Trávicí trakt zahrnuje nejen trávicí trubici, ale také játra, žlučové cesty a slinivku břišní. Problémy tak mohou signalizovat i příznaky, které na první pohled s trávením nesouvisí. Nad čím bychom tedy neměli mávnout rukou?
Co se dozvíte v článku
Pozornost si zaslouží jakákoliv náhle vzniklá bolest břicha, kterou doprovází zvracení nebo průjem, stejně jako dlouhodobé bolesti v souvislosti s jídlem. Bolest v nadbřišku signalizuje problémy se žaludkem, v pravém podžebří s játry a žlučovými cestami, ve středu břicha se slinivkou a v podbřišku pak s tlustým střevem.
Jedním z nejvážnějších varovných signálů je krev ve stolici. „Tato krev může být čerstvá červená, ale může být rovněž dehtovitě černá, mazlavá a výrazně páchnoucí. Čím blíže ústům se zdroj krvácení nachází, typicky v žaludku a dvanáctníku, tím černější je. Černá stolice bude typicky u krvácející vředové choroby žaludku, červená stolice může být z hemeroidů, ale bývá také u rakoviny či zánětů tlustého střeva," vysvětluje doktor Šimon Doležal z Nemocnice Agel Říčany.
Pozor na pálení žáhy i otoky
Často podceňovaným příznakem je pálení žáhy. „Pokud pyróza trvá dlouhodobě, může předznamenávat zánět jícnu vyvolaný žaludečním refluxem. Tento zánět může vést k zúžení jícnu a problémům s polykáním nebo hůře k takzvanému Barretově jícnu, který předznamenává rakovinu jícnu," varuje lékař.
Právě problémy s polykáním, zejména bolestivé, patří mezi další varovné signály.
Při žluté barvě kůže a bělma vás jako první napadne infekční žloutenka. Jenže to nemusí být jediná možnost. „Nebolestivá žloutenka" může být příznakem rakoviny jater či žlučových cest. Žloutenka doprovázená bolestí a horečkou vyžaduje urgentní vyšetření.
Mezi další varovné příznaky patří časté nadýmání v dospělosti, které může poukazovat na zánětlivá nebo nádorová onemocnění, a změny barvy či frekvence stolice – střídání zácpy s průjmy může signalizovat kolorektální karcinom.
Na poruchy jater zase upozorní otoky. „V případě významného zhoršení funkce jater se tvoří otoky, nejčastěji v podkoží dolních končetin a v břiše. Na vině může být jaterní cirhóza, nejčastěji způsobená alkoholem či chronickými infekčními žloutenkami," doplňuje doktor Doležal. Zvracení krve pak vyžaduje urgentní gastroskopii.
Nepřímými známkami nádorových onemocnění jsou neúmyslná ztráta hmotnosti o více než 5 procent za půl roku, únava, slabost či trombóza dolních končetin.
Máte často nafouklé břicho?
Vyšetření zbytečně neodkládejte
I kvůli tomu, že ne vždy jsou symptomy jednoznačné, je potřeba je nezanedbávat a nezlehčovat, ale včas jít k lékaři. Vyšetření, jako jsou endoskopie nebo kolonoskopie, jsou nepříjemná, o tom žádná, ale jsou velmi potřebná.
„Krátkodobý diskomfort převáží vypovídací hodnota. Například pětileté přežití u kolorektálního karcinomu v časném stadiu je přes 90 procent, kdežto ve čtvrtém stadiu jen přes 10 procent,“ uvádí lékař z říčanské nemocnice.
Kolonoskopie už od 45 let
Test na okultní krvácení nebo kolonoskopie jsou od letoška hrazené pacientům už od 45 let věku. Současně se ale nově ustanovila horní hranice pro bezplatný screening, a to na 74 let. To podle odborníků odpovídá doporučením odborných společností i praxi ve většině evropských zemí. U starších osob přínos plošného screeningu postupně klesá, protože přibývá jiných chronických onemocnění, která mohou zvyšovat rizika případných komplikací při kolonoskopii a snižovat její přínos.
Test na okultní krvácení do stolice může pacient absolvovat u praktického lékaře nebo u gynekologa každé dva roky. Kolonoskopii pak jednou za deset let.
Největším rizikem pro trávicí trakt zůstává alkohol, průmyslově zpracované a červené maso a nevhodná tepelná úprava potravin. Základem prevence je strava bohatá na vlákninu, ovoce, zeleninu a celozrnné produkty, dostatek tekutin a pravidelný pohyb.