pět let menší než 20 %, nyní pět let po operaci žije cca 50 % pacientů.

Fakultní nemocnice Plzeň: Nádorů jater přibývá

Jak pacienti s chronickou lymfatickou leukémií reagují na chemoterapii

Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR 2019 získalo pět řešitelů nejlepších projektů základního výzkumu. Jeden z oceněných projektů se týkal i medicíny. Výzkum týmu Marka Mráze se zaměřil na chronickou lymfatickou leukémii. Popsal funkci klíčové molekuly pro její léčbu. Jedním z výsledků projektu je patent s potenciálem využití v klinické diagnostice. Bude například možné odhadnout, jak budou pacienti reagovat na chemoterapii. Hledat stále účinnější léčbu je důležité proto, že pacienty s leukémiemi a lymfomy se často nedaří úplně vyléčit, ale přežívají mnoho let a časem začnou být jejich nádorové buňky k terapii rezistentní.

Chronická lymfatická leukémie je onemocnění, které je mimo jiné zajímavé tím, že má variabilní klinickou prognózu – někteří pacienti přežívají desítky let, naopak jiní přes velmi intenzivní léčbu přežívají jenom desítky měsíců.

Grantová agentura ČR: Výzkum týmu Marka Mráze se zaměřil na chronickou lymfatickou leukémii. Popsal funkci klíčové molekuly pro její léčbu.

„Škrabka na brambory“ pro odběr kožních štěpů

Větší komfort při práci poskytne operatérům Kliniky plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nový akumulátorový dermatom. Dermatom je nástroj pro odběr kožního štěpu, který svým tvarem připomíná škrabku na brambory a má i podobnou funkci. Odběr kožního štěpu se provádí seříznutím tenkého proužku kůže čepelkou nástroje.

Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně: Plastičtí chirurgové FNUSA získali nový dermatom

Nový srdeční katetr bude mnohem rychlejší

David Pospíšil z Interní kardiologické kliniky FN Brno se během doktorské stáže na The George Washington University podílel na vývoji nového katetru pro srdeční elektrofyziologii.

Benefitem pro pacienty bude rapidní zkrácení doby výkonu, kdy se po zavedení a rozložení katetru během několika málo srdečních stahů / depolarizací myokardu zmapuje celá zájmová oblast a v případě, že bude lokalizován arytmogenní fokus, můžeme ihned přistoupit ke zcela přesně cílené radiofrekvenční ablaci.

Fakultní nemocnice Brno: David Pospíšil z FN Brno se podílel na světovém vynálezu v oblasti srdečních arytmií

Vznikne nové centrum pro telemedicínu

Nové centrum telemedicínských služeb bude umístěno v areálu Fakultní nemocnice Ostrava. Toto specializované pracoviště, hlavní centrum pro telemedicínu v rámci celé ČR, zahájí svoji činnost do konce letošního roku. Nejdůležitější řešení či projekty se budou týkat vzdáleného monitoringu fyziologických funkcí pacientů, zavádění a klinického ověřování telemedicínských postupů v různých lékařských oborech.

Telemedicína je součástí probíhající elektronizace zdravotnictví.

Fakultní nemocnice Ostrava: Centrum telemedicíny vznikne nově ve Fakultní nemocnici v Ostravě

Speciální boty pro děti s valgozitou kotníků

Nový výzkum aktuálně spouštějí vědci z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. Zaměřují se v něm na pomoc dětem s vrozenou ortopedickou vadou, tzv. valgozitou kotníků. Vyvinuli už prototyp bot, který by měl projevy tohoto problému zmírnit. Aby se ale zjistilo, zda mají boty skutečně daný účinek, hledají nyní do studie zdravé děti i děti se zmíněnou diagnózou, které právě začínají dělat první kroky. Vada je dost rozšířená, postihuje 5–10 % dětí.

Masarykova univerzita: Vědci hledají batolata do studie. Výsledky pomůžou léčbě ortopedických vad

KL24

Transplantační program kmenových buněk krvetvorby v Motole má špičkovou úroveň

Transplantační program Kliniky dětské hematologie a onkologie při Fakultní nemocnici v Motole získal evropskou akreditaci JACIE. Společná akreditační komise JACIE je jediným oficiálním akreditačním orgánem v Evropě pro oblast transplantací hematopoetických kmenových buněk a buněčné terapie.

Fakultní nemocnice v Motole: Transplantační program kmenových buněk krvetvorby získal prestižní evropskou akreditaci JACIE

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).