Hlavní navigace

Odborníci radí povlékat peřiny každé dva týdny

 Autor: Depositphotos.com
Češi perou ložní prádlo průměrně jednou za čtyři až pět týdnů. To je podle odborníků málo, mnozí totiž doporučují měnit povlečení dokonce jednou týdně. Potřebujeme ale vůbec ve velkém likvidovat bakterie a další mikroorganismy, co s námi žijí v posteli? A vyplatí se kupovat povlaky s antibakteriální úpravou?
Tereza Víchová 8. 6. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Jako království bakterií jsou známé třeba kuchyňské dřezy, kliky, klíče nebo toaletní prkénka. V oblasti dezinfekce všeho a všech nás ostatně dost prověřují momentální preventivní opatření proti koronaviru. Postel až tak neřešíme, až na ty, kdo mají alergii na roztoče. Minimálně dvakrát ročně bychom měli nechat vyčistit také matraci. V ní i v prádle jsou výborné podmínky pro bakterie, plísně a další mikrooganismy. Pokud se jejich výměna zanedbá, je jich tu až třistakrát víc než v psím kousátku.

Co s námi žije v posteli

Zahraniční studie společnosti Amerisleep z loňského roku například zjistila, že čtyři týdny neměněný povlak polštáře obsahuje asi dvanáct milionů KTJ (pozn. kolonie tvořící jednotky – výraz užívaný pro vyjadřování počtu mikroorganismů ve vzorcích) bakterií na čtvereční palec (to je asi 6,5 cm2). U stejně dlouho nepraného povlaku peřiny je to pak více než jedenáct milionů KTJ na čtvereční palec. Pro srovnání, obvykle obávané toaletní prkénko obsahuje na čtvereční palec asi 172 KTJ.

„Uvedené zjištění studie mě svými čísly neohromuje,“ konstatuje alergoložka a imunoložka Nemocnice Mělník Zuzana Ambrusová. „Nedílnou součástí našeho života je přítomnost mikroflóry v našem těle a v prostředí kolem nás. Proto není překvapivé, že na povlacích polštářů a peřin se nachází velké množství bakterií. Zajímavé by mohlo být jejich složení, v jaké míře jsou zastoupeny potenciálně nebezpečné druhy.“

Takové číslo se už asi liší „peřinu od peřiny“. Podle zmiňované studie se tu ale ve více než čtyřiceti procentech vyskytují i nebezpečné gramnegativní bakterie, které běžně způsobují zápal plic či různé infekce. 

Zničit roztoče v pračce?

Minimálně ti, kdo mají sklony k nemocem dýchacích cest či trpí alergií nebo astmatem, by tak častější povlékání měli zvážit. Jak je ale možné, že zrovna v peřinách, kam většina z nás chodí umytá a v pyžamu (tedy čistém oblečení), se mikroorganismům tak daří? A můžeme tomu nějak zabránit, či naopak situaci nevědomky zhoršovat?

„Během spánku se z našich těl odlučují miliony odumřelých kožních buněk a také až jeden litr potu. Tělesným teplem se přikrývky a polštáře zahřívají, a v kombinaci s vlhkem se tak stávají ideálním prostředím pro množení bakterií. Odumřelou kůží se zase živí prachoví roztoči, kteří se v našich postelích též vyskytují v milionových počtech,“ vysvětluje Petr Wagner z e-shopu Astoreo, specializovaného mimo jiné na lůžkoviny.

A na roztoče jako zdroj možných potíží upozorňuje i Zuzana Ambrusová:

„Naše lůžkoviny nejsou bohaté jen na bakterie a plísně, jsou právě i zdrojem roztočů a zvířecích alergenů. Roztoči jsou mikroskopičtí členovci, kteří se živí rozkládající se organickou hmotou, jako jsou třeba odloučené šupinky kůže, dobře se jim daří v teplém a vlhkém prostředí. A patří mezi významné inhalační alergeny.“

Galerie: Alergie na roztoče – věčný boj proti prachu

Častější povlékání jako ochrana

I proto se lékařka přiklání k variantě častějšího povlékání, než ve většině domácností probíhá. „Doporučuji výměnu povlaků minimálně jednou za dva týdny. Prát bychom je měli na šedesát stupňů, dostatečně vymáchat a vyžehlit.“

Právě vysoká teplota při praní a žehlička umí mikroorganismy usmrtit. Zvolit povlečení, které můžeme často prát, a to na dostatečně vysokou teplotu, je tak podle lékařky základ. Ideální jsou spíš přírodní materiály, tedy bavlněné varianty.

