Deprese

Osamělé Vánoce nejsou tragédie. Jak se na ně připravit a jak je zvládnout?

Mám depresi. Fráze, kterou lidé často myslí splín či špatnou náladu, ve skutečnosti označuje závažné psychické onemocnění postihující převážně dospělé lidi, o něco častěji ženy. Pacienti ztrácí chuť k životu, utápí se ve smutku a cítí nekonečný pocit viny. Přepadají je rovněž myšlenky na smrt, které mohou vyústit i v pokus o sebevraždu. Dobrou zprávou ale je, že pokud je nemoc diagnostikována, poměrně dobře se léčí.

Strach z onemocnění, izolace nebo nejistoty. Současné období prožíváme každý jinak a někteří z nás se bohužel musejí vyrovnat i se ztrátou blízkého. Lékařka a farmaceutka poradí, jak šetrně pečovat o psychiku, a to i pomocí homeopatik.

Máš-li smutek na duši, svěř se tetě Miluši. Tak zněl reklamní slogan dávné časopisecké rubriky. Dlouho před jejím vznikem bylo známo přísloví „sdělená žalost – poloviční žalost“. Fakt, že možnost vypovídat se léčí chmury, je všeobecně znám.

Strach a úzkost se tak docela odstranit nedají. Musí se překročit… a žít navzdory realitě co nejlépe dál. Dělat něco, co nás těší, nebo alespoň částečně uklidní.

„Každý člověk je potenciální agresor, a za určitých okolností se může stát vrahem.“ Tak by s nadsázkou mohlo znít motto v situaci, kdy podobné okolnosti v podobě home office nastávají. Autorem výroku je Anton Heretik, slovenský univerzitní profesor a soudní znalec v oboru klinické psychologie.

Momentální dopad únavy a několika probdělých nocí, nebo počínající zásadní problém? Jak odlišit příznaky fyziologických změn, které provázejí období po porodu od depresí? Není to jednoduché.

ROZHOVOR – Instagramová (ne)realita, těhotenství a porod ve vyšším věku než dříve, ale třeba také partner, který vyžaduje plný servis. Co může stát za duševními potížemi žen v těhotenství a po porodu? A proč se jim u nás zatím nevěnuje téměř žádná prevence? V rozhovoru to vysvětluje Antonín Šebela, který se věnuje psychickému zdraví těhotných a matek.

Poporodní deprese se může rozvinout asi do roka po porodu. V České republice se ze 113 000 porodů za rok více než 70 000 žen ocitne v přechodném stavu poporodního splínu, další tisíce jsou ohroženy poporodní depresí.

Lidé s bipolární afektivní poruchou trpí výkyvy nálad od mánie po hluboké deprese. Tyto stavy je mohou až ohrožovat na životě. Vědci otestovali nový nástroj, který pomáhá s diagnostikou a prevencí těchto relapsů.

GLOSA – Nová vědecká studie říká, že v oblastech, kde pitná voda obsahuje více lithia, je nižší míra sebevražednosti. Nicméně – jsou bohatší zdroje tohoto prvku a rovněž počet sebevražd více ovlivňuje celá řada dalších faktorů. Na lithium v kohoutkové vodě bychom se tedy raději spoléhat neměli.

Halucinogeny mohou s psychikou člověka provést ledacos. Z toho se ovšem odvozují i naděje na jejich možný terapeutický přínos. V Národním ústavu duševního zdraví získali povolení na unikátní studii.

Vypadá jako univerzální relaxační způsob, jak zatočit s nahromaděným stresem posledních měsíců. Tzv. restorativní jóga tohle všechno umí, ale není pro každého. Stres totiž za určitých okolností může prohloubit, a někomu tak i ublížit.

PŘEHLED NOVINEK – Deprese matky v těhotenství a její vliv na dítě. Latentní tuberkulóza je stále větší problém. Bakterie rezistentní na antibiotika mají zranitelné kyslíkové receptory. Vzácná onemocnění. Jak vlastně vypadá virus klíšťové encefalitidy.

PŘEHLED NOVINEK – Vypuknutí deprese těžko předvídat. Černého kašle přibývá, na vině není jen odmítání očkování. Rozvoj telemedicíny. EKG pro nenarozené děti. Glykemické senzory by nemocné neměly omezovat.

