srdeční arytmie

I pro zdravého člověka představují teplotní extrémy zátěž. Natož pak pro ty, kteří mají nemocné srdce. Kardiologové proto varují – v létě buďte obzvláště opatrní, nepřeceňujte síly, ať vaše dovolené neskončí předčasně v nemocnici.

Na začátku prosince se šedesátiletému Marcelu Kosovi na ulici náhle zastavilo srdce. Život mu zachránil fungující řetězec přežití a spolupráce záchranářů a zdravotníků v nemocnici. Díky tomu se brzy vrátil zpět do života.

Návrat teplého a slunečného počasí láká po zimě ven řadu rekreačních sportovců. Lékaři ale upozorňují, že výkyvy teplot, tolik typické pro současné jarní počasí, zatěžují cévy a srdce. Přeceňování vlastních sil tak může vést k dušnosti nebo tlaku na hrudi. Nejen kardiaci by proto měli navštívit lékaře, který případně odhalí skrytá onemocnění srdce, jež se při běžné zátěži nemusí projevit.

Kardiologové z Nemocnice Na Homolce jako první v Česku implantovali pacientovi nejnovější extravaskulární kardioverter-defibrilátor. Tento nový systém nevede přes krevní oběh a tím může předcházet možným komplikacím, jako je třeba ucpání cév, srdeční perforace nebo infekce.

Dřív by pan Miloslav (73) byl ztracený případ. Během let prodělal tři infarkty, a srdce se mu dokonce i zastavilo úplně. Lékaři mu diagnostikovali chronické srdeční selhání, díky pokročilé moderní léčbě mu ale stačí brát léky. Jak říká, je na tom celkem dobře a zvládá fungovat.

Polovina lidí starších padesáti let má vysoký tlak, s věkem výskyt dále stoupá. Čtvrtina pacientů to přitom vůbec netuší – odhalit to může buď návštěva u lékaře, nebo pravidelné domácí měření. Léčbu lze pak pacientovi poladit na míru.

Vyčkávat a odkládat návštěvu lékaře je to nejhorší, co můžete udělat, říká osmdesátník Václav, kterého před dvěma lety začala trápit fibrilace síní. To samozřejmě nevěděl, ale ačkoli celý život sportoval, najednou se zadýchával a byl stále unavený. Díky léčbě by mu nemělo hrozit srdeční selhání či mrtvice, což je jinak u fibrilace síní rizikem.

V lockdownu ubyly infarkty, ale přibylo pacientů se srdečními potížemi, které mají souvislost s nemocí covid-19. O jaké potíže jde a vrátí se srdce zpátky do kondice?

Nejhorší „první pomoc“ při infarktu je jít pro radu k sousedovi. „Lidé nechtějí obtěžovat, ale nově vzniklá svíravá bolest za hrudní kostí, která neustupuje, si rozhodně zaslouží volat záchranku.“ Doc. Štěpán Havránek v rozhovoru přesně popisuje bolest, která znamená infarkt, a říká, co máme v takové situaci dělat. Vysvětluje také, jaký vliv mají na činnost srdce naše neřesti a vášně.

Několikadenní měření srdečního rytmu bez návštěvy lékaře? Telemedicína zažívá v době koronaviru boom. Přístroj dorazí poštou a vyhodnocení odborníkovi pošlou chytré hodinky nebo aplikace.

Na vybraných benzínových stanicích se od června začnou objevovat defibrilátory, které za pomoci vyškoleného personálu budou zachraňovat lidské životy.

Sex je aktivita spojená se zátěží jako každá jiná. Lidé s poruchami srdce mohou být v sexuálním životě limitováni, riziko ale není vyšší než při obdobně namáhavé fyzické zátěži.

Ať jsme mladí nebo staří, hřešíme všichni. Někomu z toho pneumatika kolem pasu naroste, druhému ruce zežloutnou. Odhalíme nejčastější hříchy, které ohrožují naše srdce.

Poprvé v České republice byla 7. července použita moderní metoda chirurgické léčby srdeční arytmie. Operaci, která je velmi šetrná k pacientovi, provedli lékaři Kardiochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Použili při ní speciální endoskopickou kameru a nástroje, které zavedli do pacientčina hrudníku pouze šesti vpichy o velikosti jednoho centimetru.