Příliš mladí na rakovinu? Lékaři stále častěji řeší onemocnění u lidí pod 50 let

Tak mladé pacienty, jakými je Lucie, nejen ve Fakultní nemocnici v Plzni vídají zřídka. Už o něco častěji se setkávají s lidmi pár let před padesátkou. Přitom podle plicních lékařů se i tento věk u pacientů považuje za ten, v němž rakovina plic zpravidla nepřichází.

Příběhy, kdy do života mladého člověka vstoupí rakovina, čteme nebo slyšíme v médiích často. Některé sdílejí internetové sbírkové platformy, jiné sama zdravotnická zařízení nebo lékaři. Jindy o nich hovoří sami pacienti, aby ostatním dodali sílu prát se s podobnou nemocí.

Znamená to však, že onkologicky nemocných v mladém věku v tuzemsku přibývá? 

Do 45 let víc nemocných není

Odpověď z pohledu statistiky nabízí volně dostupný Systém pro vizualizaci onkologických dat, jehož autory jsou Masarykova univerzita a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Systém čerpá informace z Národního onkologického registru a Českého statistického úřadu. Statistiku v onkologii interaktivním způsobem převádí do podoby grafů a tabulek.

Pokud si v zadání omezíte věk na 24, 34 nebo 44 let a ponecháte všechny diagnózy zhoubných nádorů, ukáže se vám, že od roku 1980 do roku 2023 se jejich počet nijak rapidně nezvýšil, spíše stagnuje. Tedy že křivka grafu střídavě poskakuje nahoru i dolů. 

Nejvíce diagnóz zhoubného nádoru od 20 do 24 let bylo v roce 1996 (747 pacientů za rok). V kategorii od 30 do 34 let bylo nejvíce nových pacientů v roce 2009 (1 889 pacientů) a od 40 do 44 let v roce 2016 (5 170 pacientů).

Na těchto datech je vidět, že se stoupajícím věkem přibývají každý rok také nově diagnostikovaní pacienti. Do 34 let jsou jich za rok stovky, od 40 let už jde o tisíce nově diagnostikovaných za rok.

Častěji před padesátkou

Grafy a tabulky také ukazují, že od 45 let výše skutečně počty nových pacientů za poslední roky rostou. 

V roce 1980 lékaři diagnostikovali 5 410 lidem od 45 do 49 let některý ze zhoubných nádorů. V roce 1996, kdy se graf vlní více nahoru, to bylo 7 769 nově diagnostikovaných pacientů a v roce 2023 jich bylo už 8 635. Úmrtnost na zhoubné nádory přitom, zdánlivě paradoxně, klesá.

Graf ukazuje počet nově diagnostikovaných (fialová křivka) a počet úmrtí (černá křivka) na zhoubné novotvary, a to u pacientů ve věku 45 až 49 let v letech 1980 až 2023.

Autor: ÚZIS/MUNI/SVOD.cz

Nejčastěji rakovina varlat a prsu

Podle statistik je do 34 let věku nejčastějším zhoubný nádor varlete. Za rok je mladých pacientů v průměru přes 180. Následují zhoubné nádory štítné žlázy, leukémie, kožní nádory (vyjma melanomu), rakovina prsu a melanom v průměru se 122 nemocnými ročně.

U jednotlivých onemocnění data ukazují, že počty nově diagnostikovaných s rakovinou varlete ve věku od nula až do 34 let klesají, u leukémií stagnují a u rakoviny štítné žlázy rostou.

Pokud zadáme do vyhledávání věkovou hranici nula až 49 let, struktura žebříčku se změní. V tomto věku je nejčastějším zhoubným onemocněním rakovina prsu (1 572 diagnóz ročně), kožní nádory, melanom, nádory štítné žlázy, tlustého střeva a konečníku a varlete (409 nových pacientů ročně).

Počty nově diagnostikovaných žen ve věku nula až 49 let s rakovinou prsu rostou, u nádorů kůže vč. melanomu u obou pohlaví stagnují. Platí to také pro štítnou žlázu a nádory tlustého střeva.

Jeden pacient, opakované léčení

Navzdory křivkám v grafech, které většinou nijak strmě nerostou, je zkušenost řady lékařů taková, že dětí a mladých dospělých s onkologickým onemocněním vidí za poslední roky o něco více. 

