výchova

Termín „psychická subdeprivace“, tj. částečná deprivace, částečné citové strádání, se poprvé objevil v závěru studie o dětech narozených z nechtěného těhotenství. Je to téměř půl století, mnohé se změnilo, mnohé platí stále.

Podle průzkumu je vlastní tělo nepřítelem už desetiletých dívek. Pochybnosti ohledně vlastního těla možná trápí i vaši dospívající dceru. Odborníci doporučují využít období omezeného vycházení a vyzkoušet společně několik triků, které jí pomohou mít ráda sama sebe.

Po pětatřiceti letech od vydání stejnojmenného článku profesora Matějčka, věhlasného československého dětského psychologa, je otázka z titulku stále vysoce aktuální. A posuďte sami, jak moc se změnila odpověď na ni.

Důsledkem zanedbání rozvoje citových vazeb může být později ztráta schopnosti navazovat emočně přiměřené vztahy k jiným lidem. Jde o kontinuitu chování od raného dětství až po mezilidské vztahy a psychické zdraví v dospělosti. Je-li u dítěte vytvořena citová vazba jen k jednomu z rodičů, přispívá to k vytvoření mnohých konfliktů v budoucnu.

Existence tzv. syndromu zavrženého rodiče je zpochybňována. Jeho akceptování v minulosti vedlo ke sporným zásahům, dokonce až k umístění dítěte na psychiatrii. Odmítnutí syndromu však ani v nejmenším neznamená, že jeho jednotlivé příznaky neexistují.

Problémy se sexem mohou mít prapočátky v chybách z raného dětství. Základem prevence je sexuální výchova. Začít můžeme třeba tím, že nebudeme pohlavní orgány nazývat „růžovoučce roztomiloučkými“ zástupnými názvy.

Téma společného spaní s dítětem dělí rodiče na dva tábory – ty, kteří zastávají tradiční výchovu a každý večer ukládají miminko do vlastní postýlky, a ty druhé, co usínají bok po boku v jedné posteli. Společné spaní údajně přispívá k vytvoření nezdravé závislosti dítěte na rodičích a může být z důvodu rizika zalehnutí miminka nebezpečné. Co je na tom pravdy?

Malá miminka a batolata usedavě pláčou a pak zničehonic upadají do mdlob. Málokterý rodič rozpozná, co se před jeho očima vlastně odehrává a jak přesně se má v takové situaci zachovat.

U nás se objevil poměrně nedávno a už drží první příčky v oblíbenosti dětských sportů. Parkour je in, ale má mít svá pravidla. Protože tenhle sport s sebou nese i zranění a nebezpečné situace.

Když jsem před půlstoletím začínal praxi psychologa, bylo rozvodů méně než dnes. Co do péče o dítka po rozvodu, bylo jasno. Zákon to sice netvrdil, leč u soudu i na tzv. sociálce věděli své: děti potřebují nejvíc matku…

Světová zdravotnická organizace v letošním roce vydala určitá doporučení týkající se používání televize, tabletů a smartphonů, potřeby spánku a denních aktivit nejmenších dětí. Děti by se podle ní měly co možná nejvíce hýbat, naopak by měl být značně omezen čas, který stráví fyzickou nečinností, například jízdou v kočárku.

ROZHOVOR – „Česká republika bere dětský sport příliš výkonově. Stejně jako později v dospělosti tlačí zaměstnavatelé na výkon v továrně nebo v bance,“ říká Radana Rovena Štěpánková. Psychologii sportovců se věnuje více než deset let. Ti nejlepší mají podle ní onu emoční vazbu ke sportu, nikoliv k výkonu.

Možná odpovíte „Já jsem taková povaha“, příčinu najdete namátkou v prostředí, v němž žijete, ve vašich ekonomických možnostech nebo třeba pohlaví či vzhledu. Pomyslných „odstínů šedi“ mohou být stovky…

Z USA se nejen v psychologické literatuře začal prosazovat termín „modrá lež“: je to v podstatě lež nevinná, přesto ne neškodná. Spisovatel Jaroslav Foglar zase stvořil „modrý život“, založený mj. na konání dobrých skutků. Z psychologické praxe znám však dost filutů, kteří si z dobrých skutků vytvořili nástroj manipulace a vydírání okolí.

Nejen rodina, ale také školka a škola významně ovlivňují to, co budou naše děti jíst. Na vzdělávání pedagogů v tomto směru se zaměřuje speciální program Zdravá 5.

