Lidé platí tisíce za vitamíny a léky do žíly. Přínos infuzí je ale pochybný

Počty případů, kdy jsou infuzní přípravky podávány jako forma prevence, v tuzemsku rostou. Souvisí to s trendy influencerů a propagací takzvaného biohackingu, tedy látek na dlouhověkost nebo prevenci oxidačního stresu, vysvětluje ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčivTomáš Boráň. Ten nedávno  upozornil na rizika aplikací některých látek, které se „preventivními“ infuzemi podávají. Roste počet situací, kdy je tato forma léčiv nabízena nelegálně,dodává ředitel SÚKL. Třeba proto, že látka není v Česku vůbec registrovaná. 

Infuze doma i na festivalu

Vykapání roztoku přímo do žíly trvá v ordinacích od půl hodiny až po více než hodinu. Aplikaci i roztok si v případě „prevence“ platí zákazník. Ceny začínají řádově na stokorunách, některé infuze mohou stát i více než 15 tisíc a pokud si jich zájemce předplatí více, je na desetitisícových částkách.

Oproti tradičním způsobům příjmu živin, jako jsou potraviny nebo doplňky stravy, infuze umožňují větší a přesnější dávkování a zajišťují stoprocentní vstřebání vitamínů a minerálů. Tyto infuze jsou zpravidla prováděny pod dohledem lékaře nebo odborníka na výživu, popisoval před dvěma lety v PR zprávě praktický lékař Rodion Schwarz, který patří mezi ty, kdo podobné infúze nabízí. Vybavení pro podávání, dokumenty pro úřady i pacienty si přitom mohou ordinace pořídit v rámci franšízy. Existují firmy, jež zdravotníkům dodávají na klíč celý balíček služeb tak, aby lékaři mohli placené infuze podávat.

Přečtěte si také:

Řešíme, jestli máme dost vitamínu C, ale naší imunitě spíš chybí déčko

Aplikaci léčiva do žíly si zákazníci mohou dopřát v ordinaci nebo doma, protože sestra či lékař za nimi přijedou. Letos se je firmy zřejmě poprvé snažily prosadit také na hudební festivaly. 

Zatímco účastníky akce Beats for Love zvala na návštěvu ordinace v Havířově, na Colours of Ostrava chtěla firma podávat léky žilou přímo v jednom z festivalových stanů. Vitamínové infuze od @ivpoint na Colours? Přesně to, co tvé tělo potřebuje po probdělých nocích, vedru nebo párty, lákala pár dnů před začátkem akce jedna z reklam se sliby dobití baterek, posílení imunity, restartu, postavení na nohy při kocovině nebo po probdělé noci.

Jak zjistil server Vitalia.cz, infuze na Colours of Ostrava měla podávat firma Hump, s. r. o. Libora Hrbáčka. Hump provozuje ostravskou ordinaci IV Point. Na festivalu nakonec ovšem mě­la jen informační stánek, na kapačky nedošlo. Nestihli jsme vyřídit u krajského úřadu oprávnění k poskytování zdravotních služeb mimo provozovnu, stejně tak jako vypracovat a schválit provozní řád ke konkrétnímu místu, napsal redaktorce Libor Hrbáček. Jeho slova potvrzují i organizátoři. Z důvodu nedostačujícího zajištění podmínek pro bezpečnou aplikaci ze strany poskytovatele služby jsme se rozhodli od této nabídky ustoupit. IV Point měl tento ročník v areálu informační stánek, ve kterém návštěvníky pro aplikaci odkazoval do svého centra, sděluje Ondřej Bambas, PR manažer festivalu. 

Podle Krajského úřadu Moravskoslezského kraje si Hump letos nepožádal o povolení, aby mohl prevenci poskytovat mimo ordinaci. Žádost nepodal ani žádný jiný poskytovatel zdravotních služeb, uvádí mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová. Svolení by potřeboval i z hygienické stanice. Ani tam Hump či jiná firma kvůli festivalovému podávání infuzí nežádala. Vitalia.cz to potvrdil mluvčí krajské hygieny Aleš Kotrla.

