Mrkev kupte malou a zbavte ji natě, radí předseda zelinářů

Vyhlášená místa českého zelinářství

Většina pamětníků si jistě vzpomene na někdejší firmu Fruta Mochov a její mochovskou směs (v současné době ji už ale bohužel nemusí tvořit zelenina z ČR). O něco méně lidí pak na další „mekku“ tuzemského zelinářství, a to lokalitu Úpor v katastru obce Obříství nedaleko Zálezlic.

Právě Zálezlice jsou v současné době znovu zelinářským symbolem, a právě mrkev je jednou z komodit, která se tu pěstuje i zpracovává.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Farma se ale také stará o osvětu, nedávno zde například proběhl Den farmářské zeleniny, na kterém se veřejnost mohla o pěstování zeleniny v ČR dozvědět řadu zajímavých údajů, přítomné děti vyzkoušet své znalosti a spotřebitelé nakoupit v místní farmářské prodejně zeleninu prakticky přímo z pole. 

Jakou mrkev vybrat? Určitě ne tu největší

O mrkvi se přitom všeobecně ví, že jde o jeden z nejsladších druhů zeleniny, že obsahuje betakaroten a zřejmě i to, že je pro člověka lepší nutriční volbou konzumovat mrkev vařenou než syrovou. Stejně jako u jakéhokoli druhu potraviny a zeleniny ale i v tomto případě platí, že není mrkev jako mrkev.

A stejně jako například u jablek také u mrkve platí, že minimálně senzoricky není nejlepší volbou co největší a nejdelší mrkev, což bohužel preferují obchodníci a také značná část spotřebitelů. Výsledkem je tak jen několik kusů v případě mrkve prodávané ve svazku. Přitom by podle Petra Hanky pro spotřebitele lepším řešením byl nákup drobnější, mladé a špičaté mrkve.

Ve svazkové mrkvi by správně mělo být 10 až 15 kusů mrkve. Taková mrkev je totiž nejkřehčí a nejsladší, ale ne pořád.

Nať je třeba odříznout

Právě u svazkové mrkve je důležité hned po jejím nákupu odříznout nať. Zbavuje totiž rostlinu v ní přítomných cukrů, a navíc prostřednictvím natě mrkev ztrácí vodu.

Pokud pak chceme konzumovat syrovou mrkev, doporučuje pěstitel mrkev oškrábat a odkrojit horní část, čímž se lze zbavit zbytků nevhodných látek z půdy.

Mrkev je zdravější vařená

Jak už ale bylo řečeno, látky obsažené v mrkvi jsou pro člověka lépe využitelné po jejím uvaření. Zatímco totiž ze syrové mrkve dokáže člověk využít je zhruba čtvrtinu v ní přítomného betakarotenu, po uvaření, a zejména v kombinaci s jídlem obsahujícím tuk, se využitelnost zvýší na 50 procent.

I proto je mrkev součástí receptů, jako je dušená mrkev s vepřovým masem. Recept (nejen) na tento pokrm a další údaje o nabídce farem Hanka Mochov mohou zájemci najít na webu Mrkev.com, což je (při rozsahu nabídky uvedené farmy) reálným potvrzením o vztahu předsedy ZUČM právě k mrkvi.

Tu mohou spotřebitelé najít také v zeleninových směsích prodávaných pod uvedenou značkou, přičemž v tomto případě je garancí i tuzemský původ zeleniny. Surovinu pro směsi přitom tvoří zelenina, která velikostně neodpovídá požadovaným parametrům, což je zhruba 20 až 30 procent z celkové produkce. Farma kromě toho také produkuje krmnou mrkev pro koně a firmy, které vyrábějí krmné směsi pro zvířata.

Nejlepší odrůda mrkve

Mrkev přitom nemusí mít jen klasickou oranžovou barvu, existují i odrůdy mrkve fialové, karmínové nebo žluté, což se využívá mimo jiné ke zvýšení vizuální atraktivity zeleninových směsí. Barvu mrkve ale ovlivňuje i půda, v níž se pěstuje – pokud jde o těžké půdy, bývá mrkev červenější, ale špatně se z ní odstraňují zbytky zeminy. Na složení a zdravotní benefity ale nemá barva mrkve podstatnější vliv, důležitější je spíše právě její velikost a čerstvost.

Pro lepší orientaci spotřebitele by bylo přínosem, pokud by se (nejen) u mrkve uváděly u příslušných produktů také odrůdy. To však žádná legislativní povinnost nestanovuje, což je možná škoda.

Pokud by totiž měli spotřebitelé potřebné informace, mohli by například preferovat jednu ze sladkých svazkových odrůd s názvem „mokum“. To by mohlo pomoci odbytu takových odrůd, které jsou náročnější na pěstování, ale atraktivnější pro konzumaci.