Hlavní navigace

Nejhorší potraviny roku 2019

 Autor: SZPI / Potraviny na pranýři
„Kauza polského masa byla jako ze středověku,“ říká šéf odboru SZPI. Potravinářská inspekce ještě nemá za rok 2019 uzavřena všechna data, ale jak uvedla exkluzivně pro server Vitalia.cz, předpokládá výrazně lepší výsledky než v roce 2018.
Lenka Krbcová 6. 1. 2020
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Nevyhovujících šarží potravin zjištěných Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) za rok 2019 bude přibližně o 10 % méně než v předchozím roce. Většina nedostatků se opět týkala označování potravin. A hlavní zpráva – potravin nebezpečných, nebo dokonce škodlivých na trhu dlouhodobě ubývá.

„V ČR se daří vyrábět potraviny kvalitní a samozřejmě bezpečné. Česká produkce je po všech stránkách lepší než dovážené potraviny z jiných zemí EU a je podstatně kvalitnější než potraviny ze třetích zemí. Tento trend je dlouhodobý,“ uvedl v rozhovoru pro Vitalia.cz Jindřich Pokora ze SZPI. Za naprosto zásadní problém považuje řešení problematiky dvojí kvality výrobků v rámci EU.

Odborníci Státní veterinární správy (SVS) pak vyzdvihují například výborné výsledky kontrol ekologického zemědělství a producentů eko-bio potravin. „Pouze tři vzorky ze sto padesáti nevyhověly.“

Podívejte se, kteří prodejci či výrobci se svými produkty neprošli kontrolou Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy v roce 2019:

V galerii nezveřejňujeme kompletní přehled nálezů z některých skupin potravin pro jejich velké množství. Všechny vzorky najdete na serveru Potraviny na pranýři.

V rozhovoru pro server Vitalia.cz okomentovali uplynulý rok Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), a odborníci Státní veterinární správy (SVS).

Jak hodnotíte rok 2019 z pohledu bezpečnosti a kvality potravin?

SZPI: K 11. 12. 2019 SZPI uskutečnila 43 437 kontrolních vstupů do provozoven potravinářských podniků, to znamená do maloobchodní sítě, velkoobchodních provozoven, výroby, skladů, včetně kontrol přepravy potravin nebo kontrol v provozovnách společného stravování. Tento výčet uvádím pouze pro připomenutí rozsahu kompetencí SZPI. Bezpečnost a kvalita potravin jsou jedním z kritérií, které kontrolujeme, avšak podle mého názoru je mnohem důležitější například kontrola podmínek, za kterých jsou potraviny vyráběny a uváděny na trh. Dobré hygienické podmínky u provozovatelů potravinářských podniků jsou nezbytným předpokladem pro stabilní produkci bezpečných potravin. Takže osobně jsem raději pro „tři kontroly podmínek u provozovatelů než pro odběr jednoho vzorku potravin“.

Samotné potraviny byly v roce 2019 samozřejmě také kontrolovány a zatím to vypadá tak, že by celkové výsledky mohly být lepší než v roce 2018, a to v ohledu počtu zjištěných nevyhovujících šarží potravin. Těch bude v roce 2019 přibližně o 10 % méně než v roce 2018.

Předpokládám, že většina nedostatků bude opět v oblasti označování potravin. Potravin nebezpečných, nebo dokonce škodlivých na trhu dlouhodobě ubývá.

Na pranýři se ocitají potraviny:

  • Nejakostní
    Nedodržují složení určené právními předpisy nebo uvedené v označení potraviny.
  • Falšované
    Uvádějí zákazníka při nákupu v omyl. Například záměrně zamlčují důležité informace o složení potraviny nebo o jejím původu.
  • Nebezpečné
    Obsahují nepovolené látky nebo překračují limity povolených látek. Obsahují neuvedené alergeny. Jeví známky kažení, plíseň, škůdce. Obsahují cizorodé předměty apod.
Potraviny na pranýři 2019
Vitalia.cz na základě dat SZPI k 28. 12. 2019
Autor: Vitalia.cz

Na základě dat k 28. 12. 2019

V roce 2019 se SZPI spolupodílela na řešení kauzy polského hovězího masa, které vznikalo v Polsku za velmi obskurních podmínek na některých polských jatkách. Osobně mi tato kauza přišla jako reminiscence na středověk a období hladomorů, kdy se konzumovaly někdy velmi zvláštní věci. V pozadí výše uvedené kauzy byl samozřejmě mamon, bezohlednost a neuvěřitelná liknavost místně příslušných kontrolních autorit.

