Hlavní navigace

Znovu sportovat po covidu? Návrat trvá týdny a přílišná snaha škodí

26. 4. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Sportovali každý den, starali se o svou fyzickou kondici a ani je nenapadlo, že by všechno mohla změnit jedna viróza. Covid-19 jim udělal čáru přes rozpočet – nemoc je totiž ošidná a i aktivní sportovce může na dlouhé týdny doslova vypnout. Chtějí-li se vrátit ke sportu příliš rychle, mohou si nevědomky i ublížit.

Vitalia.cz zjišťovala u odborníků, jak je to s návratem k aktivnímu životnímu stylu po prodělání nemoci covid-19. Dozvěděli jsme se, že ne vždy platí, že aktivní jedinec se rychle vrátí ke svým běžným naběhaným kilometrům nebo hodinám cvičení.

„Covid-19 může poměrně závažně ovlivnit lidský organismus, a to i na několik měsíců po jeho prodělání. Případná tréninková zátěž by pak mohla zbytečně ohrozit zdraví člověka. Například nedávno jsme u rekreačního sportovce při vyšetření odhalili nově vzniklou poruchu srdeční činnosti, která si vyžádá další specializovanou léčbu,“ říká sportovní lékař Ladislav Pyšný, který zajišťuje sportovní prohlídky také rekreačním i profesionálním sportovcům po prodělání covid-19.

Někomu se „nic nechce“, druzí příliš pospíchají

Únava je jednou z nejčastějších „památek“ na covid-19. Netýká se zdaleka jen starších lidí – například první Centrum postcovidové péče v hradecké Fakultní nemocnici navštěvují s následky onemocnění podle vedoucího lékaře Michala Kopeckého běžně čtyřicátníci a padesátníci. A mnozí z nich dosud aktivní sportovci.

„Najednou spí i šestnáct hodin denně, unaví je i malá zátěž, někdo popisuje i psychické změny,“ shrnuje Michal Kopecký.

Návrat k aktivnímu životnímu stylu je podle lékaře pro takové pacienty často nepřekonatelný problém:

„Otázkou ale je, do jaké míry to může být psychosociální potíž. Pacienti dlouho nikam nechodí, nevidí kamarády, jsou izolovaní. Mnozí řeší třeba finance.“ Výsledkem pak může být nechuť cokoliv dělat – včetně sportu. Podle Michala Kopeckého jsou tak dvě významné skupiny lidí – jedni nejsou po nemoci schopni nic dělat a přemluvit se k aktivitě. Druzí – „zarytí sportovci“ – jsou na sebe naopak příliš přísní ve snaze o rychlý návrat do běžného života.

Co dělat, když únava přetrvává

  • Únava po infekci covid-19 je častá a může trvat několik týdnů i měsíců. 
  • Speciální léčba neexistuje, fyzickou zátěž zvyšujte dle vašich možností. 
  • Pokud obtíže trvají déle než 3 měsíce, navštivte praktického lékaře, který zajistí provedení RTG plic a běžných krevních odběrů a v případě patologického nálezu vás odešle ke specialistovi.

Zdroj: Centrum postcovidové péče Fakultní nemocnice Hradec Králové

Tématu únavy po prodělání covid-19 se podrobně věnujeme v článku Po covidu lidé spí i 16 hodin denně. Co lékaři doporučují na postcovid únavu?

Zarytí sportovci si mohou ublížit

Ladislav Pyšný pacienty po covidu vyšetřuje na sportovních prohlídkách:

„Nejčastěji se řeší dýchací problémy, zejména přetrvávající kašel či tlakové bolesti na hrudi při následné maximální zátěži,“ popisuje praxi lékař. „Jak dlouho trvá návrat k normálu, nelze přesně určit. Záleží na aktuálním zdravotním stavu jedince i jeho potížích. Samozřejmě máme případy, které ukázaly, že proběhlé covidové onemocnění může zanechat trvalé následky a případně následně realizovaná sportovní činnost může závažně ohrozit zdraví jedince.“ 

Michal Kopecký pak jako plicní lékař upozorňuje především na fakt, že reparační procesy v plicích po nemoci probíhají týdny i měsíce. A potvrzuje, že přílišná horlivost tu může uškodit:

„Platí staré známé doporučení, že stejně jako třeba po angíně se nemá ještě dva týdny sportovat, rekonvalescence po covidu by se také neměla zanedbat,“ říká Michal Kopecký.

