Chcete vědět, kde dobře umí léčit mrtvici? Tak začněte klikat. Od začátku února si řadu informací můžete najít na internetu, a to včetně konkrétních nemocnic nebo okresů.
Co se dozvíte v článku
Ministerstvo zdravotnictví představilo první sadu otevřených, komplexních a především adresných dat. Zatím se týkají jen léčby mrtvice. Celosvětově jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí. Chceme-li se posunout k lepším počtům a mít takové dožití ve zdraví jako třeba Japonci, je potřeba začít tím, co nás pálí a zabíjí nejvíc,
vysvětluje Aleš Tomek, předseda cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti.
Kde informace hledat
Přehledy nejsou na stránkách ÚZIS, Nzip nebo Ministerstva zdravotnictví, stát je zveřejňuje na webu Kanceláře zdravotního pojištění. Konkrétně v záložce Neurologie a volbě Sada ukazatelů kvality péče o pacienty s CMP. Zkratka znamená cévní mozková příhoda
, lidově mrtvice. Na data se můžete dostat rovnou zde.
Kancelář zdravotního pojištění byla první, kdo začal indikátory kvality zpracovávat. A je to tak správně, protože kvalitu by měly měřit a hlídat hlavně zdravotní pojišťovny,
vysvětluje datový analytik Ministerstva zdravotnictví Marian Rybář.
Vysvědčení pro nemocnice
Informace o úrovni léčby můžete hledat na dvou úrovních. První je, že si v předem definovaném seznamu vyberete konkrétní nemocnici a na ni si necháte vygenerovat tzv. report, tedy pomyslné vysvědčení v podobě až třicetistránkového pdf dokumentu s podrobným vyhodnocením ukazatelů kvality.
Možnost vygenerování reportu najdete hned v úvodu stránky. Jde o vyhledávací pole nadepsané Souhrnné reporty za rok 2024. Analytici jednotlivé nemocnice hodnotí 25 shodnými ukazateli a report vám řekne, jestli je všechny dodržely nebo některý nesplnily.
Pokud ukazatele plní, dostane nemocnice pomyslnou pochvalu ministerstva. Pokud ne, musí si sama přijít na to, jak se zlepšit. Když bude delší dobu nečinná, může přijít třeba o statut komplexního centra cerebrovaskulární péče (zaměřené na mozek a cévy) nebo iktového centra.
Pro laika je čtení dat oříškem
Pokud si do kvality péče nezasvěcený člověk vygeneruje report a ten poukáže na problém, ve finále nejspíš nebude rozumět tomu, co nemocnice vlastně porušuje, protože datové výstupy se hemží termíny. Je proto těžké je rozklíčovat a spíše než pro laika jsou určena odborníkům a samotným nemocnicím.
Autoři, ale i sami pacienti jsou si toho vědomi, a tak Národní asociace pacientských organizací (NAPO) plánuje data polidštit. Překlopí je na vlastní, nový portál, jenž pacientům přinese informace v co nejsrozumitelnější podobě.
Nebudou tam indikátory, ale komplexní informace – kde se léčit, jaká jsou centra péče, jak se k péči dostat, jaké jsou čekací doby… Vyhledávat by šlo na základě životní situace a u jednotlivých nemocnic by kvalita péče neměla být znázorněna v grafech. Zvažujeme spíše podobu semaforu,
popisuje ředitelka NAPO Zlata Kasová.
Semafor by měl notoricky známé barvy. Jen by neznamenal stůj, pozor a volno.
- Zelená barva – v tomto zdravotnickém zařízení je zcela bezpečná péče,
- oranžová barva - péče je tu bezpečná, ale je třeba brát v potaz některé informace,
- červená barva – nemocnice nesplňuje některé standardy, web NAPO proto přinese i vysvětlení jaké a proč, a to včetně objektivních příčin, které nemocnice nedokáže ovlivnit.
Mapy dojezdového času
Druhou úrovní práce s daty je čtení grafů a map. Mezi nejzajímavější patří dvě mapy, které zobrazují, zda se pacient s mrtvicí dostal na sál do hodiny od přivolání záchranky. V žargonu zdravotníků se tomuto času říká zlatá hodina. Když ji zdravotníci stihnou, je vyšší šance, že pacient přežije a následky poškození mozku budou mírnější.
Nejde ovšem o to, že by sanitka s pacientem v akutním ohrožení života kvůli mrtvici musela jet více než hodinu. Je to důsledek sdílené nezodpovědnosti. Situací, kdy záchranáři s pacientem v sanitce obvolávají nemocnice a postupně od nich slyší, že tady toho pacienta nepřijmou a tam také ne a takto se mezi sebou dokáží dohadovat třeba půl hodiny,
popisuje Marian Rybář. Než jsme měli tato data, nikdo netušil, že je to až tak velký problém,
dodává.
Ministerstvo proto už má hotová doporučení, která vymezují konkrétní spádová pracoviště, aby záchranáři věděli přesně, kam mají jet, a nemocnice zase věděly, že pacienta musí přijmout. Pravidla vyjdou v nejbližším věstníku.