Týká se to třeba lékařů, kteří operují děti s nádorem mozku. Nebo těch, kteří podávají terapie lidem s rakovinou plic. Pacienty pod 50 let vidíme stále častěji. Rozhodli jsme se proto, že založíme otevřený registr mladých onkologických pacientů, protože tato diagnóza se u mladých zpravidla chová jinak, říká Jiří Votruba, přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN v Praze.

 Lucii lékaři diagnostikovali nádor v 37 letech. Tehdy měla doma pětiměsíční dceru.

Autor: MaVe PR

Počet nových případů rakoviny prsu za rok stoupá ve všech věkových skupinách, nicméně v poslední době přibývá mladých pacientek více než těch starších a mají agresivnější nádory, popisuje Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie ve FN Bulovka. Velmi alarmující data o stoupajícím výskytu zhoubných nádorů především u žen pod 50 let podle ní nyní přicházejí z USA.

V poslední době rapidně přibývá také druhých a třetích nádorů u téhož nemocného, to je důsledek úspěšné léčby prvního nádoru, která umožní, že se pacient dožije těch dalších, připomíná onkoložka jeden z fenoménů posledních desetiletí.

Přečtěte si také:

Pár minut měsíčně, které mohou zachránit život. Jak na samovyšetření prsou

Proč nádorů mezi mladými přibývá

Čím si lékaři nárůst vysvětlují? Určit přesnou příčinu vzniku zhoubného nádoru je u většiny onemocnění nemožné. Je to i tím, že jedna neexistuje. Rakovina je typické civilizační onemocnění, nepříznivé vlivy životního prostředí, málo pohybu, vyšší procento tuku v těle a stres jsou nejspíš hlavní důvody rostoucího výskytu nově nemocných, říká Petra Tesařová.

Na výskytu maligních tumorů se podílejí také hříchy proti zdravému životnímu stylu, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu a obezita, dodává onkoložka. Obezita představuje riziko nejen pro kardiovaskulární nemoci, ale i pro zhoubné nádory, protože hormony syntetizované v tukové tkání podporují růst nádorových buněk. U obézních lidí je významně zvýšené riziko asi u 13 závažných malignit, mezi jinými například karcinomu prsu, dělohy, tlustého střeva. jícnu a ledvin. Udržování zdravé váhy je tedy významnou prevencí rakoviny, uvádí Petra Tesařová.

Jenže nádory postihují i lidi štíhlé a aktivní včetně pravidelně sportujících. Mladí lidé, kteří mají nádor plic, jsou většinou zdraví, nekuřáci. Proč mají rakovinu, upřímně, nevíme. Ale většinou nesouvisí s kouřením ani jinými vlivy. Proto je obrovská budoucí výzva, jak u takových pacientů zachytit onemocnění včas, říká Vladimír Koblížek, předseda pneumologické společnosti a přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové. Možná je to tím, že se mění rizika. Životní prostředí, ve kterém žijeme, není úplně nejčistější. Je velké znečištění z dopravy, používají se různé chemické látky včetně těch v domácnostech a práci, kde mohou být někteří lidé vystavovaní karcinogenům. Vliv může mít i to, že někteří pacienti musí užívat léky na potlačení vlastní imunity, dodává.

Je důležité si uvědomit, že nádory, které dnes pozorujeme u čtyřicátníků, vznikají v důsledku změn prostředí a životního stylu, ke kterým došlo už před desítkami let, citovaly Hospodářské noviny v polovině července vysvětlení Ondřeje Slabého, vědeckého ředitele Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Intenzivně se proto zkoumá vliv průmyslově zpracovaných potravin, přítomnost pesticidů, herbicidů v potravinách či nadměrného užívání antibiotik, které ovlivňují bakteriální prostředí v organismu a mimo jiné tedy pozměňují i složení střevního mikrobiomu, což možná přispívá ke zhoubnému onemocnění tlustého střeva.

