Hlavní navigace

Nádor prostaty roste pomalu, ne vždy má smysl začít léčbu, říká přednosta urologie

10. 11. 2021

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz / Karel Choc
ROZHOVOR – Léčbou karcinomu prostaty nemá smysl zatěžovat muže, kteří mají ještě dost času, než se nádor rozvine, nebo jež naopak pravděpodobně zahubí dříve něco jiného. „U pacienta v pokročilém věku s těžkou cukrovkou nemá smysl léčit nádor, který by se vyvíjel patnáct let,“ uvádí příklad prof. Milan Hora. „Chceme najít ty, které ještě můžeme zachránit.“

Na rakovinu prostaty v Česku ročně zemře přes 1500 mužů. Urologové říkají, že by velkou část z nich mohli zachránit, kdyby se nádor odhalil včas. To ale vůbec neznamená, že by měli být vyšetřováni plošně všichni muži ani že by u všech pacientů s nálezem karcinomu prostaty měla být okamžitě zahájena léčba. „Chceme pacienty lépe rozdělit, abychom aktivní léčbu nabídli opravdu těm mužům, kteří ji v danou chvíli potřebují,“ vysvětluje prof. Milan Hora, přednosta Urologické kliniky FN Plzeň a místopředseda České urologické společnosti.

Urologové proto spustili pilotní projekt na včasnou detekci. V něm zjišťují, jak nejlépe zachytit ty, jichž by se nádor mohl týkat a vážně je ohrozit. Výzkumu se účastní tisíce mužů, zdravotní pojišťovna, část praktických lékařů a vybrané laboratoře. Výsledky projektu mají být známy na počátku příštího roku.

„Ne všem pacientům léčba prospěje, u části z nich roste nádor natolik pomalu, že vzhledem ke svému věku obvykle zemřou na něco úplně jiného. Naopak nasazení agresivní terapie jim může uškodit. Je tedy nesmírně důležité vybrat ty, které má smysl léčit, a ty, kde je naopak lepší nádor pozorně a pravidelně sledovat bez větších zásahů,“ vysvětluje specialista.

Vyšší data o výskytu rakoviny prostaty jsou ve vyspělých státech. Jsou snad v méně vyspělých zemích muži zdravější?

Naopak, je to dáno především tím, že ve vyspělých zemích je dobrá zdravotní péče a diagnostika, která dokáže toto onemocnění odhalit. Populace se zde také dožívá vyššího věku. Karcinom prostaty je typický právě pro vyšší věkové kategorie, v méně vyspělých zemích muži zkrátka mnohdy umřou dříve, než se u nich karcinom prostaty rozvine; nebo umřou a ani se nezjistí, že ho měli.

Urologové volají po včasném záchytu nemoci. Jak to pomůže, co pak lze dělat? 

Je především otázka, zda muži vůbec mohou rozvoj karcinomu prostaty nějak ovlivnit. U některých onemocnění je známo, že když lidé žijí nezdravě, přijdou určité druhy rakoviny. Ale u karcinomu prostaty to nevíme, není jasné, co tuto nemoc způsobuje. Jediné, co nám tedy zbývá, je včasná detekce.

Kdo by měl vyhledat lékaře? Mívají muži nějaké potíže, které ukazují na nádor prostaty?

Jsou to dvě skupiny. Pokud mají potíže, je to již většinou pokročilý stav nádoru. Jde buď o močové problémy, nebo se projeví metastázy po těle, třeba tím, že pacienta bolí v zádech. U této skupiny už je bohužel pozdě. Formou včasné detekce hledáme tu druhou skupinu, tedy ty, kteří ještě problémy nemají.

Většina nádorů se zachytí pomocí zjištění zvýšené hladiny tzv. PSA (prostatického specifického antigenu), která se zjišťuje z krve. Toto PSA se obecně doporučuje nechat si poprvé nabrat po padesátce. U skupin s rodinnou zátěží je první odběr doporučen již dříve, kolem pětačtyřiceti let. Nově také u prokázané genetické zátěže, to je gen BRCA2 podobně jako u rakoviny prsu, zde by se mělo začít již ve čtyřiceti letech. Toto by do budoucna mohli dělat praktičtí lékaři, kteří by teprve na základě nálezu odesílali muže v riziku ke specialistům. Ale samozřejmě to musí mít hrazeno. Až se povede prosadit, že v ČR řekneme: „Ano, máme zájem o včasnou detekci karcinomu prostaty, mohou to provádět praktičtí lékaři a bude jim to hrazeno,“ teprve pak to může začít fungovat.

Rakovina prostaty

  • Příčiny nemoci nejsou známé. Nádory prostaty se obvykle týkají mužů po padesátce, s věkem roste pravděpodobnost onemocnění, nějaký druh anomálie se časem objeví takřka u každého muže. Například u pacientů starších 80 let naleznou lékaři mikroskopické změny na prostatě v 80 % případů.
  • Nádorové onemocnění se zprvu obvykle nijak výrazně neprojevuje, později muži pociťují potíže při močení, mají krev v moči, mohou mít ale také bolestivou ejakulaci nebo potíže s erekcí. Přibližně 70 % těchto nádorů roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. To se týká asi 20 % pacientů.
  • Více informací k problematice najdete na webu České urologické společnosti a na stránkách kampaně www.muziprotirakovine.cz.

Jaký by byl další postup? Jak se vyhodnocuje, koho dále vyšetřovat a léčit?

