Počet lidí s křivými zuby roste. Nejčastěji za to mohou genetické předpoklady, ale hlavně tisíciletý vývoj lidských čelistí. Ty se lidstvu totiž postupně zmenšují, jenže šířka zubů zůstává stejná. „V drobnější čelisti pak není pro kompletní zubní oblouk dostatek místa. Často tak vzniká stěsnání zubů s křivým postavením,“ upozorňuje Jakub Hladík, zubní lékař stomatologického centra The Clinic.
Co se dozvíte v článku
Další příčinou podle něj může být předčasná ztráta dočasných mléčných zubů. Jejím následkem se zuby posouvají a zmenšují se prostory pro ještě neprořezané stálé zuby.
„Důležitou roli hraje také nadbytečné používání dudlíku nebo zlozvyk ve formě cucání palce se vznikem otevřeného skusu v přední části chrupu s ústním dýcháním a celou řadou následků – od problémů s výslovností přes potíže se žvýkáním jídla až po trvalou bolest čelistního kloubu,“ dodává Hladík.
Kdy s dětmi k odborníkovi?
Že má dítě nějakou dobu zuby křivé, nemusí hned znamenat, že potřebuje rovnátka. „Výměna chrupu z dočasných zubů na stálé je velmi složitý proces a během něj mohou vznikat nepravidelnosti zubů, které se mohou spontánně upravit v další fázi výměny chrupu,“ uvedla pro Vitalia.cz vedoucí Ortodoncie na Stomatologické klinice FNKV a 3. LF UK, doktorka Petra Poláčková.
„První konzultace by vždy měla proběhnout v rámci návštěvy zubního lékaře, kam chodí pacient na preventivní prohlídky. Kromě sledování úrovně dentální hygieny a kazů by měl také sledovat, zda výměna chrupu probíhá fyziologicky a zda je skus fyziologický a v případě problému odeslat pacienta se žádankou ke konzultaci k ortodontistovi s podezřením na konkrétní problém,“ dodala.
Existují samozřejmě i výjimky, kdy je zapotřebí časnější řešení. Jde třeba o neprořezávání řezáků nebo prvních stálých stoliček, zákus nebo zkřížený zkus apod. V takovýchto případech lékaři zahajují částečnou léčbu ihned, aby se stav růstem čelistí nezhoršoval.
U menších dětí lékaři velmi často volí sundavací variantu rovnátek. Rodiče pak ale musí dohlédnout na to, aby je děti opravdu poctivě nosily, jinak jsou zbytečná. „Vyndavací neboli snímatelná rovnátka se využívají nejčastěji u dětských pacientů ve smíšeném chrupu, a to pro drobnější ortodontické vady. Problémem je často dodržování času, po který musí dítě rovnátka nosit, a proto jejich účinnost zdaleka nedosahuje efektivity fixních rovnátek,“ říká doktor Hladík.
Péče o zuby s rovnátky je zásadní
U starších dětí, většinou kolem deseti až patnácti let, jsou pak nejčastější volbou fixní rovnátka. Takoví pacienti už totiž mají stálé zuby prořezané a tato léčba vychází jako nejúčinnější. Pevná rovnátka ale provází jedna důležitá věc – je zapotřebí dokonalé čištění.
„Fixní rovnátka jsou pevně umístěna na zubech pacienta a svým tvarem vytvářejí prostor, kde se plak lépe usazuje, a pokud tam dlouhodobě zůstane, způsobuje na zubech nezvratné změny – demineralizaci skloviny až kazy a zánět a krvácení dásní,“ upozorňuje Petra Poláčková.
Ideální proto je, když se pacient naučí nejprve perfektně čistit zuby bez rovnátek. Po jejich nasazení by pak dentální hygienistka měla čištění překontrolovat a upozornit pacienta na nedostatky, pomoct mu vybrat správné pomůcky a nacvičit čištění tak, aby nevynechával žádná zákoutí kolem fixního aparátu, tzv. zámečku. Většinou je potřeba čištění zubů doplnit o jednosvazkový kartáček a speciální kartáček pod ortodontický oblouk.
„Během léčby fixním ortodontickým aparátem je vhodné pravidelně docházet na kontroly na dentální hygienu. Někdo je velmi zručný a poctivý a zvládá to velmi dobře. Někdo je manuálně méně zdatný a může pro něj být velmi náročné se naučit detailně zvládat čištění zubů, potřebuje více času na trénink. Pomůcky je potřeba vždy volit individuálně tak, aby zuby byly opravdu vyčištěné. Mnohdy totiž to, že si pacient čistí zuby, neznamená, že je má vyčištěné, pokud nemá správnou techniku a správné pomůcky pro jeho konkrétní případ,“ apeluje doktorka Poláčková.
O něco lépe se stará o zuby s takzvanými neviditelnými rovnátky. Jde o průhledné folie, které se nasazují na zuby a postupně je posouvají do správné polohy. Tato rovnátka si pacient může před jídlem sundat, následně si zuby vyčistit a zase je nasadit zpět.
Kdy hradí rovnátka pojišťovny?
Dospělí nad 22 let si hradí rovnátka až na výjimky kompletně sami. Dětem a mladistvým do 22 let hradí od roku 2022 pojišťovny úkony ortodontistické péče (kontroly, vstupní vyšetření, nasazení a sundání rovnátek). „To, co si pacient hradí, je materiál, který se během léčby využije. Záleží na ortodontistovi, se kterým typem zámečků pracuje,“ popisuje doktorka Petra Poláčková. Za určitých podmínek je možné na rovnátka využít příspěvek z fondu prevence, je to ale jen malý příspěvek ve srovnání s tím, kolik rovnátka stojí.
Jiná situace je u vrozených vývojových vad obličeje, jako například rozštěpy, kdy zdravotní pojišťovna hradí i materiál a pacient nic nedoplácí.
Jak dlouho trvá rovnání zubů?
Narovnání křivých zubů není proces na týden, někdy trvá roky. Navíc ani po sundání rovnátek není definitivně vyhráno – zuby mají totiž paměť a tendenci vracet se do původní pozice. „U drobnějších vad, jako je zkřivení a stěsnání předních zubů nebo úprava pozice samotného zubu, trvá léčba okolo půl až jednoho roku. U komplikovanějších terapií, kdy je třeba komplexní srovnání obou čelistí, se léčba pohybuje v rámci několika let,“ popisuje Jakub Hladík.
Po skončení ortodontické léčby mají podle něj zuby, zejména v prvních měsících, tendenci vracet se do původní pozice. Musejí tak být zafixovány v nové pozici, ať už dočasně pomocí snímatelných rovnátek, nebo dlouhodobě díky retenčním drátkům nalepených za předními zuby. „Stabilní pozice zubů je také dána skusem, který musí být po ortodontické léčbě skvěle funkční,“ uzavírá lékař.
ČLÁNKY DO MAILU