Alkoholismus

V létě si lidé často dopřávají více alkoholu než jindy. Abyste netloustli a nezatěžovali příliš organismus, je dobré vědět, co si z nápojového lístku objednat.

Zdravotní pojištění existovalo už za první republiky, dbalo se i na sociální péči. Jaký byl rozvoj medicíny té doby, jak vypadala zdravotnická zařízení, jaké nemoci se nejvíce léčily a na které prvorepublikové lékaře se nezapomnělo?

Může být léčba alkoholismu úspěšná, i když pacient přinejmenším zpočátku nepřestane pít? V dnešní době ano. Adiktologické služby se v tomto smyslu pozvolna mění a pacient se stává partnerem lékaře, přičemž péče je mu šita na míru.

Každodenní průvodce pro ty, kdo se letos rozhodli si celý měsíc odepřít alkohol. Suchej únor je v půlce a vy možná pociťujete první výrazné projevy toho, že si nedáváte pivo, víno či sem tam panáka.

Nenechte se zmást představou alkoholika, který se válí v příkopě. „Takový se sem ani nedostane,“ říká Tomáš, který čerstvě ukončil léčení na adiktologické klinice U Apolináře. Jeho cesta ze závislosti ale pokračuje dál.

Suchej únor je tu. A s ním i druhý díl našeho průvodce všemi únorovými dny, během nichž se chcete vyhnout pití alkoholu. Je na vás, zda z toho bude jen dočasné omezení popíjení, nebo začátek vaší trvalé abstinence.

Suchý únor – měsíc bez alkoholu – není nic povinného. Ale je to docela dobrá záminka, jak si na čas odpočinout od piva, vína či tvrdého pití. Nebo odrazový můstek k tomu, aby člověk s alkoholem skoncoval úplně. Dneska už totiž víme, že bezpečné, či dokonce zdravé množství v podstatě neexistuje. Přinášíme vám návod, jak na to.

Majáky slouží člověku po staletí – navigace na moři by bez nich byla velmi obtížná. Historie jejich provozu je však zároveň zajímavým svědectvím pro medicínu. Dozvídáme se z ní, co s člověkem udělá samota a také jaký tragický vliv měla taková práce na lidské zdraví. Jen málokdo ji byl totiž schopen vykonávat bez nějaké újmy.

Slavný a světově uznávaný spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu, Ernest Hemingway, to neměl ve svém životě vůbec jednoduché. Nesl si v sobě mnohá traumata z obou světových válek a v druhé polovině životě ho sužovaly deprese, které vyústily až v sebevraždu pomocí nabité zbraně, již obrátil proti sobě.

Loni uplynulo sto let od jeho úmrtí. Spisovatel Jaroslav Hašek však odešel poněkud předčasně: nebylo mu ještě ani čtyřicet let. Co se vlastně stalo a jaká byla příčina jeho smrti? Byl to nezdravý životní styl, obezita, vrozená vada srdce, nebo něco jiného?

Česko si Češi ani ostatní národy nemohou představit bez piva. Podobně kvete i kultura vína v Itálii či vodky v Rusku. Holdovat pití a dožít se stáří však není samozřejmost. V některých koutech světa alkohol devastuje zdraví mnohem rychleji a intenzivněji.

Nemusí se nám to líbit, ale lékaři a vědci už mají celkem jasno: tvrzení o tom, že umírněné pití alkoholu svědčí zdraví, je bohužel jen mýtus. Život vám neprodlouží, srdce ani kosti neposílí.

Začíná Suchej únor, tradiční akce vyzývající k měsíční abstinenci. Názor, že existuje „bezpečná“ dávka alkoholu, už je podle odborníků dávno překonaný. Mnohem lepší, zdravější a bezpečnější je podle nich nepít vůbec.

Drogy a alkohol, bohémský životní styl. Odjakživa patřily k citlivým a rozervaným duším básníků, géniů, malířů, spisovatelů, hudebníků a filozofů. Nejen dnešní slavné osobnosti z oblasti umění a kultury, ale i jejich dávní předchůdci holdovali drogám a alkoholu. A také jejich životní osudy byly dramatické a s předčasným koncem – upili se, nebo předávkovali drogami.

Je březen, a to znamená jedno: Suchej únor je u konce. Letos jsem ho držela i já. A nakonec ten měsíc bez alkoholu nebyl ani nijak zvlášť náročný. Co mi dal? Trochu lepší pleť, o dost lepší spánek a zřejmě i vyšší výkonnost v běhu, kterému se ve volném čase hodně věnuji.