Urolog podle zjištěné hladiny PSA a dalších parametrů navrhne pacientovi, co dál, za jak dlouho odběr případně opakovat, nebo zda jej sledovat či léčit.

Zde může laika překvapit, že se nemají léčit všichni…

Pacienty je potřeba dobře rozdělit podle rizik, to znamená věku, zdravotního stavu, rodinné zátěže, životního stylu. Podle dalších zjištění například z magnetické rezonance a histologie pak určit, u koho má léčba smysl. Pokud by šlo například o muže v pokročilém věku s těžkou cukrovkou, nemá smysl léčit nádor, který by se vyvíjel patnáct let.


Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

„Karcinom prostaty je ohromný byznys. Doporučil bych pacientům dávat si pozor na projekty, kde jde jen o kvantitu,“ říká prof. Hora

Je tedy řada pacientů, u nichž k léčbě nedojde. Nechceme již všechny časně diagnostikovat a všechny časně léčit jako dřív, ale chceme pacienty lépe rozdělit, abychom aktivní léčbu nabídli opravdu jenom mužům, kteří ji potřebují. Pak je tu skupina, u které se léčba odloží, pokud není bezprostředně nutná. Dotyčné sledujeme, a oni se třeba po dobu pěti, deseti let vyhnou agresivní formě léčby a mají plnou kvalitu života. To je nový přístup.

Jak to bylo dosud?

Mnoho mužů podstoupilo vyšetření hodnoty PSA zbytečně, nebo minimálně předčasně. A tím, že jsme pak léčili všechny, i ty, kteří to v tu chvíli nutně nepotřebovali, jsme je někdy zbytečně zatěžovali léčbou i s jejími nežádoucí účinky. Dříve byl poměr třicet léčených na jednoho zachráněného. Dnes jsme podle známých údajů na šestnácti, ale je šance na nižší čísla. To je naším cílem.

Jakých čísel byste mohli do budoucna dosáhnout?

Nemáme bohužel křišťálovou kouli. Kdybychom žili do sto dvaceti, všichni muži by nakonec mohli umřít na karcinom prostaty. Je to pomalý zabiják. V padesáti letech ho má polovina mužů, v osmdesáti letech už jde o 80 %. Postupně by všem narostl do podoby, kdy by se rozesel po těle, generalizoval a vedl k úmrtí. To není jen věc urologických nádorů, ale všech, které nerostou rychle, například nádorů ledvin. Řada těchto nádorů se dá nějakou dobu jen sledovat.

Nakolik to umíte odhadnout?

Vždycky je tu riziko, že nádor bude postupovat rychleji, než jsme se domnívali. Součástí posouzení je vždy důkladná anamnéza. Například léčba má smysl spíše u sedmdesátiletého muže, jehož otec ještě žije, než u padesátníka, který má cukrovku a rodiče jsou dávno po smrti. Je třeba vyhodnotit rodinou zátěž, nemoci daného člověka, jeho životní styl. Používá se termín life expentancy, naděje dožití – musíte se pokusit vyhodnotit, kolika let se muž dožije. Protože nádor roste pomalu.

Jak pomalu?

Když najdu muži lokalizovaný karcinom prostaty a není-li to histologicky nějaká agresivnější varianta, která je u tohoto typu v menšině, tak vím, že s ním může deset let běhat a nebude mu nic.

V čem spočívá léčba, když na ni dojde?

Když diagnostikujeme karcinom prostaty, určíme jeho přesný rozsah pomocí moderních technologií, dnes je to hlavně magnetická rezonance. Je-li to méně agresivní varianta, je možnost tzv. aktivního sledování, kdy lékař sleduje určité parametry, a když vidí progresi, teprve pak začne léčit. U lokalizovaného nádoru máme v zásadě dvě možnosti léčby – odoperovat jej nebo ozářit. U obou je celá řada metod, každá má své výhody i nevýhody, co se týče pobytu v nemocnici, zátěže, krátkodobých i dlouhodobých nežádoucích účinků. To vše je potřeba muži vysvětlit.

Může se v tom pacient-laik vyznat?

Vždy záleží na tom, kdo mu problém popisuje, operatér se většinou kloní k operačnímu řešení, radioterapeut zase tíhne k radioterapii. Je pravda, že řada mužů tak může získat kontroverzní informace. Pak jsou projekty, které jsou čistě komerční, karcinom prostaty je totiž ohromný byznys. A zde samozřejmě pacienta informují tak, aby se jim naplnily obchodní cíle. Bez ohledu na optimální léčbu pro konkrétního člověka. Pacient to má hodně složité. Doporučil bych dávat si pozor na projekty, kde jde jen o kvantitu.

Nám v urologické společnosti jde nyní o to, vysvětlit veřejnosti, jaká je situace, jak k problematice přistupujeme, aby se sami mohli rozhodnout. Máme v ČR osm tisíc mužů ročně, u kterých se najde karcinom prostaty. Kdybychom změnili kritéria, nastavili nízko hladiny markerů, které ukazují na riziko, najdeme jich ještě víc. Ale to není naším cílem, to by byli muži, kteří nebudou ohroženi. Zhruba 1500 mužů ročně zemře – a naší snahou je odhalit právě tu skupinu, které hrozí úmrtí, najít je včas a zachránit je.

Prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA

Přednosta Urologické kliniky FN Plzeň a Lékařské fakulty v Plzni, místopředseda České urologické společnosti ČLS JEP.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).