Hlavní navigace

Pečuje o pacienty po covidu: Lidé si myslí, že jim po karanténě bude dobře. Nebývá to tak

19. 3. 2021

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz
ROZHOVOR – Čtyřicátníci až šedesátníci, pro které je ještě měsíce po nákaze koronavirem problém vyluxovat nebo jít na procházku. Tak vypadají návštěvníci prvního specializovaného pracoviště, které pečuje o tzv. postcovidové či také „longcovidové“ pacienty. Podle vedoucího lékaře Michala Kopeckého tu o práci není nouze.

Centrum postcovidové péče na Plicní klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové poskytuje péči lidem, kteří se dlouhodobě potýkají s následky onemocnění koronavirem. Toto vůbec první postcovidové centrum v ČR bylo po svém otevření zahlceno telefonáty z celé republiky, dokonce i ze Slovenska.

Jaká je situace dnes, po několika měsících, a co již vědí o lidech po prodělání covidu, popisuje v rozhovoru pro server Vitalia.cz vedoucí lékař Michal Kopecký.

Kdy bylo otevřeno zdejší centrum, jak na to vzpomínáte?

Oficiálně bylo zřízeno 1. prosince loňského roku, první pacienty jsme měli asi v polovině prosince. V úvodu byl problém hlavně se středním zdravotnickým personálem. Všichni, včetně sestřiček, jsme pracovali především u akutních covidových pacientů, takže na centrum byl čas jen v omezené míře. Ale od poloviny ledna už máme pravidelně naplánované pacienty a od začátku března díky novému personálu fungujeme v plném provozu.

Kolik pacientů jste už vyšetřili a pomohli jim překlenout následky onemocnění?

Jsou to již stovky lidí. Původně to byli pacienti z jarní vlny pandemie, teď už tu máme i ty z podzimní a „nynější“. Stanovili jsme kapacitu osmi až deseti pacientů, které vyšetříme za den.

Dlouhodobé následky po covidu má podle statistik zhruba pět až deset procent lidí – to asi vaše pracoviště nestačí pojmout?

Vznikají i další centra, v Brně, v Praze, specializované ambulance po celé republice. Ne všude je ale ten přístup tak komplexní jako u nás, někde se zabývají jen určitými potížemi. Hned v úvodu existence jsme byli doslova zahlceni telefonáty, museli jsme stanovit konzultační hodiny. Byly to desítky hovorů denně z celé republiky i ze Slovenska. Ne všichni pacienti ale byli indikovaní k péči u nás.

Jak se vlastně pacient do vaší péče dostane? Předpokládám, že zavolat si sama, že mi pořád není dobře, asi k okamžité návštěvě u vás nepovede.

Hodně se to plete. My jako postcovidové centrum se staráme primárně o pacienty, kteří mají potíže dlouho po prodělání nemoci – tři měsíce a více. Pak je ještě tzv. ongoing pacient, ten se potížemi potýká asi pět až dvanáct týdnů od průkazu onemocnění covid. Většina příznaků ale postupně v této době vymizí.


Autor: Vitalia.cz

„Motivace se uzdravit je zásadní. Často lidem v testech nic nevyjde, přesto jsou unavení,“ říká Michal Kopecký

Je tedy běžné a normální, že mě například kašel nebo bolesti hlavy mohou trápit třeba osm týdnů po nemoci?

Ano, je možné takové potíže mít. Lidé se v tom hodně mýlí, předpokládají, že po dvou týdnech a ukončené karanténě jim bude dobře. Většinou to ale trvá déle. 

Může vás oslovit někdo z jiné spádové oblasti, než je okres Hradec Králové?

Nejsme samozřejmě schopní obsáhnout celou republiku. Odkazujeme pacienty na specialisty kolem jejich bydliště. V lednu jsme napsali doporučené postupy v rámci plicní společnosti, podle kterých k pacientům přistupujeme, ty mohou být využívány praktickými lékaři a spádovými pneumology. Mohou postupovat podle nich, vědí, co mají vyšetřit a co dál. Jsme ale přece jen první specializované centrum a bylo o nás slyšet v médiích, takže se stává, že nám pacienti volají a píší sami, protože o nás třeba slyšeli a chtějí k nám.

První návštěva Centra postcovidové péče

  • Centrum postcovidové péče ve Fakultní nemocnici Hradec Králové poskytuje primárně péči pacientům, kteří se s následky nemoci potýkají déle než 3 měsíce.
  • Nejčastější potíže jsou přetrvávající únava, dušnost a kašel.
  • Do centra pacienty posílá praktický lékař nebo jiný specialista.
  • První návštěva trvá 1–2 hodiny a pacient při ní absolvuje tato vyšetření: krevní odběry, odběry vzorku moči, EKG vyšetření, rentgenové vyšetření hrudníku, funkční vyšetření plic, 6minutový zátěžový test chůzí, antropometrické vyšetření (měření síly podkožního tuku), vyšetření čichu, vyplnění několika dotazníků příznaků COVID-19.
  • Dle výsledků se rozhoduje o nutnosti dalších vyšetření u spolupracujících specialistů Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Z toho, co říkáte, mi ale vychází, že nejdříve bych měla s potížemi po covidu zajít za svým praktickým lékařem.

