Hlavní navigace

High-tech v operacích prostaty: díky robotickému přístroji může pacient za tři dny domů

11. 3. 2021

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz / Karel Choc
ROZHOVOR – Nové technologie v medicíně umí věci, na které by ještě před pár lety nebylo možné pomyslet. Třeba vyřešit nejčastější zhoubný nádor u mužů – rakovinu prostaty – elegantním způsobem a několika malými vpichy místo velké rány na břiše. „Pacienti jsou většinou mile překvapeni, že se tak rychle vracejí do normálního života,“ říká průkopník robotických operací u nás Miloš Broďák.

Medicína 21. století znamená využívat nejmodernější technologie a robotizaci. Technika pomáhá rukám operatéra nejen u zmiňovaných nádorů prostaty, ale také u operací ledvin, nádorů dělohy nebo třeba střev. Takové operace znamenají oproti klasickým spoustu výhod pro pacienta i celý zdravotnický systém, navíc těžce zkoušený v době pandemie COVID-19.

V rozhovoru pro Vitalia.cz vše popisuje prof. Miloš Broďák, přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde docílil zahájení robotické operativy v roce 2016.

Jak vypadá typický pacient vhodný pro robotickou operaci?

Jako dnešní případ během vaší návštěvy. Je to muž, je mu asi pětašedesát let a má lokálně ohraničený zhoubný nádor prostaty. Což  je nejčastější zhoubný nádor u mužů nejen v České republice, ale v celé Evropské unii. Před zavedením robotických operací by tohoto pacienta čekal velký zákrok a rekonvalescence týdny dlouhá.

Popište prosím, co by se dělo „bez robota“.

Prostata je umístěna hluboko v pánvi. Je nad močovým měchýřem, skrz prostatu navíc prochází močová trubice. Prostata se musí odstřihnout od močového měchýře a močové trubice a odstranit z těla pacienta. Pak se močový měchýř musí našít zpět na močovou trubici, navíc tak, aby byl kontinentní a vše fungovalo jako před operací. To všechno znamená velkou pooperační ránu, deset až patnáct centimetrů. Musí se rozříznout kůže, svaly, další tkáně. Propracovat se k prostatě, dát tam své ruce. Je to poměrně složité.

Galerie: Robotické operace prostaty

A co se děje jinak, když se k operaci použije robotický systém?

Při robotické operaci se utvoří jen pět asi centimetrových vpichů, skrz které se pak používají nástroje. Jeden otvor slouží jako kamera, jeden je pro asistenta operatéra a tři slouží pro robotické nástroje. Operace trvá asi stejně dlouho jako klasická, tedy dvě až čtyři hodiny podle náročnosti. Prostata se během výkonu zasune do jakéhosi „pytlíku“ a malým otvorem odstraní z těla. Otevřená operace znamená vytáhnout prostatu ranou a pak se musí zase vše sešít – vazivové struktury, které drží břišní stěnu, sešívají se svaly, podkoží, kůže. Díky robotickému systému končíme jedním stehem na každém malém otvoru v břiše.

Dá se robotický systém přirovnat k nějakému už déle používanému zákroku?

Je to vlastně taková druhá generace laparoskopie – u té se používají tyče, které člověk ovládá, ale může s nimi hýbat jen dopředu a dozadu a rotovat. Tohle je stejné, jako by probíhala operace rukama, ale nemusíte dělat dlouhý řez.

Kde všude se využívají robotické operace

  • Robotický operační systém se prozatím využívá nejvíce k operacím zhoubných nádorů prostaty.
  • V současní době se v ČR provádí cca 3–4 tisíce operací ročně, až 400 operací v jednom z 10 center.
  • Uplatnění nachází robotický systém i v případě zhoubných nádorů ledvin, střev a dělohy.
  • Celkově jej zatím v ČR používají asi ze tří čtvrtin urologové a zbytek další specializace.
  • Do budoucna najde systém uplatnění také v kardiochirurgii (vady na cévách nebo chlopních) a také v ORL (zhoubné nádory jazyka, jejichž operace nyní znamenají devastaci obličeje).

Dlouhý řez a velká operace také znamená značné zatížení pro pacienta. Robotická operace mi proti tomu zní jako výrazně jednodušší pro následnou rekonvalescenci.