Takto vypadá mapa, která ukazuje místa, kde se pacient s mrtvicí nedostane do nemocnice do 60 minut (červená barva).
Proč má problém i Praha
Příčin, proč jsou na mapách červená místa, je více. Někdy jde také o to, že pacienta veze záchranka dál, protože nejbližší nemocnice není speciálním centrem léčby a třeba nemá ani vlastní oddělení neurologie. Tato situace, kupodivu, nastala třeba v části Prahy – mapa ukazuje červené oblasti na severovýchodě metropole.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha byla červená místa v metropoli překvapením. Praha má bezmála tři desítky nemocnic, z toho sedm fakultních (vč. IKEM), přesto se ukázalo, že někde trvá i více než hodinu, než se pacient s mrtvicí dostane třeba na katetrizační sál. Příčinou bylo to, že FN Bulovka nebyla iktovým centrem a pacienti byli odváženi jinam. Jedním z klíčových úkolů nového pana ředitele proto je, aby tím iktovým centrem byla,
říká Adam Vojtěch. Komplexním centrem péče se brzy má stát také Nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.
Na mapě ČR jsou pak nejčervenější okresy Vsetínsko, Prachaticko, Lounsko, Mělnicko, Benešovsko, Trutnovsko, kde iktové centrum už předloni skončilo, protože kvůli nedostatečnému počtu lékařů zavřeli lůžkovou část neurologie. To bývá častý problém i dalších lokalit, kde se nedaří pokrýt péči. Problém je v Jeseníkách, Beskydech, na Českomoravské vrchovině – to je terén hodně v horách, proto se tam za specializovanou péčí jezdí déle,
podotýká lékař Aleš Tomek.
Podle něj červeně svítila i část Šumavy, protože do Klatov se nepodařilo sehnat dostatek neurologů. Vyřešilo se to ale tím, že v Plzni vzniklo druhé iktové centrum, takže v tomto městě je vyšší kapacita.
Kromě převozů po silnicích je řešením i lépe zorganizovat přepravu letecky. Tam, kde se nedaří iktová centra udržet, by mohly převoz akutních pacientů zajišťovat vrtulníky letecké záchranky.
Proč sledovat barvy sloupců
Za pozornost stojí i některé grafy. U nich je v prvé řadě nutné rozlišovat barvy sloupců.
- Zelené sloupečky patří nemocnicím, které mají statut tzv. komplexního cerebrovaskulárního centra (KCC). Jde o nejvyšší stupeň specializace v péči o mrtvice, který v ČR existuje.
- Dále jsou v ČR iktová centra (IC), která jsou ministerstvem akreditovaná pro péči o pacienty s mrtvicí. Tato mají v grafech barvu žlutou.
- Modré jsou nemocnice, které specializovaná centra péče o pacienty s CMP nemají, ale mají vlastní oddělení neurologie.
- Oranžové jsou sloupce těch nemocnic, které neurologii nemají a do takových by se teoreticky pacient s mrtvicí neměl vůbec dostat.
Počty ošetřených pacientů
Prvním zajímavým sloupcovým grafem je ten, který ukazuje přehled celkového počtu hospitalizovaných pacientů. V medicíně totiž platí, že čím lékaři mají v péči méně pacientů, tím méně jsou většinou erudovaní. Nastane-li komplikace, nemusí ji hladce nebo vůbec zvládnout, protože na ni nejsou vytrénovaní.
Data vs. lidský přístup
Žádná čísla, grafy ani mapy pacientovi nezaručí, že nepotká nerudného lékaře nebo protivnou sestřičku. Zveřejněné statistiky nelze vnímat tak, že někde vás vždy ošetří k naprosté spokojenosti, a jinde zůstanete v čekárně trčet několik hodin. Data ale naznačují, kde péči můžete přežít bez větších následných komplikací a kde naopak je riziko potíží vyšší. Ani tato jejich výpověď ale není absolutní.
Pro toho, kdo se daty chce probírat, to tedy znamená, že čím je sloupeček vyšší, tím by měla růst i šance, že lékaři pro pacienta s mrtvicí udělají vše, co moderní medicína dokáže.
Důležité je také vědět, a v publikovaných přehledech to nenajdete, že existuje doporučení, kolik pacientů by mělo za rok ošetřit KCC, aby lékaři neztráceli erudici. Je to 300 nemocných. Pokud tedy zelený sloupeček je nad hodnotou 300, značí to, že by kvalita péče mohla být bez problému.
U IC je za hraniční považováno 200 pacientů s mrtvicí za rok. Pokud tedy je u nemocnice žlutý sloupec nad touto hodnotu, je také vše, alespoň co do minimální počtu ošetřených, v pořádku.
Kolik pacientů do měsíce zemře
Dobré je také podívat se na sloupcový graf úmrtnosti neboli mortality (v přehledu jde konkrétně o graf s názvem 30denní standardizovanou mortalitu pacientů s I63 v roce 2024). Pracuje sice s méně srozumitelnými termíny, pro laika je ale zajímavé a vypovídající sledovat tučnou červenou čáru přetínající některé sloupce. Jde o hranici 15procentní úmrtnosti. Když je sloupec pod ní, je ukazatel v pořádku. Pokud se vyšplhá nad, je úmrtnost vyšší, než má být a může to značit problém v péči.
