Hlavní navigace

Spíte málo? Možná si zkracujete život

16. 12. 2016

Sdílet

O tom, že má spánek dobrý vliv na naše zdraví, není pochyb. Podle čeho poznáte, že máte poruchu spánku a jak spát, aby to pro vás bylo přínosné?

O důležitosti spánku se jistě přesvědčil každý, kdo jej na nějaký čas zanedbal. Byl pak unavený, podrážděný a třeba ho bolela hlava (Bolesti hlavy. S jakými léky začít?) – nebo se přidaly i další zdravotní potíže. Kvalita a množství spánku má bezpochyby vliv na naše zdraví i délku života.

Nedopřejeme-li dlouhodobě našemu tělu dostatek odpočinku nebo je náš spánek nekvalitní, může to mít vliv na vznik kardiovaskulárních chorob a dalších nemocí.

Jaké poruchy spánku známe?

  • Nejčastější poruchou spánku je nespavost.
  • Poruchy dýchání ve spánku: spánková apnoe neboli krátkodobé přerušení dýchání ve spánku.
  • Centrální hypersomnie: nemoci s nadměrnou spavostí, která vzniká bez ohledu na kvalitu a trvání nočního spánku.
  • Poruchy cirkadiánního rytmu: nejčastěji se jedná o poruchu fázového posunu spánku, při níž má nemocný svoje biologické hodiny nastaveny na pozdní usínání a pozdní vstávání
  • Parasomnie: Nežádoucí stavy vědomí, myšlení, pohybu a chování vyskytující se ve spánku nebo při probuzení (náměsíčnost, noční děs, poruchy chování v REM spánku, kdy člověk v reakci na probíhající sen provádí pohyby)
  • Poruchy pohybu vázané na spánek, např. syndrom neklidných nohou (Willis-Ekbomova nemoc).

Příliš krátký spánek může znamenat i kratší život

Každý z nás má někdy tendenci zkracovat dobu svého spánku. Dle Americké akademie spánkové medicíny a Americké společnosti pro výzkum spánku však spánek kratší než sedm hodin zvyšuje u dospělého člověka riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, poruchy nálady, nehod a kratší délky života. „Některé statistiky ukazují, že s kratším dožitím může být spojován i příliš dlouhý spánek, tedy delší než devět hodin. Za normální dobu spánku považujeme šest až devět hodin,“ uvádí Karel Šonka, profesor z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK

Delší spánek sám o sobě není škodlivý. Změny v jeho délce ale mohou u některých lidí vyvolat silné bolesti hlavy nebo až migrény. „Mladí lidé bývají schopni i po přiměřeně dlouhém nočním spánku spát hlubokým spánkem ještě i v dopoledních hodinách. Probuzení jim pak může připadat nepříjemné a je pro ně obtížné se dostat do plného intelektuálního tempa,“ popisuje prof. Karel Šonka.

Na kvalitu spánku mají vliv i elektronická média 

Elektronická média mohou působit jako rušivý element, a tím nás připravit o klidné usínání. „Svítící monitory i těch nejmenších zařízení vyzařují intenzivní světlo, které aktivuje hypotalamus, čímž spánku zabraňují. Proto pokud se chcete v klidu vyspat, nechte své mobily, tablety a počítače před spaním vypnuté,“ radí profesor.

Jak správně spát?

  • Spěte přiměřeně dlouho. Tedy okolo osmi hodin.
  • Spěte na pohodlné matraci, která by neměla být ani moc tvrdá, ani příliš měkká. 
  • Zkuste se před spaním vyvarovat stresu a nepříjemnostem. Nenechávejte řešení důležitých věcí na večer.
  • Omezte přísun alkoholu a tučných jídel, které zhoršují kvalitu spánku.
  • Spěte v chladné a dobře vyvětrané místnosti. 
  • Spánek můžete podpořit i nějakými bylinkami.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).