Z výzkumů těžkého citového strádání „dětí bez lásky“ plyne: Když dítě nikdo nepohladí, může dokonce i zemřít. Dospělý bývá schopen přijímat spíše slovní než fyzické pohlazení. Nic to nemění na skutečnosti, že i po tom druhém třeba v skrytu duše touží.

Kniha „neOmylný znalec z psychologie péče o děti po rozvodu“ je sestavena z výrazných chyb znalců daného oboru. V češtině jde o počin zcela ojedinělý. Autor, sám psycholog a soudní znalec s dvacetiletou praxí, ukazuje, jak se proti špatným posudkům úspěšně bránit.

Stará řečtina znala slova psyché i soma. Dnes mluvíme o psychosomatice – vlivu psychických funkcí na organismus. Psychosomatická medicína dávno potvrdila vztah mezi tělesným stavem a psychickými i emocionálními složkami. K tomu je nutno přidat sociální souvislosti. Tam samozřejmě patří i vlivy a nároky prostředí.

Možnost přiosvojení a adopce dítěte páry stejného pohlaví. O toto právo nyní v ČR usilují gayové a lesby. Zástupce iniciativy Jsme fér představuje stanovisko odborníků k výchově stejnopohlavními dvojicemi.

Podle aktuálních odhadů žije zhruba patnáct set dětí v soužití dospělých v registrovaném partnerství. Děti jsou v tomto modelu bez vlastního přičinění. Cesty, jak se v daném registrovaném vztahu ocitly, bývají dosti klikaté. Výsledkem je 1500 dětí mezi mlýnskými kameny.

Intelekt a jeho využitelnost lze přirovnat ke džbánu. Můžete mít velký džbán a v něm jen trochu vody. Je možné mít menší džbán, který je po okraj naplněný. Každý máme těchto džbánků několik.

V určité fázi vývoje máme některý z komplexů všichni… A ti, kdo to popírají, jsou zakomplexovaní nejvíc. Mezi třetím až čtvrtým rokem dítě zaměřuje svá sexuální přání na rodiče opačného pohlaví a musí překonat Oidipovský, kastrační a Elektřin komplex.

Vzpomínky jsou představy oživující minulý zážitek. Bývají doprovázeny citovým zabarvením, jež pramení jak z aktuálního kontextu oné situace, tak i z podmínek, kdy se aktuálně vybavují.

Počet dětí s diagnózou ADHD stále roste. Nyní je čeká škola a s ní nároky, které mnozí žáci trpící poruchou pozornosti s hyperaktivitou zvládají jen obtížně. „Zásadní vliv na míru projevů problémů souvisejících s ADHD má ovzduší ve třídách,“ upozorňuje psycholožka Markéta Švamberk Šauerová.

Optimisté tvrdí, že změna je život. Pesimisté prohlašují, že každá změna zákonitě směřuje k horšímu. Realisté s odvoláním na psychologické výzkumy konstatují, že každá – tedy i vytoužená – změna přináší určitou zátěž.

„Známky na vysvědčení nejsou tím nejdůležitějším,“ vzkazuje dětem i rodičům lékař Martin Jan Stránský. Chybami se člověk učí. Není důležité, jak se děti dokázaly učivo nabiflovat, podstatné je, jak jej chápou a jak o něm umí diskutovat.

Slovníkem transakční analýzy se takto jmenují postupy a situace, na které lze těžce doplatit. Jejich vinou si můžeme zkomplikovat svoji situaci, pustit se do marných a trapných bojů. Žel nelze říci, že nic nepřinesou. Přinesou.

Bývaly časy, kdy dětství bylo obecně považováno za stav plný štěstí, pohody a bezstarostnosti. Přitom trápení nejmladších „veteránů stresu“ mají vliv na chování dítěte a poznamenají ho – mnohdy na celý život.

„Nedávno jsem si koupil jeden ženský časopis a zhrozil jsem se. Co stránka, to nějaký tip nebo požadavek,“ říká vysokoškolský pedagog Marek Herman. Maminky podle něj často zaměňují mateřství za „uvařeno – uklizeno – zařízeno“.

Zajímá vás, jak probíhala péče o děti na konci 18. a v průběhu 19. století? Porodní báby narychlo křtily neduživé novorozence pro případ, že by nepřežili, místo dětského zásypu se používala olovnatá běloba a děti se přivazovaly ke skříni, aby se jim „nic nestalo”…