operace

Lékaři zlínské nemocnice ušetřili plno starostí pacientce s dvěma nádory v dutině břišní. Povedlo se jim totiž oba útvary odstranit při jedné robotické operaci: na sále se při tom vystřídaly dva týmy, což se povedlo poprvé.

Kovové písty, skleněné injekční stříkačky, rtuťové teploměry nebo obrovské přístroje připomínající rakve. Lékařská technika minulého století dnes působí zastarale, mnohé přístroje ale svého času představovaly vrchol vědeckého pokroku. Některé nástroje z nemocnic zmizely kvůli technologickému pokroku, jiné proto, že se ukázaly jako nepřesné nebo zdravotně rizikové.

Tomáši po vypadnutí mléčných zubů nenarostly nové zuby. Rentgenové vyšetření později odhalilo nezhoubný nádor v jeho dolní čelisti. Řešením byla operace, vzhledem k jeho věku ale ne taková, jakou lékaři v těchto případech provádějí standardně.

Kardiochirurgové z Fakultní nemocnice Motol a Homolka začali jako první v Česku provádět robotický aortokoronární bypass bez otevření hrudníku a bez použití mimotělního oběhu. Odoperovali tak už tři pacienty, kteří díky šetrnější metodě neměli tolik bolestí a rychleji se vrátili do běžného režimu.

Lidé, kteří mají různě dlouhé končetiny, se v životě potýkají s řadou potíží. Od problémů s chůzí přes nemožnost účastnit se sportovních aktivit až po nižší sebevědomí, které souvisí i s estetickým hlediskem. Ve Fakultní nemocnici Olomouc jim lékaři umí pomoci zákrokem, který využívá speciálních natahovacích hřebů. Pacienti už tak nemusejí řešit zevní fixátory, které znamenají například i riziko infekce.

Analytici spočítali a poprvé i adresně zveřejnili, ve kterých nemocnicích bylo předloni nejvíce otrav krve a kde ji naopak neřešili ani u jednoho pacienta. Do dat se může podívat kdokoliv online.

Dějiny medicíny znají mnoho výjimečných lékařů a odvážných chirurgických zákroků. Jen málokterý příběh je však tak mimořádný jako osud sovětského lékaře Leonida Ivanoviče Rogozova, který jako jediný lékař na odlehlé sovětské výzkumné stanici v Antarktidě onemocněl akutním zánětem slepého střeva.

Bolesti zad a výhřezy meziobratlových plotének patří mezi nejčastější zdravotní obtíže dospělé populace. Ve většině případů pomáhá konzervativní léčba, u části pacientů je však nutný chirurgický zákrok. Lékaři z Fakultní nemocnice Motol a Homolka začali jako první v Česku používat novou metodu, díky které se pacienti mohou velmi rychle vrátit zpátky do života. Samozřejmě bez bolesti.

Lékaři z brněnské Fakultní nemocnice U svaté Anny zvládli unikátní a velmi náročný zákrok. Přišili zpět zcela amputovanou horní končetinu v úrovni paže. Muži ruku utrhl dopravníkový pás.

Dříve by byl nejspíš invalidní, díky unikátní kombinaci zákroků ale 22letý pacient o funkci kolena nepřišel. Traumatologové z FN Hradec Králové mu při jedné operaci zrekonstruovali oba menisky i přední zkřížený vaz, a to s pomocí tkání zemřelého dárce.

V dnešní době si asi lze jen těžko představit, že by se operovalo bez anestezie. Nicméně první operace v narkóze byla provedena až v roce 1846, a to v zámoří pod vedením lékaře Williama Mortona. V Praze nicméně byla provedena vůbec první operace v narkóze v Evropě. A to 7. února 1847.

Jen malou jizvu u žeber na pravé straně hrudníku si odnášejí pacienti, kteří absolvují minimálně invazivní operací srdce. V olomoucké Fakultní nemocnici při ní například mění nefunkční chlopeň za biologický nebo mechanický implantát.

Mandle dětem lékaři operují často, protože bývají zdrojem opakovaných infekcí. O banalitu přesto nejde. Rodiče proto hledají šetrnější metody odstranění, za ně ale musí platit.

Pro některé pacienty s těžkými infekcemi kloubních náhrad by ještě před pár lety byla jediným řešením amputace. Dnes jim lékaři ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka dokážou nabídnout jinou cestu – zachování vlastní končetiny pomocí speciální modulární megaprotézy. Ta nahradí kromě kloubu klidně i několik desítek centimetrů kosti.

Oliver přišel na svět s několika závažnými vrozenými vývojovými vadami. Ostravští lékaři mu museli nejen vytvořit chybějící konečník, ale také odstranit píštěl mezi slepým koncem střev a močovým měchýřem. Dnes je chlapec v pořádku a prospívá jako jiné děti.

