výchova

Usměrnit, vychovat, nerozmazlit… Používání fyzických trestů si rodiče odůvodňují různě. Poznatky psychiatrů a psychologů ale ukazují, že efekt mají přesně opačný. Navíc dokáží trvale pozměnit fungování mozku a tím dítě poznamenat na celý život.

Blíží se pololetní vysvědčení a s ním otázky rodičů, zda děti za známky odměnit a také čím. Podle Lucie Bártové, členky týmu programu Rozumíme penězům, který se zabývá vzděláváním žáků i učitelů v oblasti finanční gramotnosti, je v pořádku dát jim peníze, jde přeci o ocenění několikaměsíční snahy. O tom, za co pak částku utratit, by ale měli rodiče se svými potomky mluvit.

Jediná osobní konzultace může zachránit situaci celé rodiny, která řeší nějakou těžkou situaci. Rodičům v krizi radí například neziskovka Aperio, která letos před Vánoci pořádá sbírku na to, aby mohla tuto službu poskytovat i nadále.

Často se mluví o tom, jaký tlak sociální sítě vytvářejí na vztah lidí k vlastnímu tělu. Zejména psychicky méně odolné jedince to může například dovést k poruchám příjmu potravy. Ale stejně toxicky může zapůsobit i blízký člověk, dokonce rodič.

Separační úzkost, pro kterou je typický strach z odloučení od matky či jiné blízké osoby, prožívají děti obvykle kolem 8. měsíce života. To je období, kdy si dítě začíná uvědomovat rozdíly mezi blízkými a cizími lidmi. Důležité je poskytnout dítěti dostatek lásky, opory a času, aby se postupně osamostatnilo. Separační úzkost by se určitě neměla bagatelizovat, ale dítěti rozhodně nepomůžete, pokud s ním budete trávit veškerý čas. Odborníci proto doporučují intervaly odloučení postupně prodlužovat.

Nakrmit, přebalit, dát do postýlky. Žádné nošení, žádné mazlení, žádné kojení na vyžádání či snad dokonce společné spaní s rodiči. Podobný výchovný přístup byl populární před pár desítkami let i tady a část lidí v něj věří dodnes. Ale možná by je překvapilo, kde se vzal a kdo byl jeho velkou propagátorkou.

Děti mají spoustu zvídavých otázek, které mohou dospělé přivádět do rozpaků. Přesto odborníci radí, aby rodiče svým potomkům vysvětlovali všechno, co je zajímá, stačí jen informace přizpůsobit věku. Týká se to třeba i rozhovorů o sexu a intimitě. Co hrozí, když se rodiče budou snažit takovým hovorům vyhýbat? A jak najít ta správná slova?

Pravidlo číslo jedna, pokud jde o to, jak s dětmi mluvit o tom, že už nebudete tvořit rodičovský pár? Buďte upřímní. Zvládnout takhle náročnou situaci může být těžké pro všechny strany, pomoci vám může například podpůrný program.

Vysvědčení už podle odborníků není něčím, čeho by se děti nějak zvlášť bály a co by rodiče nepříjemně zaskakovalo. Většinou totiž prospěch svých potomků znají a řeší ho během celého roku. Jak reagovat na špatné, ale i dobré známky a jak děti motivovat k učení?

Opuštěných dětí bylo vždycky více než dost. Každá doba se snažila nastavit nějaké sociální podmínky a dodržovat nařízení panovníka, mnohokrát to ale nebylo moc platné. Obecně byla úmrtnost velmi vysoká a osiřelé děti vlastně nikomu nechyběly. Jak o ně bylo postaráno od 18. století a jaká budoucnost je obvykle čekala?

Někdo se rozhoduje tady a teď, někdo musí mít všechno naplánované a potřebuje svoje jistoty. Platí to o dospělých, ale i o dětech. A v tomto případě je na rodičích, aby se snažili svým potomkům jejich potřeby naplňovat. To ale neznamená, že by děti neměly zažívat i frustraci, říká psycholožka Šárka Miková.

KOMENTÁŘ: Občas máme tendenci myslet si, že čím více člověk má zkušeností, tím moudřejší bude. A ono ne, jak teď v rozhovoru předvedl nestor české psychiatrie Cyril Höschl. Co vím, nikdy se neprofiloval jako odborník na dětskou psychiku, ale to mu nijak nezabránilo v tom, aby mluvil o dětech s ADHD jako o spratcích, kterým by možná stačilo dát pár na zadek. Tady už se trochu dopouštím nadsázky, ale bohužel, vážně jen trochu.

„Malému dítěti se dá pravda sdělovat postupně. Ale třináctiletému už lhát nemůžete, protože si dá věci velmi rychle dohromady,“ říká psycholožka Jana Malková, která pracuje jak ve škole, tak na OSPOD v jedné pražské městské části.

Dětství v minulosti vypadalo úplně jinak než dnes. Dítě se muselo brzy zapojovat do úmorné práce a starostí dospělých. Královští potomci na tom někdy byli ještě hůř. Jejich život byl plný extrémů. Narodili se sice do zlaté kolébky, ale pokud někomu překáželi v nástupnictví, čekala je potupná smrt.