V čem je nemoc u mladých jiná

Rakovina přitom mladé zasáhne jinak. Třeba u pacientů do 50 let hovoří pneumologové o jiných typech nádorů než ve starším věku. Jejich nádory mají jiný genetický profil, někdy se chovají i agresivněji. Pokud jsou v pokročilém stádiu, daří se nám je pod kontrolou držet třeba jen nějakou dobu, pak si najdou jinou cestu, jak léčbu překonat, a my musíme hledat jinou, popisuje Martin Svatoň, přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň. Podle Koblížka se ale léčba u rakoviny plic rychle vyvíjí a klíčový je genetický profil nádoru, protože ten pak umožňuje nasadit třeba i lék, který je primárně určený jinému typu pacientů. Proto u mladých pacientů lékaři takto nádor vyšetřují vždy, u starších pacientů to automaticky neplatí.

Rozdíly jsou také sociální. U mladých lidí nádor přichází v době, kdy pracují, splácejí půjčky na bydlení nebo řeší hledání životního partnera či založení rodiny včetně těhotenství a kojení. Navíc, pokud mají zdravotní problémy, cesta ke správné diagnóze pro ně může být delší, protože nádor není první věcí,  na kterou mladý pacient nebo sami lékaři pomýšlejí.

To byl i případ paní Lucie z úvodu textu. Nejprve šla v šestinedělí na gynekologii, kde ale vyšetření nic neodhalilo. Další lékař Lucii odbyl. Odflákl vyšetření s tím, ať jdu na gynekologii. Argument, že jsem tam už byla, u něj moc nepomohl, popisuje Lucie. Věci se daly do pohybu až na chirurgii, protože bolesti sílily a následovala další vyšetření včetně ultrazvuku. Pak už to šlo rychle. Měla jsem podporu rodiny, péči o malou jsem zpočátku zvládala pod prášky na bolest. Při imunoterapii už je mi lépe, funguji, bojuji a v hlavě mám, že tady prostě budu, dodává mladá žena s tím, že jí pomáhá neřešit nepodstatné věci a soustředit se na přítomnost.

Přečtěte si také:

Nic to není, říká část lékařů o bulce v prsu během těhotenství, při kojení či IVF. Jenže to může být rakovina

Hrazená prevence až od 45 let

Problémem rakoviny v nízkém věku také je, že u ní neexistuje hrazená plošná prevence. Třeba mamografický screening je aktuálně dostupný od 45 let, prevence rakoviny tlustého střeva od 50 let a prevence rakoviny plic se týká jen silných kuřáků od 55 let.

Výjimkou je prevence rakoviny děložního hrdla, kterou mají dívky a ženy hrazenou jednou ročně od 15 let.

Je tedy otázkou, zda u některých onkologických programů věkovou hranici nesnížit. Národní screeningové centrum již informovalo, že od ledna 2026 bude u prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku snížena věková hranice z 50 na 45 let. Zároveň bude vůbec poprvé v jeho historii zavedena horní hranice do 74 let včetně.

Důvodem snížení věku je nikoliv vyšší celkový počet nádorů, ale vyšší výskyt nádorů v pokročilém stádiu u lidí pod 50 let.

Přečtěte si také:

Změna pravidel kvůli rakovině. Na preventivní koloskopii by měli lidé chodit už ve 45

Naopak debata o tom, zda snížit i věk pro bezplatnou prevenci rakoviny prsu, zatím změny nepřinesla. Screeningové programy v ČR jsou navrhovány a upravovány na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a doporučení mezinárodních odborných institucí. Klíčovým rámcem jsou doporučení Rady EU, která byla aktualizována v prosinci 2022. Ta v současné době nedoporučují zavádět organizovaný populační screening karcinomu prsu pro ženy mladší 45 let, vysvětluje Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.

Rozumíme veřejné debatě, která se vede v souvislosti se vzestupem výskytu některých nádorů u mladších pacientů. Je však třeba dodat, že u lidí do 35 let tvoří zhoubné nádory jen malou část celkové onkologické zátěže, cca dvě až tři procenta, a efektivita populačního screeningu v této věkové skupině zatím není dostatečně prokázána. Výjimkou je screening karcinomu děložního hrdla, dodává Hejduk.

Mladí lidé se tak musí spolehnout při prevenci rakoviny varlat a prsou na samovyšetření (jak na něj najdete např. zde na webu organizace Loono). Nebo si některá vyšetření (např. mamografii) zaplatit ze svého. V případě, že v jejich blízkém okolí je pacientů s rakovinou více, měli by na toto upozornit praktického lékaře. Ten jim pak může vystavit žádanku na vyšetření mimo věkový limit screeningů. I pak bude lékařem indikované vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění.