Deprese

Dokáží některé drogy léčit mysl? A mohou západní medicíně pomoci rituály amazonských šamanů? Odpovědi hledá skupina českých vědců a lékařů, kteří se zabývají léčbou deprese. Část jejich snahy zachycuje dokument Doktor na tripu režiséra Davida Čálka.

Život Věry Čáslavské připomínal leckdy jízdu na horské dráze. Byla fenomenální gymnastkou, jejíž sportovní kariéra dosáhla vrcholu na olympijských hrách v Mexiku. Kromě pádů na kladině čelila několika i v osobní rovině. Po rodinné tragédii se stáhla do ústraní a řadu let se potýkala s depresí. Osudnou se jí nakonec stala rakovina.

Takzvaná elektrokonvulzivní léčba neboli léčba elektrošoky patří podle psychiatrů k nejšetrnějším metodám léčby v jejich oboru. Navíc je velmi účinná. Hodí se pro všechny, od dětí po seniory, dokonce i pro těhotné ženy. „Nežádoucí účinky jsou nižší než rizika spojená s užíváním psychofarmak,“ říká doktor Robert Mužný z psychiatrického oddělení FN Ostrava.

Herec, dramatik a spisovatel Jan Werich se dožil věku 75 let, ale poslední léta pro něj nebyla nejšťastnější. Sužovaly jej zdravotní problémy, jeho manželka trpěla duševní nemocí a nakonec zemřela na mrtvici, dcera měla rakovinu.

Těhotenství se považuje za jedno z nejradostnějších období ženy, ale ne vždy tomu tak skutečně je. „I během tohoto krásného období se mohou pacientky potýkat s velkou duševní bolestí,“ řekla Michaela Zahradnická, psychiatrická sestra z Centra perinatální duševní péče (CPDP). Přinášíme příběhy tří takových žen.

O třetím lednovém pondělí se mluví jako o nejdepresivnějším dni v roce a označuje se jako Blue Monday. I když tento termín vznikl dost pofidérním způsobem, uchytil se. Depresí trpí po celém světě na 250 milionů lidí, včetně dětí. Jak se obvykle projevuje a kdo jí nejčastěji trpí?

Tragické situace člověka poznamenají na celý život. Trauma se však netýká jen zažité hrůzy a bolesti. Na některých lidech se podepíše i to, že událost sami přežili, zatímco jiní ne. A čím dál tím více se ukazuje, že zdaleka nejde jen o přeživší havárií a válečných hrůz.

Psychická nepohoda, ale i deprese. S takovým potížemi se potýkají mnozí senioři, ale snažit je nátlakem dostat k odborníkovi nemá smysl. Daleko lepší je kontinuální podpora.

Kam mířím, když nevím, kdo jsem? Jak se vypořádat s každodenními překážkami? A jak naložit se svým volným časem? Na tyto a podobné otázky odpovídají odborníci a zajímaví hosti v novém podcastu #KAREtalk.

Horší paměť, neschopnost plánovat a zorganizovat si každodenní aktivity a učení, selektivní pozornost, obtížnější komunikace. To jsou jen některé potíže, které hrozí předčasně narozeným dětem. Ukázal to rozsáhlý průzkum Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjistil psychiatrickou poruchu u více než třetiny ze sledovaných nedonošenců.

Deprese je duševní onemocnění, které se vyznačuje souborem psychických a tělesných příznaků. Pokud jste permanentně skleslí a apatičtí, aniž byste k tomu měli pádný důvod, může jít o symptomy deprese. Mnoho pacientů s depresí ztratí naprosto zájem o sebe i své okolí, cítí se prázdně a trápí je i fyzické příznaky.

Až každá pátá žena během těhotenství a po porodu prožije nějakou formu duševní nepohody, jako jsou úzkost nebo deprese. Psychologická podpora však bývá často nedostupná nebo nákladná, případně žena odborníka ani sama nevyhledá. Pomoci by mohla aplikace Kogito vyvinutá vědci z Národního ústavu duševního zdraví.

KOMENTÁŘ: Nejen u nás na webu opakovaně píšeme o tom, jaký průšvih je v Česku s psychiatrickou péčí. Chybí odborníci pro děti i pro dospělé, čeká se, i když si člověk chce péči sám zaplatit. Přesto teď přišlo rozhodnutí, které vlastně nedává smysl – od Nového roku nebude fungovat linka důvěry v pražských Bohnicích.

Mladých lidí s duševními potížemi přibývá. Pomoc je omezená. Pomoci to změnit chce i nově založená Twisten Foundation. Za nadací stojí rodina Karla „Twistena“ Ašenbrenera, talentovaného esportového hráče, který si po boji s depresí letos v červnu vzal život.

Kdo zažil hledání pomoci pro dítě s bolavou duší, mohl by vyprávět. Dětských psychiatrů je v ČR 180, skoro polovina v důchodovém věku. Plné diáře mají i psychologové, nejen ti se specializací na děti. Kolabující systém proto nemohou zachránit jen oni. Přinášíme přehled, kde všude můžete pro své potomky hledat pomoc.

Syndrom vyhoření může postihnout kohokoliv. Nejčastěji se dlouhodobá únava a pocit pracovního zmaru týká lékařů, učitelů či lidí ze středního managementu. Vyhoří dvacet až třicet procent z nich. Psycholog Radek Ptáček, který se syndromem vyhoření dlouhodobě zabývá, v našem podcastu 120 na 80 radí, jak tomu předejít, vyhnout a jaké případně zvolit povolání, kde něco podobného hrozit nebude.