Dnešní dívky začínají menstruovat v nižším věku než jejich matky či babičky. Někdy však dospívání přijde ve srovnání s vrstevnicemi dokonce o několik let dříve, než by mělo. Proč je to špatně, dá se to poznat předem a co s tím?

Loni vlastní rukou zemřelo v Česku více než 1300 lidí, další tisíce, zejména těch mladých, skončily v nemocnici kvůli sebepoškozování. Odborníci před takovým vývojem varovali a opakují, že sebevraždám lze předcházet.

KOMENTÁŘ: Nás rodiče taky bili a nijak nám to neublížilo, ba naopak. Tak zní jeden z častých argumentů vyznavačů názoru, že bez tělesných trestů není výchova možná. Bezpochyby, vesměs to jsou dobří lidé. Jen občas ublíží někomu, kdo je slabší a nemůže se dost dobře bránit. Svým dětem.

Možná se vám to taky stalo. Pečlivě jste vybrali tábor pro dítě, ideálně tak, aby tam někoho znalo. Nebo rovnou odjelo s kamarády například ze skautského nebo sportovního oddílu. A přesto, po týdnu přišel domů srdcervoucí pohled, v němž potomek píše, že tábor je hrozný, stýská se mu a chce hned domů. Jezdit pro něj, či ne?

Patříte mezi rodiče, kteří chtějí mít chování dětí vždycky pod kontrolou? Nebo z takové role alespoň občas rádi vypadnete? Pak by vás mohl bavit čtyřdenní Festival Zlobení zaměřený mimo jiné na dětskou volnou hru a divadlo, chybět nebudou ani zajímavé workshopy.

„Děti dělají to, co potřebují dělat,“ řekla mi psycholožka Angelika Kartous Sbouli, se kterou jsem se bavila o tom, co vlastně je to rodiči tak často zmiňované dětské zlobení a jak na něj případně reagovat. Rozhovor jsme vedly pár dní před prvním ročníkem festivalu Zlobení.

Škoda každé rány, která padne vedle? Tak to už při výchově dětí, naštěstí, většinou neplatí. Stále je ale dost rodičů, kteří pro pohlavek nebo plácnutí nejdou daleko, ukázal nový výzkum lékařů z Univerzity Karlovy. Odborníci ale upozorňují, že tento styl výchovy nedá nic dítěti ani rodiči. Naopak, může jen uškodit.

Dojde-li na konflikt s pedagogem, stůjme na straně dítěte. Nepočítejme ale s tím, že školu či učitele předěláme, říká v rozhovoru pro Vitalia.cz dětský psycholog Václav Mertin. A vysvětluje také, proč bychom minimálně před nejmenšími školáky neměli podrývat autoritu třídní učitelky.

Dítě sice u zápisu můžeme vyzkoušet, ale nic moc nám to o něm neřekne. Zejména když se v tu chvíli budoucí prvňáček neprojeví. Proč, to vysvětluje v rozhovoru pro Vitalia.cz dětský psycholog Václav Mertin.

Pražské bistro Marthy's Kitchen zveřejnilo na sociální síti výzvu, která má od návštěvy jejich podniku odradit rodiny s malými dětmi. Takže žádné pastelky, žádný hrací koutek, žádný přebalovací pult, žádná dětská židlička. A spustila se mela. Část lidí bistro ostře kritizuje, část pro něj má naprosté pochopení. Celé to docela dost vypovídá o naší společnosti.

ROZHOVOR – Trpělivost, laskavost a důslednost, to jsou výchovné „zbraně“ podle zkušeného dětského psychologa Václava Mertina. „Ve výchově je nezbytný vzájemný respekt,“ říká.

ROZHOVOR – Pedagog, lektor a spisovatel Marek Herman o tématu rodiny a roli otce. Jak se jí zhostit co nejlépe?

ROZHOVOR – Rodiče chtějí pro své děti to nejlepší, ale mýlí se v tom, co to je. „Utekl nám význam rodinné intimity, pohody a zájmu,“ říká lektor a terapeut Jiří Halda. Není snadné fungovat jako vzor a situaci rodičům komplikuje i model výchovy, který formoval je samotné.

Pro dítě je máma dokonalá. Dokud před ním sama nezačne zpochybňovat sama sebe. Dítě tak přijme vzorec, který mu zkomplikuje další život a přetrvá mnohdy i v dospělosti. Spokojenost s vlastním tělem je důležitá.

„Jestliže sedí dítě půl dne ve škole, mělo by se pro zdravý vývoj alespoň tři hodiny hýbat,“ říká fyzioterapeutka. Nezáleží podle ní na tom, jak se dítě hýbe, ale že se hýbe. Přemýšlíte, na jaký pohybový kroužek dítě přihlásit?

ROZHOVOR – Do jaké míry ovlivňují rodiče emocionální růst dětí a na co si při výchově dávat pozor? „V praxi například často vidím, co s dítětem provede předčasné umístění do jeslí nebo snaha rodičů udělat potomkům z dětství zábavní park,“ říká pedagog a lektor Jiří Halda.