„Při jízdě na kole jsem začal používat chytré hodinky, díky kterým jsem přišel na to, že mi nepravidelně bije srdce. Překvapilo mě to, protože jsem si myslel, že když intenzivně sportuji, takové věci se mě netýkají, lékaře jsem ale pro jistotu vyhledal,“ popisuje Jiří Okáč (62) z Brna.
Co se dozvíte v článku
A dobře udělal, kardiolog mu totiž diagnostikoval srdeční arytmii, což je porucha pravidelnosti, frekvence nebo místa vzniku vzruchů v srdci, která může být neškodná, ale i život ohrožující. V té době bylo Jiřímu padesát let.
„Když jsem profesionálně sportoval, nějaké sportovní prohlídky jsem samozřejmě průběžně absolvoval, ale nebylo to v té době nic podrobného, takže je možné, že jsem tyto problémy měl už dříve, jen jsem o nich nevěděl,“ vysvětluje a pokračuje s popisem cesty k diagnóze: „Než jsme s lékařem přišli na to, o co vlastně jde, nějakou dobu to trvalo. Tep se mi zrychloval náhodně, v různých situacích, bez zjevné příčiny. Žádné jiné příznaky jsem neměl, fyzicky jsem se vlastně cítil velmi dobře.“
Co může způsobit arytmie?
Kardiolog ale Jiřího upozornil na to, že právě absence příznaků je na nemoci zrádná. Pokud se totiž poruchy rytmu neřeší, mohou mít i fatální následky. Arytmie může způsobit například cévní mozkovou příhodu, chronické srdeční selhání, nebo v nejzávažnějších případech, náhlou srdeční zástavu.
Nepravidelný tep se přitom jen v Česku týká asi 220 tisíc lidí. U seniorů výskyt stoupá – má ho až 9 procent z nich. Odhalit potíže je přitom snadné. Stačí si v klidu přiložit prst na tepnu a vnímat pulzování krve. „Pokud je pulz nepravidelný, je vhodné měření zopakovat. Jestliže i druhé měření vyjde nepravidelně, měl by se dotyčný objednat k praktickému lékaři nebo kardiologovi. Srdeční arytmii totiž skutečně potvrdí až vyšetření EKG,“ vysvětluje Veronika Bulková, předsedkyně České asociace pro srdeční rytmus.
Jak správně měřit tep?
Pro správné měření pulzu by měli lidé 5 minut v klidu odpočívat a poté si položit bříška ukazováku a prostředníku na vnitřní stranu zápěstí na straně palce. Jemně stlačit, dokud neucítí tep, a následně počítat 30 sekund údery, které pak vynásobí dvěma. Dobré je zapsat si výsledek, tedy datum, čas, frekvenci a pravidelnost
Mezi příznaky jsou únava či závrať
Mezi příznaky patří únava, závratě, bušení srdce nebo dušnost. „Lidé ale únavu nebo občasné bušení srdce často přisuzují stresu či právě vyššímu věku. Arytmii u nich tak lékaři nezřídka odhalí až po prodělání cévní mozkové příhody, které přitom bylo možné včasnou diagnostikou a správnou léčbou předejít. Fibrilace síní totiž zvyšuje riziko cévní mozkové příhody až sedmkrát,“ říká profesor Petr Neužil, přednosta Kardiologické kliniky 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka.
Nejrozšířenější srdeční arytmií je fibrilace síní, která často přichází s vyšším věkem. Nejohroženější jsou lidé nad 65 let. „U seniorů kolem 85 let je již velmi rozšířená. Chtěli bychom seniory naučit, aby si jednou týdně kontrolovali pulz stejně automaticky, jako si doma pravidelně měří tlak. Pomoci v tomto mohou chytré hodinky, ale vždy je potřeba pulz překontrolovat i pohmatem, například na zápěstí nebo na krku,“ vysvětluje Veronika Bulková.
Fibrilace síní může vést ke vzniku krevních sraženin, a tím zapříčinit cévní mozkovou příhodu neboli mrtvici. Dlouhodobě nepravidelný rytmus oslabuje srdeční sval, což může vést k rozvoji srdečního selhání.
Operace je nejúčinnější
„Srdeční arytmie můžeme léčit pomocí antiarytmik, tedy léků na poruchy srdečního rytmu, přičemž nejefektivnější způsob, jak je zcela odstranit, je katetrizační ablace, díky níž dokážeme v srdci přímo zasáhnout zdroj, který arytmii způsobuje. Pro vyšší tvorbu krevních sraženin je pak zejména starším pacientům nezbytné podávat léky na ředění krve, čímž významně snížíme jejich vznik, a tedy prakticky eliminujeme i riziko cévní mozkové příhody,“ vysvětluje profesor Neužil.
Katetrizační ablaci nakonec podstoupil i pan Jiří. U něj nebyly léky na snížení tepové frekvence vhodnou volbou, protože jako bývalý profesionální sportovec mu klidová tepová frekvence stále klesá na velmi nízké hodnoty. Pokud by navíc bral léky, mohlo by se mu srdce ve spánku zastavit úplně.
Operace ale byla řešením. „Teď jsem třetí měsíc po zákroku, cítím se výborně a těším se, že zase naskočím do svého standardního aktivního života,“ říká Jiří, který od ukončení profesionální dráhy basketbalisty trénuje mládež a rekreačně se nyní věnuje hlavně cyklistice.
„Teď už je doba jiná a u sportovců se více dbá na preventivní vyšetření, ale prevenci by podle mě neměl zanedbávat nikdo. Já jsem si také myslel, že se mě srdeční onemocnění nemůže týkat, a kdybych to náhodně nezjistil, těžko říct, jak bych dopadl,“ uzavírá.
O #Pulse Day
Zvýšení povědomí o srdečních arytmiích se věnuje celosvětová iniciativa #Pulse Day. Má za cíl motivovat veřejnost k jednoduchým, ale účinným krokům k ochraně srdce, například právě měřením vlastního tepu.
ČLÁNKY DO MAILU