Hlavní navigace

Následky po covidu má desetina pacientů. Mají nárok na další péči

3. 2. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Únava, dušnost, přetrvávající potíže s chutí nebo čichem, problémy se soustředěním. Pozůstatky koronavirové infekce trápí čím dál více lidí, podle odhadu lékařů nejméně 10 %. Péče o ně začala vznikat nejprve spíše živelně. Od února se o všechny, u nichž přetrvávají potíže, budou oficiálně starat především plicní lékaři.

Schválení vyhlášky, která novinku legislativně upravuje, a spuštění speciálního registru, kam budou pneumologové péči o své pacienty zaznamenávat, je podle předsedkyně českých plicních lékařů prof. Martiny Vašákové na spadnutí. Péče o všechny nemocné by tak měla být dostupná pro každého, a to na 400 místech po republice – přesně tolik funguje ordinací plicních lékařů. Už teď ale pacienti mají různé možnosti.

Jak se cítí mnozí pacienti po COVID-19

Pandemie koronaviru stvořila zbrusu novou kategorii nemocných – tzv. postcovidových. Jsou to lidé, kteří po prodělání nemoci stále bojují s jejími následky, jsou dušní, unavení, nemají čich a chuť, nemohou spát a stále je bolí hlava, nesoustředí se. Právě tito lidé, jimž zdravotní trápení s covidem neskončilo, se nově dostanou do péče plicních lékařů. Stejně jako ti, kteří leželi kvůli těžšímu průběhu koronaviru v nemocnici. 

„Celá řada lidí, kteří prodělali COVID-19, se i po jeho skončení potýká s obtížemi, většinou plicního rázu. O tyto lidi se staráme už delší dobu, ale nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci. Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři,“ vysvětluje Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Co je to post covid syndrom

Jde o soubor příznaků a chorobných změn, které postihují nejen plíce, ale i řadu jiných orgánů a tkání. Jedná se o změny způsobené:

  • hypoxemií (nízkým obsahem kyslíku v krvi), zejména hypoxií (nedostatkem kyslíku) v orgánech a tkáních při COVID pneumonii a syndromu akutní dechové tísně,
  • zánětlivou a koagulační (srážecí) fází akutního covidu a post-akutního covidu,
  • přímým účinkem viru,
  • intenzivní péčí. 

Únava je hlavní pozůstatek koronaviru

Drtivá většina lidí, která plicního lékaře vyhledá ať už sama, nebo na doporučení, si stěžuje na únavu. Na vině může být nedostatečná okysličenost a to zjistí až pneumolog při podrobnější prohlídce. 

„Pacienty, kteří prodělali COVID-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede tzv. spirometrii – tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ popisuje Ivana Čierna Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. 

Podle přednosty plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimíra Koblížka má přetrvávající potíže po prodělání nemoci více než deset procent nemocných a výjimkou nejsou ani mladší ročníky. 

Galerie: Odběry krve zjistí hladinu protilátek proti COVID-19

Postcovidových pacientů je čím dál více

Ivana Čierná Peterová má plicní ambulanci v Brandýse nad Labem a z nově příchozích pacientů je přibližně třetina „postcovidových“. Podobně je tomu i v pražském plicním zařízení Medicon. 

„Je nás zde osm lékařek a každý týden vyšetříme asi čtyřicet nově příchozích postcovidových pacientů. Naštěstí jsme zatím téměř u nikoho neshledali závažné poškození plic, a to ani u těch, kteří byli na ventilátoru. Jen u nízkého procenta se objevují jisté patologie – mají například sníženou plicní difuzi či ventilační poruchu a v takových případech řešíme, zda léčit, nebo sledovat, jestli se porucha sama časem nezlepší,“  říká plicní lékařka Václava Bártů z Mediconu. 

Plicní lékaři postcovidové pacienty sledují a rozdělují do čtyř základních skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytvářejí pro ně léčebné postupy, případně je předávají do péče dalších specialistů.