Podle Ondřeje Bambase informační kampaň ordinace měla úspěch, a tak se příští rok festival nebrání ani samotnému podávání léčiv. Zájem na sociálních sítích dává najevo i IV Point. V současnosti ale nevíme, zda budeme schopni s dodavatelem splnit všechny podmínky k bezpečné aplikaci, dodává za festival Ondřej Bambas.

Účinnost? Nelze doložit

Komerční infuze zpravidla obsahují různé vitamíny a minerály. Mohlo by se zdát, že bezpečnost i účinnost látek podávaných infúzemi jsou – krom těch zatím v Česku neregistrovaných – doloženy a účinky zaručeny, protože prochází před uvedením na trh klinickými testy. Tak tomu automaticky není. Žádná ze studií dosud neprokázala efekt užívání vitamínu nebo multivitamínů, a to ať už jako prevence šíření infekcí nebo jako léčba probíhajícího onemocnění. Efekt nemají ani na civilizační choroby, říká Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství a primář Infekčního oddělení v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Vydává-li někdo infuze s vitamíny a minerály za účinné, postupuje podle něj přinejmenším v rozporu s lékařskou etikou. Je to vyhazování peněz, protože takto podávané infuze nemají žádný význam ani při prevenci, ani v léčbě, je přesvědčený infektolog.

Podávání infuzí přirovnává k různým experimentům v době začátku a nejsilnějších vln covidu. Byly snahy jej preventovat a léčit kde čím. Bylo to založeno na pár pacientech, kterým to pomohlo, ale v klinických studiích na stovkách a tisících pacientů se nakonec ukázalo, že smysl mají jen dvě věci: očkování a antivirotika, popisuje Dlouhý.

Lékař také připomíná, že stále platí, že pokud někdo požije vyšší množství třeba vitaminu C, tělo kyselinu askorbovou bez užitku vyloučí. V infuzích s vysokými dávkami proto nevidí smysl. Naopak připomíná, že tento vitamín se umí vysrážet v ledvinách a negativně ovlivnit jejich fungování. Další vitamíny organismus nevyloučí, ale ukládá je. Třeba u vitaminu A, D, K je předávkování vysloveně nevýhodné a může být i nebezpečné, podotýká Pavel Dlouhý. 

Rizikem komerčních infuzí je také to, že zdravotníci léčiva podávají jinak, než jak nařizuje příbalový leták a doporučují výrobci. Ti vždy cílí na léčbu onemocnění nebo řešení stavů, kdy pacient kvůli chorobě nedokáže vstřebat některé vitamíny či minerály. Třeba vitamín C, ať už je v tabletách nebo infuzích, má smysl pouze tehdy, pokud je ho nedostatek, což nastává u lidí, kteří mají po operaci žaludku nebo mají krátké střevo či jiné, velmi vzácné zdravotní důvody, uvádí Pavel Dlouhý. Řada léčiv, které když dáte ze špatného důvodu, nevhodnému pacientovi nebo ve špatné dávce může klienta velmi závažné poškodit, proto bych se do podávání infuzních léčiv v této podobě nepouštěl a je potřeba před nimi varovat, říká předseda Společnosti infekčního lékařství s tím, že na takové jednání mohou klienti podávat stížnost u krajských úřadů nebo České lékařské komory. Té jsme se na názor na podávání komerčních infuzí zeptali, na vyjádření zatím čekáme.

Vitamíny i neregistrované léky

V infúzích jde například o vitamíny C, B, D, E, železo, selen nebo zinek. Ale najít v nich lze také účinné látky, které se jinak berou v tabletkách. Třeba omeprazol, lék na problémy s trávením. V některých jsou i analgetika (léky proti bolesti) nebo antiemetika (léky na potlačení nevolnosti a zvracení). Může to být v případě kocoviny lákavé, ale není to úplně ideální pro bezpečí těch, komu jsou infuze podávané,  popisuje Tomáš Boráň.