Pokud se totiž tělo přetíží, mohou vzniknout i větší škody, než kdyby si sportovci dali trochu načas. Zkušeností ale zatím není tolik, Michal Kopecký tak vychází z praxe, kdy denně vídá své pacienty.

Galerie: Respirační fyzioterapie pomáhá pacientům po covid-19

Jak se vrátit ke sportu zdravě

Že je nejlepší se ke sportu vrátit co nejdříve tak, aby to tělu prospělo, je neoddiskutovatelný fakt. Jak to tedy udělat co nejlépe? Podle Ladislava Pyšného jsou důležitým faktorem průběh onemocnění a případné přetrvávající příznaky.

„V průběhu 7.–10. dne po lehkém průběhu onemocnění můžete začít s postupnou zátěží. U těžšího průběhu byste měli začít pouze s lehkou zátěži, zvyšující se tři až čtyři týdny. Pokud přetrvávají potíže, je vhodné vyšetření lékařem,“ doporučuje sportovní lékař.

Michal Kopecký radí začínat běžnými věcmi a pro začátek doporučuje především chůzi. Ideální je podle něj klást si splnitelné cíle – například ujít zpočátku šest tisíc kroků denně nebo si stanovit půl hodinky. A zátěž postupně zvyšovat.

„Sportovcům, kteří jsou zvyklí si výkony měřit, pak radím první týden tréninku snížit intenzity i objem na 50 %, druhý týden na 75 %, a pak ‚hurá maximálky‘, samozřejmě pokud nebudete mít v průběhu předchozí zátěže potíže,“ přidává konkrétní čísla Ladislav Pyšný.

Co zjistí postcovid prohlídka

Kdo chce po prodělání covidu zjistit, na čem opravdu je a jak se ke sportu vrátit tou nejlepší cestou, může absolvovat speciální prohlídku a konzultaci. Zhoršení srdeční činnosti nebo problémy s dýcháním po prodělání koronaviru mohou totiž mít nepříznivé dopady na trénink i kondici. Například centrum sportovní medicíny v rámci kliniky EUC v Ústí nad Labem proto nabízí závodním i rekreačním sportovcům vyšetření Postcovid.

Postcovidové vyšetření sportovců

  • Lékař se zaměřuje např. na poškození plicní tkáně či srdeční činnosti.
  • Pokud odhalí jakékoliv změny, které by mohly značit poškození organismu, odesílá pacienta na další specializovaná vyšetření.
  • Cena vyšetření Postcovid zde je 950 Kč (další vyšetření pak již hradí zdravotní pojišťovna).

„Lékař se při kontrole zaměřuje zejména na případné závažné následky infekce, tj. poškození plicní tkáně a srdeční činnosti. Zkoumá proto saturaci organismu kyslíkem, provádí spirometrii ke zjištění dechových objemů a následně zátěžovou ergometrii s EKG záznamem srdeční činnosti. Při zjištění jakýchkoliv změn, které by mohly signalizovat určité poškození organismu infekcí covid-19, následují další potřebná specializovaná vyšetření,“ uzavírá Ladislav Pyšný.

Odborná spolupráce:

MUDr. Michal Kopecký

Vedoucí Centra postcovidové péče Fakultní nemocnice Hradec Králové.


Prof. MUDr. Ladislav Pyšný, CSc.

Centrum sportovní medicíny, EUC Klinika Ústí nad Labem.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).