Nemocná dětská duše nepředstavuje poslední roky bohužel nic výjimečného. Naopak. Přestože počty dětských psychiatrických pacientů dramaticky rostou, těch, kteří by jim mohli pomoci, se nedostává. Rodinám s dětmi, které by péči psychiatra nebo dětského psychologa nutně potřebovaly, často nezbývá nic jiného než čekat, nebo si pomoci vlastními silami.

Syndrom vyhoření a deprese mezi Čechy stále přibývají. Jejich vážné příznaky vykazuje třetina lidí. Podle odborníků jde o následek izolace během pandemie, obav z války na Ukrajině, ekonomické krize i narušení dřívějších pracovních rutin. Oba psychické stavy přitom významně ohrožují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Loni vlastní rukou zemřelo v Česku více než 1300 lidí, další tisíce, zejména těch mladých, skončily v nemocnici kvůli sebepoškozování. Odborníci před takovým vývojem varovali a opakují, že sebevraždám lze předcházet.

Být sexuálně aktivní je nejen příjemné, ale také zdraví prospěšné. Kvalitní intimní život má totiž blahodárné účinky na fyzickou kondici i duševní vyrovnanost a odolnost. Dokazuje to celá řada vědeckých studií. Čemu všemu sex prospívá?

Potýkáte se s dlouhodobou nechutí k jakékoliv činnosti, jste každý den extrémně unavení a máte potřebu neustále spát? Nic vás nenaplňuje, práce ztrácí smysl a máte pocit, že jste na všechno sami? Pak je možná záhodno vyhledat odbornou pomoc, neboť můžete trpět nechvalně známým syndromem vyhoření. Jaké jsou jeho projevy, v čem se liší od deprese a co obnáší jeho léčba?

Není to zase tak dávno, kdy se lidé předháněli, komu stačí méně spánku a co všechno díky tomu, že spí třeba jen pět šest hodin denně, zvládnou. Jenže to je málo na to, aby se lidské tělo dokázalo zregenerovat. Naopak, stoupá kvůli tomu riziko zdravotních potíží, které zbytečně zkracují život.

Psychickými problémy v těhotenství a po porodu trpí až pětina žen, horší náladu ale popisuje až 80 procent rodiček. Rozvoji větších potíží může pomoci screening a následná pomoc. K testování se nyní připojila i porodnice v Karlových Varech. Den po porodu tu maminky mohou vyplnit krátký dotazník a v případě pozitivního výsledku je osloví peer pracovnice a nabídne pomoc.

Obavy čas od času pociťuje asi každý, ale pokud rychle přejdou a neovlivňují kvalitu života, není potřeba je moc řešit. S úzkostnou poruchou je to jiné, ta už má dopad na to, jak člověk funguje. A nebo nefunguje. Trpí jí až deset procent lidí, často společně s problémy se spánkem.

Za depresi není možné považovat každý příliv špatné nálady. Nejběžnější příznaky deprese jsou sice definovány, ale mohou se lišit u různých lidí. Diagnostika deprese je tedy na lékaři. Existuje několik typů a každá vyžaduje specifický způsob léčby. Zbavit se deprese není úplně jednoduché, ale je léčitelná, vyžaduje však spolupráci pacienta a často i jeho rodiny.

Deváťáci a část páťáků má za sebou mimořádně náročné období – před pár dny dělali zkoušky na střední školy, jimž u mnoha z nich předcházela mnohaměsíční příprava. Letos navíc mnozí z nich šli k přijímacím zkouškám s vědomím, že kvůli svému roku narození mají zvláště ve velkých městech menší šanci uspět. Může se to negativně projevit na jejich už tak poměrně dost zkoušeném duševním zdraví.

Těhotenství a poporodní období může být jedno z nejkrásnějších, ale klidně i jedno z psychicky nejnáročnějších období v životě ženy. Je v té době velmi zranitelná, a nejen to s sebou nese riziko vzniku duševní poruchy – nejčastěji deprese nebo úzkosti. Průzkum Národního ústavu duševního zdraví zjišťoval, co duševní pohodu žen po porodu ovlivňuje.

Třetí lednové pondělí je označováno jako nejdepresivnější den v roce. Takzvané Blue Monday vzniklo původně jako marketingový tah, nicméně odborníci se shodují, že polovina ledna opravdu není úplně nejveselejším obdobím a plno lidí propadá špatné náladě. Jak běžný splín odlišit od skutečné deprese, a hlavně, jak s ním uprostřed zimy bojovat?

Obezita je nemocí s vrozenými dispozicemi a obézní lidé by neměli být bráni jako ti, kteří nemají vůli nebo jsou méněcenní. „Mají horší genetický start. Je to, jako kdybychom odmítli uhradit léky člověku, který má hypertenzi,“ uvádí obezitoložka Dita Pichlerová. Jakými léky umí obezitu léčit současná medicína?

A teď si vyzkoušíme meditaci s imaginací, říká skupině osmáků studentka psychologie Denisa. Provází je programem, v němž jim vysvětluje, jak si pomoci od svíravých pocitů. Nebo jak poznat, že špatná nálada se mění v něco závažnějšího: onemocnění depresí. Právě ta je ústředním motivem nového snímku ve virtuální realitě s názvem Tmání. Jeho tvůrci jej aktuálně promítají školám jako součást preventivního programu.