Sekundárním produktem této kauzy pak bylo zjištění, že řada restaurací v České republice si neláme hlavu s původem masa, které nabízí spotřebitelům. Někteří restauratéři se rádi pochlubí argentinským původem nabízeného steaku a až naše kontroly zjistily, že se často tato deklarace nejenže neshoduje s Argentinou, ale někdy byl původ masa na zcela jiném kontinentu.

Potraviny na pranýři 2019
Vitalia.cz na základě dat SZPI k 28. 12. 2019
Autor: Vitalia.cz

Na základě dat k 28. 12. 2019

Nemohu se zde na tomto místě nezmínit i o problematice doplňků stravy, kde dlouholeté výsledky úřední kontroly nasvědčují tomu, že tato kategorie potravin zřejmě vůbec neměla být definována jako potravina – což je můj osobní názor. Když pomineme hledisko, že nekontrolovaným, dlouhodobým používáním některých doplňků stravy si spotřebitelé mohou spíše zdraví poškodit, pak tu máme excesy v podobě výrobků původem z Indie, které obsahovaly až 16 % rtuti a spíše než coby doplňky stravy měly být použity jako ruda pro výrobu rtuti. A když k tomu přidáme problematiku léčebných, zdravotních a výživových tvrzení, pak tu máme agendu, která dokáže zaměstnávat desítky státních zaměstnanců.

SVS: Rok 2019 byl z pohledu veterinárního dozoru oproti některým předchozím letům spíše klidnější. Na svém začátku byl ovlivněn polskou kauzou porážky hovězího masa bez veterinárního dozoru. Ta odstartovala sérii akcí ze strany veterinárního dozoru včetně vydání celostátních mimořádných veterinárních opatření, pokračovala nálezem salmonely v hovězím a dále v drůbežím mase. Na základě opakovaných nálezů byla uplatňována individuální mimořádná veterinární opatření u příjemců zásilek s pozitivními nálezy. Zejména díky nim případů zjištění salmonel u drůbeže v dalším průběhu roku výrazně ubylo.

Velká část úsilí byla věnována přípravě změny legislativy související se zrušením některých evropských nařízení v oblasti potravin. S těmito změnami souvisí připravované změny veterinárního zákona a některých prováděcích vyhlášek k němu.

Můžete uvést největší problémy a úspěchy roku 2019?

SZPI: Z mého pohledu lze problémy a jejich úspěšné řešení spojit dohromady. Zde bych na prvním místě uvedl, že se stále daří v České republice vyrábět potraviny kvalitní a samozřejmě bezpečné. Spotřebitelé to považují za samozřejmost a jejich náročnost stále stoupá, což je dobře a mají na to nárok. Česká produkce je po všech stránkách lepší než dovážené potraviny z jiných zemí Evropské unie a je podstatně kvalitnější než potraviny ze třetích zemí. Tento trend je dlouhodobý a uděláme pro jeho zachování maximum, a to prostřednictvím účelně zaměřených úředních kontrol.


Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

„Při různých auditech ze strany EK dostávám při kuloárních jednáních informace nebo spíše signály, že v rámci střední a východní Evropy jsme v České republice na tom s výrobou potravin a dozorem nad nimi snad i nejlépe,“ říká Jindřich Pokora ze SZPI.

Za úspěch považuji i permanentní dialog mezi SZPI a zájmovými svazy výrobců a obchodníků, kde k nejvýznamnějším partnerům SZPI patří Potravinářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Asociace tradičního obchodu a Asociace hotelů a restaurací ČR. Pro nás je to nesmírným ulehčením úředních kontrol, kdy jeden „patnáctiminutový“ příspěvek na společném setkání či semináři dokáže nahradit řadu hodin strávených úřední kontrolou a někdy i následnými právními kroky například v rámci správních řízení. O problémech interních (které nám například způsobila nutnost implementovat Nařízení EK č. 2017/625), o úředních kontrolách potravin nebo problémech s propojováním informačních systémů spojených s traceabilitou tabákových výrobků, sledováním dovozu a odlaďováním našeho vlastního informačního systému pro naši kontrolní činnost ani nehovořím. V některých chvílích ale začínají být interní provozní problémy v naší práci dominantní a já věřím, že tomu tak není z naší viny a že je to jev přechodný.

