Deprese

Z výzkumů těžkého citového strádání „dětí bez lásky“ plyne: Když dítě nikdo nepohladí, může dokonce i zemřít. Dospělý bývá schopen přijímat spíše slovní než fyzické pohlazení. Nic to nemění na skutečnosti, že i po tom druhém třeba v skrytu duše touží.

4 % dětí jsou nejspíš závislá na počítačových hrách. Kdo se dnes v ČR narodí, může očekávat průměrný věk přes 79 let. Ani medicínské konopí není pro každého, ale má nesporné přínosy. V českých nemocnicích rychle přibývá přístrojů pracujících s ionizujícím zářením. Těhotenství je často spojeno s depresí… a další novinky ze světa vědy.

Potkani na DMT. Nový výzkum ukazuje, že mikrodávkování halucinogenů může skutečně potlačovat depresi a úzkost, má ale potenciálně i negativní účinky.

„Dřív byli lidé smutní, dnes hned mají depresi.“ Tento názor ukazuje pramalé porozumění zdravých vůči nemocným. Mezi špatnou pohodou a depresí je samozřejmě třeba rozlišovat, stejně jako si uvědomit, že antidepresiva tu nejsou od toho, aby řešila problémy uživatelů. Jejich úkolem je pomoci člověku k tomu, aby byl vůbec schopen své problémy řešit.

Psycholog a expert na problematiku stresu a vyhoření prof. Ptáček hned úvodem překvapí. „Obhajuje“ totiž stres. Respektive přibližuje jeho původní význam a vysvětluje, co se změnilo a proč se z našeho ochránce stal nepřítel. Co můžeme udělat, abychom vlivem stresu nevyhořeli? A hlavně jak nesklouznout od syndromu vyhoření až do depresí?

„S novým rokem s novým štěstím“ je doslovný překlad ruského novoročního blahopřání. Na rozdíl od onoho přání prožívá řada lidí něco jiného. Jde o psychický dyskomfort. Projevuje se podrážděním, zvýšenou citlivostí na stres a vztahovačností. Celek lze nazvat melancholií.

Antidepresiva užívá stále více lidí, najdeme mezi nimi těhotné či kojící ženy, ale i děti. Zda jim tyto léky mohou škodit, nebo je musí brát celoživotně, to prozradí lékař z Psychiatrické nemocnice Bohnice.

V podzimních měsících si lidé stěžují na únavu, smutek, špatnou náladu… Souvisí to s počasím? Světlem, respektive tmou? S koncem léta, prázdnin, dovolených, pohody? A jak si můžeme trochu pomoci?

Tak začínal inzerát uveřejněný reverendem Chadem Varahem v britských novinách 7. listopadu 1953. V krizi nabádal telefonovat na vůbec první linku naděje do kostela sv. Štěpána v Londýně.

Morálka ani zákonnost lidské společnosti se bez existence svobodné vůle neobejdou. Pokud bychom byli jen hříčkou přírody či jiných vlivů, stěží bychom mohli být za své činy zodpovědní. Svobodné vůli však dávají na frak některá onemocnění. Ovlivňují naše konání a jejich projevy se snažíme vůlí ovládat marně.

Ketamin je známý jako party droga, proto je spojován s termíny jako „nelegální“, „zakázaný“ a „drogová závislost“. Nová americká studie ale potvrdila dlouholeté výzkumy britských vědců o tom, že ketamin, navíc podávaný ve formě nosního spreje, má skvělé výsledky při léčbě těžké deprese, a dokonce sebevražedných sklonů.

Lidská psychika nedokáže být „mnohoobročníkem“. Jenže co omezit? Chceme být dobrým partnerem a rodičem, úspěšným v práci i v hektické zábavě. Vydělávat a žít naplno. Mít vše hned a platit potom.

Může dieta založená na nezdravých potravinách zvýšit riziko deprese? Prof. Ruprich upozorňuje na možné souvislosti.