Kdy po covidu vyhledat specialistu

  • Plicní lékaři pevně stanovili pravidla, kterými se v péči o nemocné řídit.
  • Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších 6 měsících pod dobu 3 let podle klinického stavu. 
  • Lidé, kteří prodělali COVID-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2–3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi. 
  • Pacienty by měli sledovat i praktici, a pokud mají podezření, že se nezotavují dostatečně, poslat je k plicním lékařům.

Unikátní centrum pro pacienty po covidu

První oficiální centrum, které se stará o pacienty po covidu, vzniklo v Hradci Králové.

„Vytvořili jsme unikátní centrum, které nabídne pacientům pomoc s následky po onemocnění COVID-19 napříč různými obory od plicních lékařů, kardiologů, neurologů, psychiatrů přes nefrology, dermatology, gastroenterology, revmatology a další až po rehabilitační lékaře. Od začátku epidemie bylo v naší nemocnici hospitalizováno již několik stovek pacientů v poměrně vážném stavu, a je proto nutné jim nabídnout kvalitní následnou péči,“ uvádí ředitel FN HK Vladimír Palička.

Podle pneumologa Michala Kopeckého, který toto centrum vede, je COVID-19 zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje. Většina nových příchozích jsou pacienti, kteří před nemocí neměli žádné potíže, nejčastěji je jim mezi 40 a 60 lety.

„Vidíme u nich poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny, a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo,“ komentuje první zkušenosti lékař.

Jak funguje postcovidové centrum v Hradci Králové

  • Sídlí v budově Plicní kliniky FN HK, je otevřené každý všední den.
  • Zájemci s obtížemi po prodělaném onemocnění COVID-19 mohou svůj stav konzultovat telefonicky na lince 495 836 020, pacient je dle domluvy objednán do centra, nebo mu bude navržen jiný postup. 
  • Před vyšetřením v centru bude nutné podstoupit základní vyšetření cestou praktického lékaře nebo specialisty, který posoudí možnou souvislost s onemocněním COVID-19. Tito lékaři mohou pacienty objednat do Centra.
  • U všech pacientů bude proveden odběr krve, moči, vyšetřeny plicní funkce, EKG vyšetření a zhodnocen celkový zdravotní stav. 
  • Více informací je k dispozici zde.

Další možnosti: polikliniky, nemocnice, lázně…

Že je třeba zajistit péči o pacienty po prodělání COVID-19 i po delší době, se ukazuje i na tom, že různé formy pomoci „po covidu“ se objevují už od konce minulého roku. Třeba na některých poliklinikách či v nemocnicích se již o takové pacienty starají. Například na Poliklinice v Praze 7 byla zavedená péče o pacienty s „dlouhým covidem“ a na webových stránkách jsou k dispozici telefonní čísla na různé specializace podle konkrétních potíží, které pacient má – neurologie, plicní, ORL, kožní, rehabilitace, psychologie…

Fakultní nemocnice Brno a Masarykova univerzita zase organizují systematické sledování pacientů po prodělaném onemocnění novým koronavirem. Cílem studie je zhodnotit průběh COVID-19, terapii, a zejména odhalit případné časné či pozdní následky choroby, které se mohou týkat nejen plic, ale i srdce, jater nebo nervové soustavy.

V prosinci se také k péči o pacienty po COVID-19 „přihlásilo“ například Sanatorium Jablunkov, které má dlouhou tradici v léčbě různých plicních onemocnění počínaje tuberkulózou, přes astma, bronchitidy či CHOPN. U postcovidových pacientů se zaměřuje především na plicní fyzioterapii, která napomáhá k regeneraci dechových funkcí a zároveň vede ke zvýšení fyzické i psychické kondice. Speciální ambulance otvírají i nemocnice (např. Nymburk), pacientům po pneumonii, způsobené covidem, pomáhají také v lázních.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).