V poslední době se v medicínském výzkumu opět dostávají do módy halucinogeny. Vědci je ovšem zkoumají nikoliv jako rekreační drogu, a už vůbec ne jako prostředek k rozšíření vědomí. Podle všeho by řada těchto látek mohla být využitelná pro léčbu psychických poruch.

„Základem nemocí, kromě těch způsobených úrazem, jsou dlouhodobé negativní emoce, a to i ty neuvědomované.“ Zkrátka „nemoce z emoce“.

Některé stresy jsou pozitivní, posouvají nás dál, ale ty druhé, zvané distresy, nám mohou život obrátit vzhůru nohama, zvláště pokud je neumíme ventilovat, a to hned několika různými způsoby.

Na vznik deprese může mít vliv i přejídání a nevhodný jídelníček. Jak se ale zařídit o Vánocích, svátcích typických tím, že občas až nezřízeně hodujeme? Místo kapra si dejte lososa a rozhodně zapomeňte na celodenní půst i pivo „na trávení“.

Polovina prázdnin za námi, pro mnoho z nás již pomalu končí dovolené. Léto nás ještě horkou krásou láká, leč zanedlouho začne foukat ze strnišť. Mimo jiné se blíží čas zvaný „psychiatrické žně“.

Porod, první kontakt s miminkem, šestinedělí a bouřlivé emocionální výkyvy. To všechno k rodičovství patří, ale snad by bylo možné, aby i otec věděl, jak svou roli zvládnout bez výhružek rozvodu.

Z výzkumů těžkého citového strádání „dětí bez lásky“ plyne: Když dítě nikdo nepohladí, může dokonce i zemřít. Dospělý bývá schopen přijímat spíše slovní než fyzické pohlazení. Nic to nemění na skutečnosti, že i po tom druhém třeba v skrytu duše touží.

4 % dětí jsou nejspíš závislá na počítačových hrách. Kdo se dnes v ČR narodí, může očekávat průměrný věk přes 79 let. Ani medicínské konopí není pro každého, ale má nesporné přínosy. V českých nemocnicích rychle přibývá přístrojů pracujících s ionizujícím zářením. Těhotenství je často spojeno s depresí… a další novinky ze světa vědy.

Potkani na DMT. Nový výzkum ukazuje, že mikrodávkování halucinogenů může skutečně potlačovat depresi a úzkost, má ale potenciálně i negativní účinky.

„Dřív byli lidé smutní, dnes hned mají depresi.“ Tento názor ukazuje pramalé porozumění zdravých vůči nemocným. Mezi špatnou pohodou a depresí je samozřejmě třeba rozlišovat, stejně jako si uvědomit, že antidepresiva tu nejsou od toho, aby řešila problémy uživatelů. Jejich úkolem je pomoci člověku k tomu, aby byl vůbec schopen své problémy řešit.

Psycholog a expert na problematiku stresu a vyhoření prof. Ptáček hned úvodem překvapí. „Obhajuje“ totiž stres. Respektive přibližuje jeho původní význam a vysvětluje, co se změnilo a proč se z našeho ochránce stal nepřítel. Co můžeme udělat, abychom vlivem stresu nevyhořeli? A hlavně jak nesklouznout od syndromu vyhoření až do depresí?

„S novým rokem s novým štěstím“ je doslovný překlad ruského novoročního blahopřání. Na rozdíl od onoho přání prožívá řada lidí něco jiného. Jde o psychický dyskomfort. Projevuje se podrážděním, zvýšenou citlivostí na stres a vztahovačností. Celek lze nazvat melancholií.

Antidepresiva užívá stále více lidí, najdeme mezi nimi těhotné či kojící ženy, ale i děti. Zda jim tyto léky mohou škodit, nebo je musí brát celoživotně, to prozradí lékař z Psychiatrické nemocnice Bohnice.

V podzimních měsících si lidé stěžují na únavu, smutek, špatnou náladu… Souvisí to s počasím? Světlem, respektive tmou? S koncem léta, prázdnin, dovolených, pohody? A jak si můžeme trochu pomoci?

Tak začínal inzerát uveřejněný reverendem Chadem Varahem v britských novinách 7. listopadu 1953. V krizi nabádal telefonovat na vůbec první linku naděje do kostela sv. Štěpána v Londýně.