Duševní potíže, nejčastěji ve formě depresí nebo úzkostí, potkají jednu z pěti žen. Podle zjištění projektu Perinatal Národního ústavu duševního zdraví se v Česku s příznaky duševních onemocnění ročně potýká až 40 tisíc žen v těhotenství či po porodu.
Krátkodobé zhoršení nálady ale popisuje až 80 procent novopečených matek, uvádí organizace Úsměv mámy, která ženám s psychickými problémy během perinatálního období pomáhá.
Problém je ovšem i v tom, že až tři čtvrtiny z těchto žen poté nevyhledají odbornou pomoc.
Depresí těhotných žen a novopečených matek se zabývali i odborníci na konferenci Rodíme se pořádané na půdě 1. LF UK. Zazněly tu i tři kazuistiky, jak se také mohou potíže projevovat a jak mohou dopadnout.
Plakala, bála se, že to nezvládne
34letá pacientka začala trpět úzkostmi během třetího trimestru těhotenství. Svoje stavy přisuzovala hormonálním změnám a celkově jinému stavu. „Byla zvyklá vést velmi aktivní život a teď měla velké bříško, které ji omezovalo v pohybu,“ popsala psychiatrická sestra Michaela Zahradnická z Centra perinatální duševní péče.
Porodem se ale její stav nezlepšil. Naopak. V podstatě hned po příchodu z porodnice domů se začala cítit, jako že péči o miminko nemůže zvládnout. „Zažívala velké pocity nedostatečnosti, neustále plakala a vyžadovala péči svého partnera. Dokonce řekla, že chce to miminko vyhodit z okna,“ uvedla Zahradnická s tím, že novopečená maminka dostala kontakt právě na CPDP, kde také během jednoho dne dostala termín vyšetření.
Lékař po vstupní prohlídce diagnostikoval poruchu přizpůsobení. Začala docházet každý den na několik hodin do centra. „Bylo to hodně intenzivní, měla načtených mnoho informací z internetu. Bohužel dnes je těch informací tolik a často z neověřených zdrojů. Ona se v nich ztratila, dělala hodně věcí, o kterých si myslela, že jsou dobře, ale pro ni byly v tu chvíli zatěžující a kontraproduktivní,“ dodala odbornice.
Spolu s pacientkou proto péči nastavili vlastně trochu na míru a žena se během 14 dnů stabilizovala a mohla přestat docházet na denní bázi. Stačí jí jednou měsíčně setkání v rámci skupinové terapie. „Je z ní naprosto spokojená a šťastná máma,“ uzavřela Zahradnická.
Sama vysadila léky. A spadla do deprese
„Další pacientka se potýkala s depresí během těhotenství, měla farmakologickou léčbu. Po šesti měsících od porodu se cítila velmi stabilně a dobře, na základě vlastního vyhodnocení ze dne na den léky vysadila,“ uvedla druhý případ Michaela Zahradnická.
U 39leté ženy pochopitelně došlo k relapsu, hluboká deprese se jí vrátila během jednoho měsíce. „Přišla k nám úplně rozhozená, plačící. To je ostatně takové typické, že pacientky velmi často hodně pláčou, protože si nevědí rady, emoce vyběhnou ven,“ pokračovala vrchní sestra.
Jak se u vás projevily hormonální změny po porodu?
Lékař pochopitelně zjistil, že za vším bylo rychlé a nepromyšlené vysazení léčby. Okamžitě ji proto nasadil zpět a během prvních týdnů, než léky začnou zabírat, doporučil i podporu psychiatrické sestry. „Několikrát týdně za mnou chodila, otevírala důležitá témata, vyskakovali tam různí kostlivci ze skříně, ale pro ni to mělo velký terapeutický efekt,“ popsala Zahradnická.
Nyní už je žena opět stabilní a dochází na skupinové workshopy jednou za měsíc.
Pokus o sebevraždu kvůli depresi a nechutenství
Poslední pacientka, zmíněná na konferenci Rodíme se, se do Centra perinatální duševní péče dostala v devátém měsíci pro těžkou depresi. „Měla i občasné sebevražedné myšlenky, ale dařilo se jí s nimi vyrovnávat. Hlavní její problém byl, že trpěla nechutenstvím, které popisovala až do bolesti. Měla strašný hlad a v podstatě nebyla schopná se vůbec najíst,“ popsala Michaela Zahradnická.
Pacientčino okolí jí bohužel taky moc nepomáhalo. „Říkali jí: Co řešíš, jsi těhotná, tak se prostě najez. Jenže to jí vůbec nepomáhalo, naopak jí to velmi ubližovalo.“
Lékař proto ženě nasadil farmakologickou léčbu a doporučil i péči sestry. „Přestože ke mně začala chodit obden pár dní před Vánoci, péče byla velmi krátká. Na Štědrý den se pokusila o sebevraždu a následně byla indikována pro akutní císařský řez,“ řekla odbornice.
Hned po propuštění z porodnice byla žena opět převzata do péče CPDP, kam chodí denně a její stav se stabilizuje. „Byla opravdu ve stavu, kdy se snažila zavírat oči a chtěla si pořád vnuknout to, že si těhotenství přála, že je to v pořádku. Má milujícího manžela, přece nemůže mít deprese. A až když to takhle vygradovalo, všechno si začala uvědomovat,“ popsala Zahradnická.
Na krizových intervencích s pacientkou toto téma otevírá a její psychika se zlepšuje.
Jak poznat depresi?
Deprese znamená dlouhodobý pocit smutku a prázdnoty, kdy pacient ztrácí zájem o aktivity, které mu dříve přinášely potěšení, nemá chuť k jídlu, špatně spí, klesá mu sebevědomí a v závažných případech myslí na sebevraždu.
V těhotenství se může žena potýkat s depresí, například pokud necítí oporu svých blízkých, má potíže ve vztahu s partnerem nebo prožívá náročné stresující životní události. „Příčinou mohou být i psychické potíže z minulosti,“ dodala Zahradnická.
Důležité je říct, že léčba je vždy individuální, jde o kombinaci technik, které může pacientka provádět sama, psychoterapie i léků. Těch se těhotná nemusí bát. „Ano, existují léky, které by se neměly v těhotenství užívat, ale na druhou stranu existují i takové, jejichž užívání je dle aktuálních dat pro dítě bezpečné,“ dodala psychiatrická sestra.
Mezi možná psychofarmaka patří antidepresiva, stabilizátory nálady, antipsychotika, anxiolytika (léky na odstranění úzkosti) nebo i léky na spaní.
Galerie: Nejhezčí porodní fotky roku 2023
ČLÁNKY DO MAILU