SVS: Kromě standardního veterinárního dozoru, který zahrnuje jak kontroly plánované, tak neplánované (zejména provedené na základě obdrženého podnětu), bylo realizováno také několik mimořádných kontrol akcí, z nichž některé trvaly, či ještě trvají několik měsíců. Namátkou lze vybrat akci, při níž byli prověřováni výrobci provozující svoji činnost v režimu ekologického zemědělství a ti, kteří jsou producenty potravin s označením eko-bio. V rámci akce bylo odebráno bezmála 150 vzorků různých kategorií biopotravin. Pouze tři vzorky (2 % odebraných vzorků) nevyhověly. Tento výsledek ukazuje mimo jiné na vysoký standard při výrobě a uvádění na trh produktů nesoucích označení eko-bio, na důsledný systém kontrol dozorovými orgány a na dodržování náročných legislativních požadavků producenty zejména při výrobě bio potravin. Lze konstatovat, že mimořádná kontrolní akce splnila očekávání dobrých výsledků v sektoru ekologického zemědělství, respektive výroby bio potravin.

V rámci jedné z dalších akcí byly vyšetřovány vzorky počáteční/pokračovací kojenecké výživy a příkrmů pro kojence a malé děti. Rovněž se věnujeme sledování reziduí antimikrobiálních látek v mase hospodářských zvířat na jatkách a v rámci kontrolního plánu reziduí a kontaminantů. Ve srovnání s předchozími roky jsme nezaznamenali nic extrémního. Vyhodnocení výsledků bude k dispozici do března 2020. V současné době stále probíhá kontrolní akce zaměřená na zacházení s masem z tzv. porážek ve mzdě. Cílem je prověřit, zda není vepřové a hovězí maso nelegálně uváděno na trh.

Meziročně jsme zaznamenali poměrně výrazný nárůst případů zadávaných do systému rychlého varování RASFF. Nárůst souvisí s nárůstem notifikovaných případů salmonel u drůbeže.

Jak jsme na tom oproti jiným zemím, speciálně v rámci Evropské unie? 

SZPI: Toť otázka. Někdy se nám špatně srovnávají data z různých orgánů státní správy v rámci České republiky. V rámci mezinárodního pohledu jsem taková data nikdy neviděl. My sice jako členská země máme povinnost každý rok vypracovat výroční zprávu o stavu úřední kontroly potravin, ale nějaký komplexní výstup za Evropu jsem zatím nedostal. Nicméně při různých auditech ze strany Evropské komise (EK) dostávám při kuloárních jednáních informace nebo spíše signály, že v rámci střední a východní Evropy jsme v České republice na tom s výrobou potravin a dozorem nad nimi snad i nejlépe (ale možná to samé říkají auditoři EK při svých misích na Slovensku, Maďarsku atd.)

Já si ale myslím, že na tom něco bude, tedy že jsme na tom dobře. Osobně při nákupech prakticky vůbec neřeším, že by některý náš výrobce měl problémy s kvalitou. Tohle hledisko při nákupech potravin nemusíte mít prakticky vůbec na zřeteli. Takže nechodím nakupovat se seznamem problematických výrobků. Na potravinářské výrobky (a zejména na ty tuzemské) se můžete spolehnout a vybírat si je podle svých stravovacích návyků, chuťových preferencí a samozřejmě i podle poměru cena/výkon.

SVS: Závady se vyskytují jak u zahraničních, tak u tuzemských výrobců.

Kde konkrétně vidíte prostor pro zlepšení, na co se chcete zaměřit do budoucna?

SZPI: Velmi si přeji, aby se v roce 2020 výrazně stabilizovala implementace již zmíněného Nařízení 2017/625 do naší a celoevropské praxe a co nejrychleji skončila doba „dětských nemocí“.

Velmi rád bych pokračoval v konstruktivním dialogu s již uvedenými organizacemi výrobců a obchodníků, nejlépe formou seminářů nejen pro zastoupení svazů, ale i přímo pro jeho členy. Na takových akcích je zpětná vazba velmi rychlá a často dochází k zásadním změnám v chápání jednotlivých problémů.

KL20

Nelze se nezmínit o řešení problematiky dvojí kvality výrobků v rámci EU, pro nás to znamená řešení problematiky dvojí kvality potravin. To je naprosto zásadní problém, jehož neřešení by možná mohlo i ohrozit důvěru široké veřejnosti ve fungování EU a naše postavení České republiky jako rovnoprávného člena.

SVS: V příštím roce budeme pokračovat v kontrolách dodržování welfare na jatkách a při přepravě zvířat. V těchto oblastech vidíme prostor pro určité zlepšení. Nadále budeme sledovat rezidua antimikrobiálních látek v mase hospodářských zvířat na jatkách a v rámci kontrolního plánu reziduí a kontaminantů. Zaměříme se také na nelegální uvádění potravin živočišného původu na trh. V souvislosti s výskytem afrického moru prasat v sousedních zemích pečlivě monitorujeme a sledujeme postup této nákazy v těchto zemích.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).