Pravidla osvětové kampaně Suchej únor jsou jednoduchá: ani kapka alkoholu. Pro někoho maličkost, pro někoho dost podstatná životní změna. Loni si měsíc bez alkoholu vyzkoušelo na 900 tisíc lidí a naprostá většina z nich úspěšně. Letos budu jednou z nich poprvé i já.

ROZHOVOR – Kdo by čekal typického státního úředníka, mýlil by se. Protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil si s námi sice dal schůzku na Úřadu vlády, v obleku ale nedorazil. A interview proběhlo na chodbě, protože v obrovské historické budově nemá svoji kancelář. „Řeší se následky místo prevence,“ komentuje boj se závislostmi v ČR.

První kontakt s alkoholem mají děti většinou v rodině. Obvykle jim nalijí přímo jejich rodiče a často při tom sáhnou po „nealko“ pivě. Jenže to podle odborníků představuje hned dvě pasti – obsahuje alkohol a zvyká děti na to, že pít je normální.

Jak moc se u nás pije, jaké druhy alkoholu, s kým a proč? Ve kterém měsíci a dni pijeme nejvíce a je konzumace ve velkoměstě vyšší než v malé obci? To všechno zjišťoval rozsáhlý průzkum Češi a alkohol.

ROZHOVOR – Doba covidové pandemie i válečného konfliktu na Ukrajině přinášejí světu výrazný nárůst úzkostí, deprese i existenciálních témat. „Lidé hledají látky, kterými ošálí tělo a mysl. Léky, alkohol, drogy,“ popisuje psycholog Aleš Kuda s tím, že oblíbenou látkou v ČR se stává i kokain.

Alkohol je pro játra velmi zatěžující. Jeho pravidelná konzumace často vede k jejich poškození, které může vyústit až v nevratný stav, kterým je jaterní cirhóza. Měsíční pauza od pití, kterou mnoho Čechů již tradičně drží v únoru, játrům sice uleví, jako prevence onemocnění však určitě nestačí.

Období ženského i mužského přechodu je plné hormonálních změn, které bývají doprovázeny nepříjemnými projevy a zdravotními problémy, například výkyvy nálad, návaly horka, nespavostí či přibíráním na váze. „K zintenzivnění těchto příznaků ve velké míře přispívá alkohol,“ popisuje gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.

Normální je nepít, i když v Česku je tomu obráceně, říká psycholožka Zuzana Spurná. S alkoholem podle ní zacházíme spíše jako s potravinou, nebo dokonce s lékem na všelijaké životní trable. A kdo si nedá, je za „divného“.

Stres zvyšuje touhu po alkoholu. V době pandemie stresu přibylo. Přesto ve většině evropských zemí jeho spotřeba klesla. Až na výjimky.

„Není závislosti bez narušení osobnosti,“ tvrdil psychiatr Petr Jeřábek. Jeho bonmot neřeší otázku prvenství slepice, nebo vajíčka. Lákají drogy především narušené osobnosti? Nebo spíše experimenty s nimi vytvoří patřičný terén, v němž se snadno a rychle daří vzniku závislosti?

Když dva činí totéž, nemusí to být totéž. Závislí můžeme být takřka na čemkoliv. Od tvrdých drog až po dětské piškoty. A závislost je nemoc zlá.

Začal únor, měsíc, který může změnit neblahý trend, který nám pandemie COVID-19 připravila. A sice, že jsme začali pravidelně hodně pít. Přidáte se ke kampani Suchej únor?

Kolik je potřeba vypít alkoholu, aby se z člověka stal alkoholik? Takhle otázka nestojí. Alkoholik je ten, komu pití způsobuje problémy. Nemusí o nich ještě ani vědět.

Zavřené hospody, nejistá ekonomická situace a home office samozřejmě obrátí život vzhůru nohama i z hlediska konzumace alkoholu. Zatím dostupná data z ČR i dalších zemí jsou ovšem poněkud rozporná, respektive v každé zemi to podle všeho funguje jinak. Pojďme se na situaci podívat trochu blíže.

Šíření „moru kořalečního“ se snažili osvícení lékaři zabránit již na počátku 20. století. MUDr. Šimsa brojil proti alkoholu a vyzdvihoval souvislost mezi léčbou alkoholismu a sportem i důkladnou psychoterapií.