Ovšem to, co se může zdát někdy zjevné, může mít své objektivní důvody, které nemusí být výsledkem pouhé neschopnosti zdravotnického zařízení. Může jít třeba o chybu statistických dat. Nebo situaci, kdy do zařízení míří záměrně pacienti, kteří od počátku mají velmi nízké šance přežít.
Galerie: Padesátník přežil mozkovou mrtvici
Třeba nemocnice v Nymburce. Její sloupec v úmrtnosti je nejvyšší. V potaz je ale třeba vzít, že nemá neurologii a předloni tam za celý rok ošetřili jen 37 pacientů s mrtvicí. Může jít o situace, kdy pacient s řadou nemocí je hospitalizovaný v této nemocnici s jiným zdravotním problémem a přímo v ní dostane mrtvici,
vysvětluje datový analytik.
Další příčina je složitější a smutnější. Může jít o nemocnici, která se pro systém péče mohla stát místem, kam se výjimečně sváží pacienti, u nichž zdravotníci vyhodnotí, že nepřežijí, a proto jej už nevezou do cerebrovaskulárního centra. Je to příklad nemocnice, kam při triáži (třídění záchrankou a nemocnicemi, pozn. red.) posílají pacienty s řadou komorbidit, jejichž prognóza přežití je velmi špatná,
vysvětluje Marian Rybář. Kvůli odchylkám proto doporučuje pozornost obracet zejména k úmrtnosti zařízení označených žlutými a zelenými sloupci.
Z KCC a IC jsou nad červenou čárou nemocnice v Karlových Varech, Mladé Boleslavi a Znojmě.
Třeba v karlovarské nemocnici je za neuspokojivými výsledky více příčin. Podle neurologa Aleše Tomka jde např. o malý podíl pacientů, u nichž byla provedena tzv. trombektomie, tedy ošetření, jež při ucpání velké tepny jako jediné dokáže zachránit život. Podle nového návrhu věstníku již budou záchranky i na základě našich dat pacienty s potřebou trombektomie vozit místo přetížené Plzně do Prahy,
podotýká lékař.
S centry, která měla hodnoty mimo požadovanou hranici, se brzy sejdeme a budeme s nimi řešit nad podrobnějšími daty důvody neuspokojivých výsledků. Jde nám o to zjistit, zda nemůžeme pomoci nějak i my ze strany Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven,
dodává Marian Rybář.
Chystají se další data
Využitelnost dat o mrtvicích z pohledu pacienta mají jedno velké mínus. Pokud už mrtvici dostanete nebo budete volat záchranku pro blízkého, nemůžete si, na rozdíl třeba od plánované operace, vybrat, ve které nemocnici skončíte.
Mohou ale pacientům a jejich blízkým sloužit jako argumentace při stížnostech zdravotním pojišťovnám nebo krajským úřadům. Každý si může najít svoji nemocnici, svůj okres, svůj kraj a může si pak třeba stěžovat svému hejtmanovi nebo primátorovi, hlavně své zdravotní pojišťovně, proč něco není tak, jak má být,
míní neurolog Aleš Tomek. Navíc podle něj si budou výsledky nemocnice hlídat navzájem, a protože nebudou chtít patři k těm horším nebo být poslední, budou si samy kvalitu péče lépe hlídat a chyby napravovat.
65 procent pacientů se vyléčí
Ročně v ČR postihne mrtvice desítky tisíc lidí. 87 procent případů vzniká ucpáním cévy, tedy i nedokrvením neboli ischemií. Zbylých 13 procent vznikají v důsledku hemoragie, tedy krvácení do mozku. Právě u této příčiny je ale vyšší úmrtnost.
Přehledy na webu Kanceláře zdravotního pojištění říkají, že předloni nemocnice ošetřili 15 554 pacientů s mrtvicí. Podle Tomka dokáže současná medicína 65 procent pacientů vyléčit. Úmrtnost do třech měsíců od ataky nemoci je 16 procent, 20 procent nemocných zůstává trvale závislých na péči.
Center péče o lidi s mrtvicí je přes padesát. Ještě dvě nebo tři centra by se uživila, ale nemáme nemocnice, které by byly schopné je vybudovat,
dodává předseda cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti.
Data o kvalitě péče při cévních mozkových příhodách jsou první vlaštovkou. Další v řadě bude zveřejnění toho, jak pacient putuje systémem zdravotní péče. Půjde tedy o mapování třeba času, který uběhne mezi dobou od CT k samotné léčbě. Známé bude i to, jaký podíl pacientů dostává péči multidisciplinárních týmů nebo čekací lhůty na některá vyšetření. Adresně budou doplněna taká data o komplikaci léčby v podobě sepse neboli otravy krve a různé instituce mapují i čísla kolem onemocnění srdce, roztroušené sklerózy nebo porodů.
ČLÁNKY DO MAILU