Ještě donedávna se předpokládalo, a vlastně to přesvědčení přetrvává dodnes, že vliv návykových látek je pro organismus tak devastující, že lidé na nich závislí umírají hodně brzy. Jenže to, že si ubližujete na zdraví, ještě automaticky neznamená, že zemřete o pět nebo patnáct let dříve,
říká adiktolog Michal Miovský. Opakovaně poukazuje na slabinu české zdravotní péče: Chybí multidisciplinární týmy zdravotníků, jež by dokázaly pomoci se všemi neduhy seniorům se závislostí. Často nejen fyzickými nemocemi, ale také zhoršeným duševním zdravím a sociální nejistotou.
Co se dozvíte v článku
To, že se závislí lidé dožívají vyššího věku, označuje odborník za jeden z fenoménů současné doby. Platí i pro o uživatele injekčních drog. U nich, na rozdíl od alkoholu, označujeme za stárnoucí populaci už ty, kterým je 45 až 50 let,
vysvětluje Miovský, přednosta Kliniky adiktologie v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN).
Problém je, že systém zdravotní péče s takovou skupinou pacientů zatím nepočítá a na pomoc není nastavený. Nemáme jim co nabídnout, protože specializovaná péče neexistuje,
upozorňuje adiktolog.
V čem pomůže rodina
Pokud má senior štěstí, může pomoci rodina. I to neužší okolí si ale dlouho nemusí všimnou, že se něco děje, protože ve skrývání závislosti bývají uživatelé dokonalí. Nadměrné pití, kouření nebo užívání jiných návykových látek se provalí mnohdy náhodou. Třeba při abstinenčních příznacích během předoperační přípravy nebo ve chvíli, kdy přichází delirium, které začíná zmateností a dezorientací, takže je možné je zaměnit za projevy demence.
Navíc rodina rozhodně nezvládne vše. Zase tak moc toho nesvede, protože žádná specializovaná zdravotně-sociální služba tohoto typu není,
říká přednosta Adiktologické kliniky. Pomoc tedy spočívá zejména v minimalizaci rizik a škod. Třeba hlídat, aby babička nebo děda pod vlivem nespadli ze schodů. Nebo aby se nedostali do stavu zvaného delirium.
Vstupenka do maléru
Senioři se závislostí vyžadují v léčbě jiný přístup než lidé mladší. Podstatně složitější je třeba odvykání alkoholu. Myslet si, že když sedmdesátník pije, tak to vyřešíme tím, že mu zamezíme přístup k alkoholu, je vstupenkou do maléru,
upozorňuje Michal Miovský. Než uděláte jakoukoliv intervenci, musíte ji pečlivě zvážit, abyste neublížil. Ve vysokém věku u lidí, kteří hodně pijí, existuje značné riziko delirií nebo epileptických záchvatů. To jsou stavy, jež je ohrožují na životě,
vysvětluje.
Nabízelo by se tedy, že částečným řešením bude tzv. kontrolované pití, kdy člověk nezůstane zcela bez alkoholu, ale snižuje jeho dávky. Podle adiktologa jde sice o jedno z možných řešení, ale jen na půdorysu adiktologie a to rozhodně nestačí, protože závislost vzchází z celé řady životních a zdravotních okolností a ty je třeba řešit komplexně. Jen samotné odvykání nebude fungovat.
Pije se i z osamělosti
Závislých lidí mezi seniory 60+ je podle Miovského hodně, byť spočítané je nikdo nemá. S tím jak obyvatelé ČR stárnou, navíc stále přibývají. )
Typické přitom je, a právě kvůli tomu jsou závislosti ve vyšším věku o to závažnější, že lidé užívají léky na různé zdravotní potíže. Jejich účinky přitom alkohol a jiné drogy dokáží ovlivnit. Navíc u některých vznikají kombinované nebo tzv. zkřížené závislosti. Příkladem jsou benzodiazepiny předepisované na úzkosti nebo nespavost. Sami o sobě vyvolávají závislost, pokud je jejich užívání kombinované s alkoholem, riziko vzniku závislosti se násobně zvětšuje.
Problém ztěžuje to, že závislost většinou vzchází z neutěšené životní situace seniora.Problémy jsou různorodé. Ať už je to třeba to, že nevyjde s penězi nebo že nevídá své děti a vnoučata. K tomu se přidává třeba úmrtí celoživotního partnera/partnerky nebo přesun z domova do nějaké instituce, protože člověk přestane být soběstačný. Toto všechno ovlivňuje duševní zdraví a nezřídka přichází deprese nebo úzkosti. Není to tak, že by senior kvůli tomu, v jaké je životní situaci, začal pít nebo kouřit. Začít ve vysokém věku je raritní. Jde o to, že pijí nebo kouří už předtím, ale zvýší užívané dávky – na stará kolena se prostě rozpijí,
dodává Miovský.
Uvažovali jste o tom, že budete pít méně alkoholu?
Závislost je i odrazem toho, že na řešení životní situace nenašli jiný recept. Prožívají negativní emoce, jež se snaží nějakým způsobem sanovat. Nejdostupnějším prostředkem pro zmírnění úzkostí a špatné nálady je alkohol, jenž se prodává na každém rohu,
vysvětluje lékař Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky VFN. Bohužel se málo ví, že tato droga není antidepresivní. Její užívání spíše vede k prohloubení závažnosti depresivních stavů. Alkohol tedy není dobrá strategie, lepší je fyzický pohyb a pobyt ve společnosti, aby člověk nebyl osamělý,
dodává.
Právě osamělost patří mezi klíčové důvody, proč utéci k drogám. Podceňujeme vliv rodiny, ta ztrácí na významu a někteří senioři pak vypadávají z komunity. Chybí tady zvládnutí specifik geriatrického pacienta jako takového – polymorbidního (s vícero nemocemi), polypragmázií (nadměrným užíváním léků, pozn. red.) a špatnou rodinnou a sociální situací,
podotýká Božena Jurašková, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti. Podle ní jsou geriatři a praktičtí lékaři kompetentní připravit plán péče o seniora a zajímat se o to, zda je senior osamělý nebo depresivní.
Až se lékaři domluví
Jen adiktologická péče tedy u seniorů nestačí. Nutný je celý komplex pomoci, do které se zapojí jak lékaři, tak třeba sociální pracovníci. Napřklad v Kanadě proto již vznikla první odborná doporučení, jak seniory se závislostí léčit.
Řešit tuto situaci znamená otevřít interdisciplinární dialog, jak upravit péči např. u praktického lékaře nebo gerontologa. S těmi se už bavíme, zatím jsme ale na úplném začátku,
doplňuje Miovský a je přesvědčený, že je jen otázkou času, kdy v v tuzemsku začnou růst soukromá sanatoria, která se budou na starší klienty zaměřovat.
Nedořešenou otázkou zůstává, zda by péče specializovaná na seniory se závislostmi neměla být přímo součástí geriatrických oddělení.