„Je pravda, že se o ledvinách říká, že nebolí. To platí, pokud mluvíme o takzvaném chronickém onemocnění ledvin, které má nespecifické příznaky. Ale ledviny mohou bolet. A to potvrdí všichni, kdo zažili koliku, kdy odchází kamínky z ledvin, a to myslím, že zejména pánové si ,užívají‘,“ říká v podcastu 120 na 80 doktorka Silvie Rajnochová-Bloudíčková, vedoucí nefrologické a transplantační ambulance Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Podcast si můžete poslechnout přímo zde:

Právě chronické onemocnění ledvin je zákeřné v tom, že se příznaky začnou objevovat až v pokročilém stadiu nemoci. „Pacienti jsou unavení, nevýkonní, spaví, mohou i méně močit, zvyšuje se jim krevní tlak. To se pojí s bolestmi hlavy, mohou pozorovat krev v moči. To je pak dovede k lékaři,“ popisuje nefroložka.
I proto se vyplatí nepodceňovat prevenci. Až polovinu nemocných se totiž nyní podaří zachytit a diagnostikovat až v takové fázi onemocnění, kdy už potřebují dialýzu. Z těchto pacientů se pak rekrutují kandidáti na transplantaci.
A kdo je vlastně vhodným kandidátem pro transplantaci? Podle Rajnochové-Bloudíčkové se zohledňuje celkový stav pacienta. Transplantace mu má totiž zkvalitnit a prodloužit život, takže nemocný musí mít šanci na delší přežití.
„Jsou to pacienti, kteří mají chronické onemocnění ledvin v nějakém pokročilém stadiu a musí mít dobrý srdečně-cévní stav. Také musí být schopni dobré spolupráce a musí mít náhled na celkový stav. V současné době těch absolutních kontraindikací k transplantaci mnoho není,“ vysvětluje lékařka.
Česko podle ní patří k zemím, kde se na ledvinu čeká poměrně krátce, průměrně kolem jednoho roku. Nicméně v naprosté většině případů se transplantují ledviny od zemřelých dárců, přestože orgán od žijícího dárce má výrazně delší životnost.
„Primárně se snažíme komunikovat s blízkými z rodiny, což většinou bývají rodiče, sourozenci nebo partneři, a pokud se někdo z nich rekrutuje a souhlasí s dárcovstvím, s tím, že opravdu chce nezištně pomoci svému blízkému, tak ho vyšetříme a zjistíme, jestli je dárcovství možné. Samozřejmě ten žijící dárce nemusí být výhradně příbuzný geneticky, může to být kamarád či přítel, ale musí tam být nějaká emotivní vazba, aby bylo zjevné, že se opravdu znají a že nabízená pomoc je čistě altruistická,“ dodává Rajnochová-Bloudíčková, která je odbornou garantkou webové stránky Transplantacenenitabu.cz. Ta má informovat pacienty s nemocnými ledvinami a potenciální dárce o možnostech transplantace.
V podcastu 120 na 80 Rajnochová-Bloudíčková dále mluví i o tom, jak samotná transplantace probíhá, co jí předchází i následuje, stejně jako o tom, jak se o ledviny starat, kolik tekutin bychom denně měli vypít a co dělat, když se objeví ledvinové kameny.
Podcast si můžete „naladit“ na obvyklých podcastových platformách Apple Podcasts, Spotify, Google Podcasts a dalších. Najdete ho i na našem YouTube kanálu.