Deprese

ROZHOVOR – Denně odbaví zhruba 300 hovorů a další kontakty mají přes e-mail nebo chat. Řeč je o Lince bezpečí a jejím mladším sourozenci Rodičovské lince. Témata na nich na konci února pozměnila invaze na Ukrajinu. Zpočátku se děti ptaly, proč se válka děje, teď spíše řeší, jak vyjít se spolužákem z Ukrajiny či Ruska, popisuje její vedoucí Kateřina Lišková.

Úzkost a depresivní stavy jsou dva nejčastější příznaky, které mohou děti i dospělí pociťovat v souvislosti s válkou na Ukrajině. Shodují se na tom oslovení odborníci. S vnitřními pocity ale lze pracovat a předcházet jejich prohlubování.

Covid a nyní také válečný konflikt nadělaly na dětské psychice hluboké šrámy. Zhojit je nemusí být vůbec lehké. Mimo jiné proto, že dětských psychologů a psychiatrů není v ČR dostatek. Jak poznat depresi u dětí a jak ji léčit?

ROZHOVOR – Doba covidové pandemie i válečného konfliktu na Ukrajině přinášejí světu výrazný nárůst úzkostí, deprese i existenciálních témat. „Lidé hledají látky, kterými ošálí tělo a mysl. Léky, alkohol, drogy,“ popisuje psycholog Aleš Kuda s tím, že oblíbenou látkou v ČR se stává i kokain.

Současná situace se dotýká všech, reakce mohou být odlišné. Odborníci upozorňují, že obavy či úzkost, vztek, bezmoc v souvislosti s aktuální situací na Ukrajině může pocítit kdokoli, a není důvod se za to stydět.

Léčba elektrošoky si svou špatnou pověst nezaslouží, leckdy je šetrnější a účinnější než antidepresiva, říkají psychiatři. Zapomeňte na dramatické scény z filmů, léčba elektrošoky v moderním kabátě s takovými výjevy nemá nic společného.

Duševní obtíže v perinatálním období, tedy v období od počátku těhotenství až do jednoho roku věku dítěte, nejsou nijak výjimečné, ale ženy o nich příliš nemluví. Mají strach z nepochopení a bagatelizování potíží, nebo naopak z toho, že „budou za blázny“ či špatné mámy.

Zdravotní pojišťovny v ČR pozorují nárůst případů psychických potíží u svých klientů. Nabádají k nepodceňování těchto problémů, zásadní roli má prevence a včasné vyhledání pomoci. Některé z nejčastějších duševních poruch, jako jsou deprese a úzkosti, lze léčit pomocí terapií, léků, nebo jejich kombinací.

Osobnostní ladění jednotlivce ovlivňuje i to, jak ustojí obtížné situace. Jsou na tom v pandemii lépe „sněhové vločky“, nebo „živoucí fosilie“? Mladí a ambiciózní, nebo snad starší ročníky, které již mají něco za sebou? Slabé chvilky pro mnohé ještě přijdou.

Co se s námi děje koncem léta, proč se plní ordinace psychologů a nic se nedaří, jak by mělo…

Pandemie koronaviru zanechává následky také na duševním zdraví populace. Psychologové i psychiatři hlásí plné ambulance, a i dostupné aktuální výzkumy přinášejí informace o alarmujícím nárůstu psychických onemocnění.

Existují mnohem vzletnější definice štěstí než je ta použitá v titulku. Jejím autorem je klient psychologa. Dodal, že mu v poslední době osud dal tolik ran, že má chuť hodit do ringu ručník.

Věnováno (nejen) klientovi psychologa, který prohlásil: „Všechno je tak na nic, že jediné, co mi teď ještě zbývá, je zbláznit se.“ Tady máte návod, jak na to.

Nejistota, strach, frustrace. To jsou časté emoce, které pociťuje čím dál tím víc lidí. Postihuje jak dospělé, tak děti. Pokud se vás to týká, nebojte a nestyďte se obrátit na specialistu.


ROZHOVOR – Publicista Jeroným Janíček má sám zkušenosti s depresí a úzkostnou poruchou a tématu se dlouhodobě věnuje. „Psychická onemocnění nejsou projevem slabošství nebo lenosti,“ popisuje. Jde o nemoci, jakými jsou třeba ty oběhové nebo plicní, a měli bychom k nim tak přistupovat.