Rozhodně ano. Ten je schopen vyšetřit všechny běžné věci a odeslat vás dál. Například EKG – když najde nějakou patologii, pošle vás ke specialistovi. Pokud přetrvává ztráta čichu a chuti, odešle vás na ORL. Důležité je, aby se vyloučilo vše, co nemá souvislost s covidem. Lidé s tím onemocněním spojují vše, protože ho prodělali, ale může to být cokoliv jiného. Zhoršila se třeba chronická choroba nebo se bohužel objeví něco jiného. Proto má smysl jít za praktickým lékařem – ví o vás nejvíc, má veškeré zdravotní informace. I my jsme pak samozřejmě radši, když máme kompletní dokumentaci od praktického lékaře. 

Takže na vaše pracoviště člověk putuje už po různých vyšetřeních u svého lékaře?

Dokumentaci po pacientech chceme. Bohužel se totiž stává, že někteří lidé potíže zveličují – jednoduše proto, aby se k nám do péče dostali.

Co nejvíce trápí pacienty, kteří se dostanou do vaší péče? 

Typicky je to přetrvávající dušnost, únava a nevýkonnost, trápí je ztráta čichu a chuti. Ohledně dušnosti je to tak, že pokud jsou v klidu, cítí se normálně. Ale nezvládají ani minimální zátěž od vysávání přes mytí nádobí. Nezvládnou ujít dva kilometry nebo popoběhnout, vyjít do schodů. Samozřejmě ale záleží na tom, jak na tom byli s kondicí před nemocí.

Dá se předem říct, u koho je větší pravděpodobnost, že nemoc neodezní jen tak a rychle? Hraje roli, jaký měla průběh nebo věk pacienta?

Teď k nám chodí pacienti středního věku, čtyřicátníci až šedesátníci, odpovídá to tomu, že tato vlna COVID-19 se týká i mladších ročníků. Většinou vidíme kupodivu spíš ty, kdo měli lehčí průběh nemoci, je to paradox. Možná je to tím, že ti, kdo byli v nemocnici, se tu zaléčili a změny v tkáních u nich nejsou tak velké? To je zatím jen mé hodnocení, není to tak u všech a potřebujeme více zkušeností.

Jak probíhá vyšetření v postcovidovém centru a co všechno zjistíte?

Jedno z našich klíčových vyšetření je funkční vyšetření plic. Díky němu posoudíme, jestli jsou plíce v pořádku. Pak děláme zátěžový test chůzí, při něm měříme saturaci a vidíme, zda dochází k jejímu poklesu při zátěži. Samozřejmostí jsou krevní odběry, dále různé dotazníky, rentgen, čichací test s vůněmi…to vše pak posoudí lékař a usoudíme, zda se o pacienta budeme starat my, nebo ho odešleme k jinému specialistovi nebo například fyzioterapeutovi.

Galerie: Jak pomáhá fyzioterapie pacientům po covidu

Co je typickým výsledkem všech těchto vyšetření, který odhalí testy?

Obvyklá je porucha plicní difúze, kdy výměna plynů při dýchání neprobíhá tak, jak má. Vidíme funkční postižení plic, pak vzniká desaturace, tedy pokles hladiny kyslíku v krvi. To je důvod dušnosti a únavy. Také se ale může jednat „jen“ o pokles kondice. Vyšetření to odhalí přesně, protože pokles saturace se přesně změří, patologii poznáme. Dekondice – obzvlášť ve vyšším věku – ale vznikne velmi rychle i s ohledem na léčbu glukokortikoidy. Už jen tím, že jste v nemoci, doma – nic neděláte, ležíte, nechodíte do práce.

Jak moc je návrat do normálního života o vůli a motivaci pacienta?

Motivace je zásadní. Jsou tu třeba i lidé, kterým z testů nevyjde „nic“. Přesto tvrdí, že mají potíže. Často se ale během jejich návštěvy, když obtíže probereme, dušnost najednou vytratí. Snažíme se je motivovat, ale vždycky jde i o to, jak žijí. V nemoci byli izolovaní, ztratili sociální kontakty… Děláme i testy na deprese či poruchy spánku a odesíláme je dle výsledků vyšetření k jiným odborníkům.

Poraďte se svými zkušenostmi všem, kdo mají za sebou akutní fázi covidu – co dělat, aby se vrátili zpět do běžného života co nejdříve?

Doporučuji co nejdříve se ozvat svému praktickému lékaři, ten provede základní vyšetření a určité věci se pak mohou ovlivnit rychleji a cíleně. Každý by měl také najít chuť na sobě pracovat, pomalu se začít věnovat běžným činnostem, přidat procházky. Regenerace se dá urychlit vitamíny, eventuálně cílenou rehabilitací. Z nemoci se postupně dostane každý, ale chce to trpělivost.

MUDr. Michal Kopecký

Vedoucí Centra postcovidové péče Fakultní nemocnice Hradec Králové, zástupce přednosty pro pregraduální výuku Plicní kliniky FNHK, má atestaci v oboru vnitřního lékařství, pneumologie a ftizeologie, je diplomovaný somnolog.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).