Některé typy roztoků slibují zlepšení funkcí mozku a obsahují látky, které se v Česku běžně podávat jako léčiva nesmí, protože nejsou registrované. Patří mezi ně například citikolin nebo látky pod zkratkou TAD (glutathion) a NAD (ni­kotinamid adenin dinukleotid). Před nelegálními infuzemi s NAD+ varoval nedávno i lékový ústav (informaci najdete zde). Vitalia.cz se infuzím s touto látkou bude věnovat v samostatném textu.

Jaké je přesné složení roztoků podávaných mimo nemocnice a skrývajících se pod názvy typu Megamysl nebo Vyprošťovák, se na webech ordinací, až na výjimky, nedočtete. Našli jsme jen jednu, která zveřejňuje produktové listy. Oslovená zdravotnická zařízení složení nesdělila. S veškerým respektem – nejsem si jistý, z jaké pozice bychom vám měli poskytovat detailní informace o konkrétních léčivých přípravcích/výrobcích. Výběr používaných léčiv a naše interní postupy vnímáme jako součást know-how, které si z pochopitelných důvodů chráníme, píše Libor Hrbáček. Plné složení konkrétní infuze je vždy dostupné klientovi před aplikací, a to jak ústně, tak na informačním listu, který od nás obdrží, tvrdí. 

Informace se ale dají dohledat. Například z databází SÚKL nepřímo vyplývá, že v případě infuzí s vitamínem C se podává léčivo s názvem Vitamin C injektopas. Z webu Infuze pomáhá, který patří Rodionu Schwarzovi, se lze dočíst i názvy dalších léčiv. Jde třeba o Cernevit, Addaven, Vitalipid nebo Soluvid a z Itálie dovážená, v Česku neregistrovaná léčiva citicolin a tationil.

Znát přitom přesný název není detail, může to být důležité, protože s jeho pomocí si lze dohledat v Databázi léků SÚKL podrobné informace. Nejen přesné složení, také třeba případné nežádoucí účinky i to, kdy by měl být lék podávaný a komu. Navíc má klient jistotu, že uvedené léčivo je registrované v Česku, tedy i na trh uváděné běžnými způsoby.

Vědět, co lékař podává, v jakém složení a množství je také důležité jako prevence předávkování. To je totiž možné i vitamíny a minerály a může vést v krajním případě třeba k poškození ledvin.

Komu infuze lékaři nabízí

Podle ordinací, které je inzerují, si infuze může dopřát prakticky kdokoliv. Cílí třeba na přepracované lidi, nebo na ty, kteří chtějí zbrzdit proces stárnutí, déle žít ve zdraví nebo se ocitli ve vleku zdravotních problémů včetně dlouhodobé chronické a paralizující únavy. Jedna z lékařek redaktorce uvedla, že jejich nasazení probírá s lidmi čerstvě po mrtvici nebo s chronickou borreliózou. Jiný lékař zase cílí na pacient s longcovidem nebo chronickým únavovým syndromem.

Indikace, kdy lékař doporučí léčební postup na základě vyšetření a diagnózy, ale u komerčních infuzí prakticky neprobíhá. Zájemci si mohou produkt vybrat online, stejně tak se na dálku mohou objednat do ordinace a službu zaplatit. Zdravotník je tak poprvé vidí většinou až těsně před podáním, kdy jim dává vyplnit formuláře, které se ptají i na zdravotní stav.

Z webu některých ordinací se po chvíli hledání může zájemce dozvědět obecně jen to, že preventivní infuze nejsou určené třeba akutně a chronicky nemocným lidem – pacientům s cukrovkou, onemocněním ledvin, jater či srdce, poruchami srážlivosti (například užívajícím léky na ředění krve) nebo onkologickou diagnózou. 