Lidé mají tendenci naplnit předpovědi dle svého očekávání. Pesimisté si tak mnohé trampoty přivodí, nebo alespoň prohloubí sami. Včetně zdravotních následků.

Není tomu tak dávno, kdy slušný člověk po úmrtí partnera chodil nejméně rok oděn v černém. Zármutku nelze uniknout, je lepší jej odžít, tvrdí jedni. Druzí naopak kritizují tuto „teorii odžití“.

Deprese není jen špatná nálada, je to něco, co vás omezuje do té míry, že nejste schopni normálně fungovat. Jedním ze spouštěčů deprese je přitom stres. „Dostáváme signál, že je třeba něco změnit,“ popisuje Andrea Mládková.

Existuje málem fobie z užívání léků u osob, jež jsou ohroženy ledasčím, nikoliv však drogovou závislostí. Soudí: To musím zvládnout sám! Idea je to sice obdivuhodná, leč ne vždy reálná.

S ubýváním denního světla a přicházejícím chladem přibývá v podzimním období lidí trpících sklíčeností, nervozitou, vyčerpaností, potížemi se spánkem… Příroda nám však ve své dokonalosti nabízí bylinky, které nám pomohou nastolit klid a rozveselit mysl.

„Deprese je černý pes, který tě zalehne.“ Citátem Winstona Churchilla začíná kapitola z knihy Peklo v duši – deprese a mánie, z níž vám přinášíme ukázku.

Tak jako zkoumáme svou osobu při pohledu do zrcadla a snažíme se zhodnotit reálný vzhled nás samých, stejně můžeme nahlédnout i naši osobnost, když pohlédneme do svého vnitřního zrcadla. Ne vždy však může být tento pohled příjemný. Zahlédnout naši osobnost nám může pomoci například i test.

Od doby, kdy mezi civilizační choroby spadly deprese, už Vltavou proteklo dost vody na to, aby se něco pohnulo v léčebném managementu celku civilizačních nemocí.

Bipolární porucha, mánie, syndrom ADHD, hyperaktivita. Poruchy dospělých se mohou týkat i dětí. Odlišit je od sebe nebývá snadné. Jaký je mezi nimi rozdíl a co může rodiče varovat?

Trápí vás stres, obavy, úzkost? Bojíte se zkoušky nebo operace? „Homeopatika je možné užívat i preventivně, v situacích, kdy očekáváme problém,“ říká lékařka. Pomohou i na propady nálady.

Stresu se v dnešním civilizovaném světě nevyhne nikdo. Záleží však, jak se s ním vypořádá. Nový rozsáhlý průzkum, první svého druhu u nás, naznačuje, co je nezbytné a jak jsme na tom.

Depresi sami nevyléčíte. Pokud jde o „pravou“ depresi, nikoli o blbou náladu, samoléčitelství a domácí pokusy stav jen zhorší. Péče druhých depresi dokonce posiluje.

Vánoční svátky jsou podle statistik obdobím výrazně podprůměrné sebevražednosti. Platí to ještě i pro poslední den roku, Silvestr. 1. ledna už je to přesně naopak.

Rodiče mají problém připustit si realitu a dětských psychiatrů je nedostatek. Jaké jsou nejčastější problémy a co se s nimi dá dělat?

Přečtete-li tento článek, „maniak“ nejste. Pozornost k maniodepresivní psychóze upoutal smutný případ lékaře, který je podezřelý z týrání svých dětských pacientů. Jak se ale manický syndrom skutečně projevuje?

Kdo by nechtěl ovládat vlastní sny? Moderní technologie to do určité míry umožňují. Alespoň to tvrdí Richard Wiseman, který zveřejnil výsledky rozsáhlé, přes dva roky probíhající studie.

Naše civilizace nutí potlačovat projevy žalu. Sebeovládání je leckdy sice imponující, ale ne zdravé. Pomůže vymluvit se, vybrečet se, vykřičet se, i udělat si malou radost.