Hlavní navigace

Rýmou a nachlazením se nás tělo snaží požádat o odpočinek

30. 9. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
„Ne, už zase rýma“ – mnoho z nás si toto během podzimu a zimy pomyslí opakovaně. Jak se na nachlazení, chřipku, rýmu a další podobné potíže dívá psychosomatika?

Není neobvyklé, že někteří se perou s rýmou, nachlazením nebo chřipkou několikrát v sezóně. Letos je tento boj ještě náročnější, protože nám do toho vpadl strašák COVID-19, který může mít podobné příznaky jako některé zmíněné nemoci a čísla nakažených koronavirem stoupají.

Přestaňme si stavět hradbu před světem posmrkanými papírovými kapesníky a zjistěme, jak proti těmto nemocem bojovat i jinak než paracetamolem, zázvorovým čajem a jinými tlumiči příznaků.

Galerie: Lidové recepty proti nachlazení a chřipce z celého světa

Symbolika ucpaného nosu a kýchání

Snad každá nemoc, nebo spíše její projev, je symbolikou pro náš duševní stav a zrcadlí se v ní naše duševní rozložení, emoce a smýšlení. Jak píše lékař a uznávaný autor v oblasti psychosomatiky Rüdiger Dahlke v knize Nemoc jako řeč duše: výklad chorobných příznaků (vydal CPress v roce 2014): „Nos je naším nejvíce vyčnívajícím smyslovým orgánem a považuje se za nejupřímnější.“

Dahlke současně upozorňuje na to, že i když my občas (nebo i často) lžeme jak ostatním, tak i sobě, nemoci a další projevy našeho těla lhát nedokážou a jsou k nám zcela upřímné. Nos je nejblíže k ostatním lidem, a proto je důležitým komunikačním kanálem (všechny smyslové orgány jsou samozřejmě komunikační kanály, ale každý má jinou úlohu a čich nás při komunikaci zrazuje nejméně).

Zajímavé také je, kolik lidových rčení popisuje toto psychosomatické propojení těla a duše: vodit/tahat někoho za nos, věšet bulíky na nos, chytit se za nos, jít za nosem, strkat do něčeho nos.

Co se nám tělo snaží říct?

Podle psychosomatického pojetí se nás tělo rýmou a nachlazením snaží požádat o odpočinek. Pokud dlouhodobě potlačujeme špatné emoce a neodpočíváme, tělu nezbyde nic jiného než volat hlasitěji. „Čím silnější je duševní obrana, tím menší je obrana tělesná,“ dodává Rüdiger Dahlke. Občas se stává, že nachlazení přejde například v zánět průdušek – všechny naše obranné tělesné mechanismy podléhají viru nebo bakterii, která se dostává dále do těla a může postihnout celý organismus, tělo se stává tzv. bojištěm (jak ve fyzické, tak v duševní rovině). Zánětem se více zhmotňuje náš vnitřní neřešený konflikt.

Jistě znáte větu „nechoď ke mně, mám rýmu / jsem nachlazený“, která nám krásně znázorňuje jednu ze symbolik nemoci – odstup od ostatních. Blokací tohoto smyslového orgánu si podvědomě stavíme zeď a uzavíráme se do sebe, jsme vůči ostatním chladní.

Pokud vás tyto nemoci trápí častěji, může se podle psychosomatiky jednat o dlouhodobý konflikt, pro vás už třeba vědomě dávno zapomenutý. Rýma, stejně jako kašel, symbolizuje náš vnitřní smutek a pláč (propojením duše s tělem je vytékání sekretu z nosu, vykašlávání hlenů), vysvětluje ve své knize Zdraví je v naší hlavě (Brána, 2018) česká autorka Jarmila Mandžuková. Náš plný nos značí komplikace v mezilidské komunikaci, a pokud jsme nenašli jiné řešení problému, řeší si to naše tělo tímto projevem, komunikaci jednoduše „ucpe zátkou“.

Při rýmě a nachlazení se nám rovněž často velmi špatně dýchá, nemáme dostatek prostoru se nadechnout, někdo nebo něco nám v tom brání. Pokud kašleme, podvědomě si prostor takto agresivně vymezujeme (nikdo se k nám nechce přibližovat, aby se nenakazil).

Kýchání má pak být snaha duše dostat z těla negativní pocity – kýcháním se snažíme ze sebe dostat emoci, často se jedná o agresi nebo smutek (například nejsme-li schopni jít do konfliktu s jinou osobou, která v nás tyto emoce vyvolává).

Ptejme se sami sebe

Až vás příště přepadne rýma, nachlazení nebo chřipka, zeptejte se sami sebe: „Koho nebo čeho mám teď plný nos, koho nebo co nemůžu ani cítit?“

Přemýšlejte také, proč byste se mohli cítit stísnění – máte dostatek prostoru, jak fyzického, tak duševního? Máte možnost se svobodně vyjadřovat nebo rozhodovat o uspořádání vaší domácnosti? Jaký by mohl být váš důvod pro stavění hradby – věříte lidem, zradil vás někdo?

V neposlední řadě je důležité položit si důležitou otázku – odpočíváte dostatečně?

Eliminujte prodloužení nebo opakování nemoci

Ulehněte na postel, gauč a odpočívejte. Přemýšlejte, proč by se vám mohlo chtít plakat, na koho jste hodně naštvaní. A co je důležité, naučte se odpouštět staré křivdy. Skvěle funguje rituál dopisu osobě, která vám ukřivdila. Vypište se ze všeho, co jste jí neřekli a chtěli byste, ale nemůžete nebo se bojíte reakce. Samozřejmě nejlepší je si s danou osobou otevřeně promluvit o vašem trápení.

Nebojte se otevřít podněcujícímu konfliktu, konflikty jsou součástí života a lidské komunikace. Přeberte zodpovědnost za své jednání a učiňte rozhodnutí, kterým se vyhýbáte. Neustupujte z krizových situací běžného života a odvážně se jim vystavujte.

Vydupejte si asertivně své území (doma i v práci), choďte do přírody, kde nejsou stěny.

Nezapomeňte na to, že je třeba pracovat na svém duševním životě, stejně jako na své tělesné schránce. Jděte ve svém životě rovnou za nosem.

Autor článku

Petra Kolínská, DiS.

Vystudovala obor Sociální pedagogika. Řadu let se zabývá psychologickými a sociálními tématy. Díky životním zkušenostem jsou jí blízká témata duševní hygieny, psychosomatického pojetí člověka a celkového zdraví.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).