Baden-Baden, Spa nebo Bath. Poznáte slavná lázeňská města?

Lázně patří mezi oblíbené turistické cíle už několik století. Ty nejslavnější známe snad všichni. Minimálně podle názvu. Víte ale, jak vypadají, a troufnete si poznat alespoň některé z nich podle fotografií?

Spustit kvíz

Léky do žíly s riziky

Ačkoliv se nabídka ordinací tváří, že není nic jednoduššího, než si v polední nebo festivalové pauze odskočit na léky podané žilou, realita je složitější. Infuze totiž mají rizika, z nichž některá už začal zmiňovat i SÚKL. Třeba u NAD+ není podle Tomáš Boráně vlastně jasné, o jaký produkt se jedná a z jakých složek je vyráběný. Problematická může být i cesta citikolinu k českým zákazníkům.

SÚKL také řeší propagaci infuzí, protože platí, že léčiva nesmí mít reklamu zacílenou přímo na pacienty. Takovou reklamu zatím ústav pokutoval jen u vitamínu C, kde jen za letošek zatím padlo šest pravomocných pokut za celkem 1 280 000 korun. Kdo konkrétně je dostal, lze vyčíst z online přehledu sankcí zde. 

Z online přehledu lze také dohledat, že sankce ukládal SÚKL i loni, bylo jich rovněž šest, předloni 12 a pokutovalo se i v předchozích letech. Třeba jednu pravomocnou pokutu uložil už v roce 2017. SÚKL se už začal zaměřovat i na reklamu infuzních roztoků s jiným složením.

Také u podávání infuzí stejně jako třeba u výplní v estetické medicíně (o jejích rizicích jsme psali zde) se může stát, že se do aplikace pustí i někdo, kdo vybaví prostory jako ordinaci, ve skutečnosti o zdravotnické zařízení nepůjde. U nelegálních klinik nevidí nikdo do toho, jaké roztoky používají, jak je skladují, zda používají sterilní kanyly a infuze podává skutečně zdravotník. Navíc taková zařízení nemají povinnost se pojistiti pro případ, že způsobí někomu újmu.

Ověřit, zda majitel ordinace má z krajského úřadu povolené poskytování zdravotních služeb, není snadné. Některé ordinace na webu neuvádí, kdo je vlastní, není tam ani identifikační číslo majitele. V takovém případě ale není jednoduše možné v online databázi poskytovatelů zdravotní péče (najdete ji zde na webu ÚZIS) ověřit, zda skutečně jde o zdravotnické zařízení.

Stejně jako u složení zamlžují situaci komerční názvy infuzí, v případě ordinací pak má stejný efekt to, když se jmenují jinak než než firmy či živnostníci, kteří potřebné souhlasy krajských úřadů drží. To je příklad i ostravské IV point. V databázi podle názvu IV Point vyhledatelná není, až Libor Hrbáček redaktorku odkázal na jeho firmu Hump, s. r. o., která je zdravotnickým zařízením a takto je i dohledatelná.

IV Point není jedinou ordinací. Dohledat držitele oprávnění k poskytování zdravotních služeb není online možné např. u havířovského zařízení Ivital. Na otázku, kdo za Ivitalem stojí, nikdo nereagoval. To samozřejmě neznamená, že ordinace je nelegální. Znamená to jen, že potenciální zákazník si to nemůže rychle a online ověřit.

V medicíně se sice smí některá léčiva používat tzv. off-label, tedy mimo určení, stává se to ale jen výjimečně, nejčastěji v intenzivní péči nebo při léčbě dětí. 

Složitější je situace třeba u citikolinu. Tato účinná látka se v tuzemských lécích  nepoužívá, protože u nás není registrovaná. Na trhu je třeba v Itálii, kde lékaři infuze s citikolinem s názvem Neurex nasazují coby podpůrná léčba Parkinsonovy nemoci. Tady podávání této látky s Parkinsonem spojené není.