Místo 13 velkých operací třeba jen dvě malé? U vrozené ortopedické vady zvané golfová noha to jde v Česku už dvacet let. Golfová noha je díky Ponsetiho metodě velmi dobře léčitelná, aniž by onemocnění mělo tendenci se vracet.

Dceři byly dva, když se jí udělala boule na ruce a s diagnózou lupavého palce měla skončit na sále. To se mi nelíbilo. Jedna věc je o zdravotnictví psát, druhá figurovat v něm jako pacient. Nebo dokonce jako rodič malého pacienta.

Lékaři z Oční kliniky FN Ostrava jako první v Evropě začali používat při všech typech očních operací mikroskop Beyeonics One. Ten přenáší obraz operovaného oka do 3D brýlí, které má chirurg na hlavě. Technologie se hodí pro komplikovanější zákroky, v plánu jsou až dva tisíce operací za rok.

Výjimečný zákrok na srdci pacienta provedli lékaři z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Během jedné operace zvládli čtyři složité srdeční intervence, což se dosud nikomu nepovedlo.

Ve Fakultní nemocnici v Ostravě mají novinku, jež přispívá k tomu, aby pacientky s rakovinou nepřišly o prs. Jde o zobrazovací metodu používanou přímo na sále. Umožňuje odebrat jen nezbytné množství tkáně s vyšší jistotou, že nádor v prsu nezůstal. Léčba je proto bezpečnější.

Máte v hlavě pomyslné rovnítko mezi operací plic a představou velkého chirurgického zákroku? Vůbec to tak být nemusí. Například v pražském Motole už provádí více než polovinu operací plic miniinvazivně. A například nádory operují s využitím robotické ruky.

Kardiologové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice provedli unikátní operaci, při které pacientovi nahradili nefunkční trojcípou chlopeň bioprotézou vyrobenou z hovězího osrdečníku. Zavedli ji katetrem přes žílu v třísle. Nový přístup nabízí šetrnější řešení a zlepšení kvality života u vysoce rizikových pacientů se srdečním selháním.

Ne vždy stojí za poruchou spánku, zvanou spánková apnoe, obezita, alkohol či nevhodné spaní v poloze na zádech. Problém může způsobovat i špatné postavení čelistí. V takovém případě může pomoci operace, při níž lékaři dýchací cesty zprůchodní.

Obtíže při polykání, pocit tlaku nebo plnosti v krku či hmatatelná boule na krku – i takhle se projevují uzly ve štítné žláze. Některé člověku neškodí, jiné ale mohou způsobit vážnější komplikace nebo být i zhoubné. Některé je proto lepší odstranit. Jde to i díky teplu z elektrického proudu.

S jarem se lidé vrhli do zvelebování domovů a práce na zahrádkách. S tím ale přibylo úrazů, včetěně uříznutých článků prstů. Lékaři z brněnské fakultní nemocnice u sv. Anny proto natočili video, kde radí, jak se při takové události zachovat. A uklidňují – amputáty je možné úspěšně přišít i 24 hodin od úrazu. Je ale potřeba s ním správně naložit.

Lékaři z pražského Motola zavedli novou metodu léčby poškozené kyčle. Díky ní nemuseli mladému pacientovi měnit celou hlavici kosti, stačilo implantovat jen její část. Postup využívá 3D tisk, díky němuž je možné vyrobit potřebnou část kloubu na míru. Pacient se zotavil rychleji a vyhnul se velkým reoperacím v mladém věku. Nevýhodou je kratší životnost implantátu.

Zobrazovací metody dokáží mnohé. Aby byly některé děje a struktury vidět, musí ale lékaři někdy použít takzvanou kontrastní látku. Takto někdy fungují i takzvaná radiofarmaka. Vysvětlíme vám, jaký mezi nimi rozdíl.

Kromě refluxu jícen postihuje i vzácnější onemocnění zvané achalázie. Přichází nenápadně, vyústit ale může v rozšíření orgánu, které je nevratné. Léči achalázii lze laparoskopicky i dvěma endoskopickými zákroky, říká v rozhovoru pro Vitalia.cz přednosta Kliniky hepatogastroenterologie pražského IKEM Tomáš Hucl.

Píštěl je abnormální trubicovité spojení, které může vznikat v důsledku onemocnění či zranění mezi dvěma orgány nebo orgánem a povrchem těla. Mezi časté typy píštělí patří píštěl na konečníku, vaginální píštěl nebo arteriovenózní píštěl. Většina píštělí je nežádoucích, protože způsobuje mnoho zdravotních problémů. Někdy se však vytváří umělé píštěle, které mají léčebný přínos. Typickým příkladem je dialyzační píštěl.

Děti, které mají i stovky epileptických záchvatů denně, se mohou uzdravit díky operaci mozku. Ve pražském Motole běží dětský epileptochirurgický program už 25 let a za tu dobu tamní lékaři pomohli pěti stům malých pacientů.