„Možná méně známý je fakt, že roztočům nesvědčí působení mrazu, čehož můžeme využít v chladném období roku,“ doplňuje Zuzana Ambrusová.

Druhy povlečení ve zkratce

  • Bavlněné – klasická stoprocentní bavlna v plátnové vazbě je na českém trhu nejrozšířenějším materiálem pro výrobu ložního povlečení. Existuje v různých úpravách (krep, flanel, satén, damašek…).
  • Bambusové – velmi jemná příze je kombinací bavlny a bambusových vláken, která jsou charakteristická přirozenými antialergickými a antibakteriálními účinky – mikroorganismům se v nich příliš nedaří.
  • Polyesterové – mikroplyš, mikrovlákno – jsou snadné na údržbu, ale nevyhovují například atopikům.
  • S antibakteriální úpravou – obsahuje sloučeniny stříbra, zinku a dalších přísad, které brání v růstu bakteriím a dalším nevítaným mikroorganismům.

Vyplatí se investovat do povrchových úprav?

Antibakteriální, protiplísňové, se stříbrem… místo obyčejné bavlny je dnes spousta možností, jaké povlečení vybrat, abychom aspoň částečně eliminovali výskyt různých mikroorganismů. Všechno je ale jen povrchová úprava, a zůstává tak otázkou, jestli nemáme za pár měsíců obyčejnou látku, ovšem v ceně i více než dva tisíce korun na jednu postel. Jak tuto volbu komentuje Zuzana Ambrusová?

„V popisu povlečení s antibakteriální úpravou se uvádí, že brání nejen množení bakterií a plísní, ale i roztočů. Nebývají však zmiňovány mechanismy, které by to měly zajistit. Podařilo se mi dohledat jen informace o použití molekul stříbra. Jejich zakomponování do textilií snižuje růst bakterií.“

Efektivitu a životnost těchto materiálů sami změříme těžko, i výrobci ale připouštějí, že se praním postupně snižuje.

„Na trhu jsou k dispozici také speciálně tkané látky, které by neměly propouštět roztočové alergeny. Je ale potřeba si uvědomit, že prach bude vždy přítomen i na zevní straně těchto látek,“ doplňuje alergoložka další možnost. Povrchové úpravy jsou tak částečně funkční, ale poměrně nákladnou možností.

Co do postele nepatří

  • Čistotě lůžka dopomůžeme tím, že na něj nebudeme odkládat batohy, tašky, kabelky ani svlečené svršky.
  • Zásadně bychom sem také neměli pouštět domácí mazlíčky, chráníme se tak i před mikroorganismy z jejich srsti.

Čemu se vyhnout při výběru povlečení

Obecně je spíš nevhodné jakékoliv povlečení z polyesteru – prodává se například z mikrovlákna nebo mikroplyše. Polyester má velmi špatnou schopnost odvádět vlhkost a během spánku hrozí i zapaření. U „plyšového“ povlečení zase riskujeme vdechnutí drobných vláken, které může vyvolat dráždění ke kašli.

„Některé druhy povlečení jsou méně vhodné. Nedoporučuji takové, na kterých se více zachytávají prachové částice, ani ty, ze kterých by se vlákna uvolňovala a dráždila dýchací cesty. Pacienti s atopickým ekzémem by se měli vyhnout syntetickým látkám,“ shrnuje Zuzana Ambrusová a zmiňuje staré známé přísloví: „Jak si kdo ustele, tak si lehne.“

„Už naše babičky věděly, že lůžkoviny musíme pravidelně čistě povlékat a větrat. Tím docílíme optimální péče, při které minimalizujeme prašnost a množení mikroorganismů,“ uzavírá lékařka.

Odborná spolupráce:

MUDr. Zuzana Ambrusová

Lékařka alergologie a klinické imunologie Nemocnice Mělník, kterou provozuje skupina Vamed Mediterra.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).