ROZHOVOR – Psychiatři se již dnes setkávají s těmi, kdo nezvládli obavy z nemoci COVID-19 nebo neustáli důsledky protiepidemických opatření. Koronavirus pomalu přeplňuje ordinace, ale zásadní dopady mohou přijít až za několik let. „Pak už si to s koronavirem nikdo nespojí,“ domnívá se přednosta psychiatrické kliniky Martin Anders.

Osamělé Vánoce nejsou tragédie. Jak se na ně připravit a jak je zvládnout?

Mám depresi. Fráze, kterou lidé často myslí splín či špatnou náladu, ve skutečnosti označuje závažné psychické onemocnění postihující převážně dospělé lidi, o něco častěji ženy. Pacienti ztrácí chuť k životu, utápí se ve smutku a cítí nekonečný pocit viny. Přepadají je rovněž myšlenky na smrt, které mohou vyústit i v pokus o sebevraždu. Dobrou zprávou ale je, že pokud je nemoc diagnostikována, poměrně dobře se léčí.

Strach z onemocnění, izolace nebo nejistoty. Současné období prožíváme každý jinak a někteří z nás se bohužel musejí vyrovnat i se ztrátou blízkého. Lékařka a farmaceutka poradí, jak šetrně pečovat o psychiku, a to i pomocí homeopatik.

Máš-li smutek na duši, svěř se tetě Miluši. Tak zněl reklamní slogan dávné časopisecké rubriky. Dlouho před jejím vznikem bylo známo přísloví „sdělená žalost – poloviční žalost“. Fakt, že možnost vypovídat se léčí chmury, je všeobecně znám.

Strach a úzkost se tak docela odstranit nedají. Musí se překročit… a žít navzdory realitě co nejlépe dál. Dělat něco, co nás těší, nebo alespoň částečně uklidní.

„Každý člověk je potenciální agresor, a za určitých okolností se může stát vrahem.“ Tak by s nadsázkou mohlo znít motto v situaci, kdy podobné okolnosti v podobě home office nastávají. Autorem výroku je Anton Heretik, slovenský univerzitní profesor a soudní znalec v oboru klinické psychologie.

Momentální dopad únavy a několika probdělých nocí, nebo počínající zásadní problém? Jak odlišit příznaky fyziologických změn, které provázejí období po porodu od depresí? Není to jednoduché.

ROZHOVOR – Instagramová (ne)realita, těhotenství a porod ve vyšším věku než dříve, ale třeba také partner, který vyžaduje plný servis. Co může stát za duševními potížemi žen v těhotenství a po porodu? A proč se jim u nás zatím nevěnuje téměř žádná prevence? V rozhovoru to vysvětluje Antonín Šebela, který se věnuje psychickému zdraví těhotných a matek.

Poporodní deprese se může rozvinout asi do roka po porodu. V České republice se ze 113 000 porodů za rok více než 70 000 žen ocitne v přechodném stavu poporodního splínu, další tisíce jsou ohroženy poporodní depresí.

Lidé s bipolární afektivní poruchou trpí výkyvy nálad od mánie po hluboké deprese. Tyto stavy je mohou až ohrožovat na životě. Vědci otestovali nový nástroj, který pomáhá s diagnostikou a prevencí těchto relapsů.

GLOSA – Nová vědecká studie říká, že v oblastech, kde pitná voda obsahuje více lithia, je nižší míra sebevražednosti. Nicméně – jsou bohatší zdroje tohoto prvku a rovněž počet sebevražd více ovlivňuje celá řada dalších faktorů. Na lithium v kohoutkové vodě bychom se tedy raději spoléhat neměli.

Halucinogeny mohou s psychikou člověka provést ledacos. Z toho se ovšem odvozují i naděje na jejich možný terapeutický přínos. V Národním ústavu duševního zdraví získali povolení na unikátní studii.

Vypadá jako univerzální relaxační způsob, jak zatočit s nahromaděným stresem posledních měsíců. Tzv. restorativní jóga tohle všechno umí, ale není pro každého. Stres totiž za určitých okolností může prohloubit, a někomu tak i ublížit.

PŘEHLED NOVINEK – Deprese matky v těhotenství a její vliv na dítě. Latentní tuberkulóza je stále větší problém. Bakterie rezistentní na antibiotika mají zranitelné kyslíkové receptory. Vzácná onemocnění. Jak vlastně vypadá virus klíšťové encefalitidy.