Po tomto zákroku může pacient třetí den po operaci odejít domů a „po svých“. Po otevřené operaci pacienti putují na JIP, kde jsou sledování do druhého dne. Kvůli velké operační ráně jsou jim podávána i silná analgetika, takže je nutné sledovat životní funkce. Trvá i několik dní, než se pacienti rozchodí a v nemocnici stráví třeba deset dní. U robotické operace jde pacient po zákroku a dospání na standardní pokoj a druhý den obvykle bez problémů chodí, další den může domů.

Zmiňujete JIP – to je skloňovaný termín právě teď v době pandemie. Robotickými operacemi určitě šetříte cenná lůžka.

Jejich největší výhoda se ukazuje právě v této době. Operace se ani nemusejí příliš odkládat. Ačkoliv jde o velmi složitý zákrok, tak díky miniinvazivitě jsou pacienti velmi brzy v pořádku. A nejde jen o lůžka na JIP – rychle se vracejí do zaměstnání, u operace je třeba méně lidí, protože u otevřené operace jsou jen dva lidé na tzv. držení háků a odsávání krve. I krevní ztráty pacientů jsou minimální. U nás jsme loni provedli tisící operaci prostaty tímto způsobem a za celou dobu potřebovali transfuzi tři pacienti. U velké operace jsou ale běžné větší krevní ztráty, často okolo tisíce mililitrů.

Rakovina prostaty a její prevence

  • Karcinom prostaty je u českých mužů už několik let nejrozšířenějším typem nádorového onemocnění. Zvýšené riziko onemocnění má v podstatě každý muž po padesátém roce života.
  • Lékaři každoročně diagnostikují kolem 7500 až 8000 nových případů.
  • Podle studie z roku 2018 je Česko v počtu nových případů onemocnění za rok (na 100 000 obyvatel) na 6. místě v Evropě a na 13. místě ve světě.
  • 20 až 25 % pacientů přichází pozdě, tedy s nádorem v pokročilém stadiu.
  • Dnešní medicína je schopna odhalit onemocnění v počátečních fázích až u 90 % pacientů. Podmínkou je, aby se nebáli přijít na vyšetření k urologovi.
  • Šance na vyléčení karcinomu prostaty významně souvisí s včasným odhalením rakovinového bujení. V počátcích nemá rakovina prostaty žádné zjevné příznaky, proto je důležité absolvovat pravidelné preventivní prohlídky na urologii.

Co vám říkají pacienti po takovém zákroku?

V drtivé většině jsou mile překvapeni, že se tak rychle vracejí do normálního života. Rakovina prostaty se obvykle diagnostikuje díky prevenci. Takže zastihne chlapa v plné síle, nemá žádné symptomy ani problém. A pak by měl najednou jít na velkou operaci nebo desítky ozařování. Robotické operace jsou ale vhodné u ohraničených, a ne metastatických nádorů – ohraničené jsou ale díky prevenci ty nejtypičtější. Vyřeší se jedním zákrokem a není třeba opakovaně chodit do nemocnice. Pro nás je velikou výhodou i absolutní přesnost, když s operací pomáhá stroj.

Přijde doba, kdy budou operovat jen roboti?

K tomu chci upřesnit, že nejde o robota jako takového, jde o operace robotem asistované. Přístroj je umístěný vedle pacienta a sedí u něj operatér. Nedrží přímo nástroje, ale ovládá je na dálku, navíc s absolutní přesností. I nejsložitější operaci je tak možné provést v minimálním prostoru v těle, s onkologickou bezpečností, která zajišťuje kompletní odstranění nádoru. Stroj má v sobě i redukci třesu rukou.

Jak daleko jsme vlastně v České republice s moderními metodami ve srovnání se světem?

Vůbec první robotická operace prostaty proběhla ve světě v roce 2000, u nás to bylo v roce 2005 v Praze. Za vyspělým světem máme jen malý odstup, v současné době je v republice deset robotických center a zvládají řešit více než polovinu nádorů prostaty. V Americe nebo Německu už se takto operuje asi sedmdesát až devadesát procent případů. I když je republika malá, určitě je dobré, aby pacienti o této možnosti věděli nejen od svého urologa, ale třeba právě díky médiím.

Prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D.

Přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové od roku 2009. Specializuje na uro-onkologii, zejména na léčbu karcinomu prostaty. V hradecké fakultní nemocnici docílil zahájení robotické operativy v roce 2016.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).